Recept na miliardy aneb Rodinné firmy staré stovky let

22. září 2016 četba na 5 minut
Florencie, hlavní město Toskánska

Florencie, hlavní město Toskánska

Foto: Shutterstock.com

Bohatá italská rodina Frescobaldiů dědí firmu více než 700 let. Právě Itálie se spolu s dalšími západoevropskými státy řadí k zemím, na něž připadá nejvíce zděděného bohatství. Německých dolarových miliardářů, kteří si majetek předávají z generace na generaci, je dokonce 65 procent. Naopak v Číně jsou to pouhá dvě procenta.

Rod Frescobaldiů se věnuje vinařství už více než sedm stovek let – od roku 1308. Vlastní tisíc let starý zámek nedaleko Florencie a vyrábí víno Nipozzano, které pil už Michelangelo Buonarotti či papež Lev X. z rodu Medicejských.

Lamberto Frescobaldi, kterému je 53 let, vede rodinný podnik ve 30. generaci spíše jako nadaci a své předky má v hluboké úctě. Podnikat začali už před tisícem let s ovčí vlnou a větší peníze vydělali o dvě století později, když financovali anglickou korunu. Nakonec se zaměřili na vinařství.

Musíte cítit, že vám majetek nepatří

„Musíte cítit, že to, co jste zdědili, vám vlastně nepatří," citují Frescobaldiho novináři agentury Bloomberg, kteří společně s ním ochutnávali červené víno v rodinném vinném sklepě. „Je třeba, abyste správně řídili podnik a vedli jej k něčemu dalšímu," dodal šéf rodinného klanu. Tímto poselstvím se Frescobaldiové už po staletí řídí.

Podobně fungují potomci bankéře Jakoba Fuggera v Německu, který začal půjčovat peníze, mimo jiné i císaři, před pěti sty lety.

Právě Německo a Itálie jsou příklady zemí, kde se zachovává kontinuita rodinného podnikání po celé věky. Na rozdíl od Spojených států nebo nových silných ekonomik v Asii. V Číně se dá počet miliardářů, kteří majetek zdědili, počítat na prstech.

Socioekonomická stabilita v západní Evropě

Lamberto Frescobaldi má víno, symbol rodinného bohatství, doslova v krvi. Poprvé se jím opil (a omdlel) v šesti letech na zahradní slavnosti. „Nemohli mi dát vodu, byl jsem syn šéfa," vypráví historku z dětství.

Firma Marchesi Frescobaldi Group ročně produkuje 11 milionů lahví toskánského vína. Vyhlášená značka vína Brunello di Montalcino odkazuje na jméno rodinného psa – Brunello. Jméno Frescobaldi zůstává v hlavním městě Toskánska, Florencii, pojmem. Lamberto Frescobaldi ve 13. století financoval stavbu mostu Santa Trinita přes řeku Arno.

Příklad toskánského rodu ukazuje, jakou západní Evropa vykazuje socioekonomickou stabilitu. Vzdělání a zkušenost s podnikáním se přenáší z generace na generaci, a s tím se dědí i ekonomické vazby. Například Frescobaldiové byli ve Florencii jednou z nejbohatších rodin už před 600 lety, uvedl průzkum Bank of Italy.

20 %

Pětina miliardářů v Evropě, kteří zdědili majetek, jej vlastní alespoň čtyři generace.

Zdroj: piie.com

Ve Florencii to přitom není jediná rodina, který vykazuje tak silnou kontinuitu. Srovnání daňových záznamů rodin ve Florencii od roku 1427 do roku 2011 ukazuje na výjimečné postavení tohoto města v historii. „Obrovské politické, demografické a ekonomické otřesy, které se objevily napříč staletími, nebyly schopny rozetnout gordický uzel socioekonomického dědictví," napsali autoři studie Gugliemo Barone a Sauro Mocetti z Bank of Italy.

Němci drží kontinuitu

V Německu je situace obdobná. Čísla únorového průzkumu Peterson Institute for International Economics, které analyzují data za rok 2014, ukazují, že téměř dvě třetiny tamních miliardářů majetek zdědily. V USA je to necelá třetina – 29 procent. Superboháči z Číny jsou fenoménem posledních dekád, jen 2 procenta z nich majetek podědila. Ještě v roce 1997 v seznamu milionářů časopisu Forbes nikdo z Číny nebyl. V seznamu na rok 2005 to byli dva zástupci, v roce 2014 už 213.


Autor: Dotyk

Proč se západní Evropa v původu bohatství stále odlišuje od Spojených států, objasňuje sociolog Antonio Schizzerotto. Tím, že americká ekonomika roste od roku 2007 více než třikrát rychleji než evropská, spolyká také více odborníků a vytváří nové příležitosti pro podnikatele.

Reálný růst HDP v % od roku 2007
USA 9,9
EU 2,8
Zdroj: Eurostat/Bloomberg

„Ve Spojených státech potřebují více inženýrů, chemiků, ekonomů, analytiků a bankéřů, než je tomu v Evropě. Počet nových pozic je vyšší než počet jejich synů a dcer," vysvětluje Schizzerotto, profesor sociologie na univerzitě v severoitalském Tridentu, hlavní socioekonomický rozdíl mezi Spojenými státy a Evropou.

Jak ovšem sociolog Schizzerotto dodává, rozvržení bohatství ve společnosti je třeba sledovat. Pokud totiž majetková nerovnost přesáhne kritickou mez, ohrožuje ekonomický růst dané země.