"Praha má oceňovaný dobře fungující systém veřejné dopravy, ale samozřejmě uvažujeme o tom, co dělat dál. Jedním z projektů by mohlo být větší zpřístupnění města cyklistům. Zvažujeme například to, že by v metropoli byly ulice, kam by auta buď vůbec neměla přístup, nebo musela dávat cyklistům přednost," uvedl ministr dopravy za Hnutí Ano Dan Ťok v panelové diskusi na konferenci o urbanistice reSite. Dodal, že zavedení těchto ulic závisí nejvíc na odvaze města a městských částí. "My nejsme překážkou," řekl Ťok.

Mezi další úkoly týkající se pražského rozvoje patří podle něj lepší propojení Hlavního a Masarykova nádraží, které by zjednodušilo přesun i cestujícím se zavazadly. "Objevuje se zde spousta nápadů a já si myslím, že dokážeme najít řešení, které bude fungovat," uvedl bez bližších podrobností Ťok.

Diskusní panel se týkal inovativních přístupů v městské architektuře s přihlédnutím k neustálým změnám městského prostoru i krajiny. Kromě českého ministra dopravy se ho zúčastnila přední nizozemská urbanistka a tvůrkyně hlavního nádraží v Arnhemu Caroline Bossová, tajemník poroty Evropské ceny městského veřejného prostoru David Bravo z Barcelony, hlavní architektka Varšavy Marlena Happachová a nizozemský architekt Winy Maas. Diskuse se stala součástí druhého dne mezinárodní konference o urbanistice reSite, která se ve dnech 22. a 23. června konala v Praze.

Mezi řešená témata se zařadila například úloha vlakových nádraží v městském rozvoji. Kromě výše zmíněného plánovaného lepšího propojení dvou centrálních pražských nádraží se diskutovalo i o poloze Hlavního nádraží v Brně. To představuje pro moravskou metropoli mnohaletý politický problém, neboť se stále řeší, zda má zůstat na svém místě v centru a jen se modernizovat, nebo jestli má o půldruhého kilometru dál na jih vyrůst nádraží nové. Obyvatelé Brna se v loňském referendu už opakovaně vyjádřili pro zachování nádraží v centru, ale referendum nebylo z důvodu malé účasti hlasujících platné. Podle Ťoka tak nadále nejvíc záleží na tom, aby se Brňáci dokázali rozhodnout.

"Rád bych věděl, co Brno chce. Obě možnosti jsou otevřené, ale dokud se město nerozhodne, nedá se nic dělat. Dokonce může nastat situace, že tam vlaky prostě nepojedou vůbec," uvedl Ťok. Winy Maas zmínil jako příklad špatné nádražní rekonstrukce Amsterdam, kde podle něj zrenovované ústřední nádraží nezvládá počty přepravovaných lidí, brání svou konstrukcí jejich volnému toku a rozděluje město.

Diskutující achitekti a urbanistí se také věnovali otázce předměstí a příměstských obcí, které by se podle nich měly snažit přitáhnout lidi z centra a současně se vrátit ke svému původnímu smyslu, tedy přispívat k výživě města. "Periferie by mohly být smíšenými místy, kde se budou na jedné straně například pěstovat a vytvářet potraviny, aby vznikaly co nejblíž městu a šetřily tak zdroje, a na druhé straně mohly plně využívat městské infrastruktury a předností městského života," zazněla vize.