Už dávno to není oblečení, obuv ani hračky. Dominantní položkou čínského vývozu do Evropy je dnes spotřební elektronika. Výjimkou není ani Česko. Většina počítačů a mobilních telefonů, které kupujeme a používáme, má na sobě štítek Made in China.

Dotyk.cz propočítal, jak vysokou závislost na dovozu z Říše středu jsme si vybudovali. Na hodnotě dovozu mobilních telefonů do Česka mají Číňané dvoutřetinový podíl, v případě počítačů se jedná o 56 procent. Z dovezených monitorů to jsou dokonce tři čtvrtiny.

Ve skutečnosti se jedná o dolní odhad. Mezi největšími dovozci do Česka totiž figuruje Německo, které dnes téměř žádné počítače ani mobily nevyrábí. Německo totiž slouží hlavně jako „přestupní stanice" pro dodávky z východní Asie.

Nefér jednání a špionáž

Hlavně v případě elektroniky platí, že Čína se zdá být nenahraditelná. Země totiž doslova sedí na vzácných surovinách a omezuje jejich vývoz do světa. Neznámější je případ prvků vzácných zemin, v jejichž případě jsou Číňané téměř monopolním producentem. A právě cer, lantan, neodym a další vzácné prvky jsou dnes nezbytné k výrobě dílů počítačů a mobilů.

Řešením problému není ani montáž počítačů z dovezených dílů v Česku. Tím se u nás zabývá hlavně společnost Foxconn CZ s tchajwanským vlastníkem. Foxconn CZ sice vykazuje ohromné tržby (loni se jednalo o 126 miliard korun), ale podíl přidané hodnoty na tržbách loni dosáhl pouhých 2,4 procenta. Součástky, ze kterých se počítače montují, mají totiž z velké části původ v Číně.

Autor: Dotyk

Tento stav prozatím neplatí u mikročipů, ale i to se může brzy změnit. Týdeník The Economist na počátku letošního roku upozornil, že Číňané investují přes sto miliard dolarů do rozšíření vývoje a výroby mikročipů, s nimiž budou chtít ovládnout světový trh. Pokud se jim to podaří, technologická závislost Evropy a Spojených států na Číně by se ještě prohloubila.

Mnohé obavy vyvolává už současná situace. Bezpečnostní informační služba předloni vyjádřila podezření, že čínské technologické firmy Huawei a ZTE pracují podle pokynů tamní zpravodajské služby. Americká vláda z téhož důvodu zakázala před dvěma roky společnosti Huawei podílet se na výstavbě datové infrastruktury.

Čínské značky nejsou překážkou

Podíl dovozů z Číny roste také u dalších položek. V případě televizí a rádií mají čínské importy zhruba třetinový podíl, u domácích svítidel a vysavačů přibližně 45procentní.

Podle mluvčího internetových obchodů Mall.cz Jana Řezáče je třeba rozlišovat dvě skupiny čínských výrobků. Na jedné straně jsou ty, které v Číně vyrábějí renomované světové společnosti. „Tyto výrobky u nás mají v sortimentu elektra největší podíl, zhruba 80 procent," uvádí Řezáč. Zákazníci v těchto případech věří síle značky a zemi původu nepovažují za důležitou.

Autor: Dotyk

Během několika posledních let se však na trhu objevily i ryze čínské značky elektroniky, jmenovitě třeba Lenovo, Xiaomi či výše zmíněné společnosti Huawei a ZTE. „Tito u nás dříve neznámí výrobci patří celosvětově ve svých oborech již mezi market leadery a silnou pozici už mají i na českém trhu," doplnil Jan Řezáč.

Stejný trend sleduje u počítačů a jejich příslušenství také společnost Alza.cz. „Růst pozorujeme také u mobilních telefonů, kde značky Huawei a Honor získávají na tržním podílu," zmínil marketingový ředitel Alza.cz Karel Kučera.

Už nejsou nejlevnější

Stále však existují výrobky Made in China, které si pořizují jen ti nejodvážnější. Původem čínské značky osobních aut se na evropském trhu neprosadily, ani Svaz dovozců automobilů neeviduje jejich prodej na českém trhu. Také jízdní kola a pračky zatím pocházejí z Číny jen výjimečně.

Nedůvěra k výrobkům z Říše středu přetrvává také u hraček. „Většina zákazníků se v první řadě zajímá o brand, vzhled a cenu. Odlišná situace je v případě hraček a obecně výrobků pro děti, kde rodiče pečlivě sledují původ, certifikaci a kvalitu výrobků," říká Karel Kučera.

Dovoz elektroniky z nejlidnatější země světa raketově narostl během posledních sedmi let. Naopak v případě tradičních položek začíná Čína ztrácet. Na trhu s oděvy a obuví prohrává s levnějšími výrobními závody v Bangladéši, Vietnamu, Kambodži a dalších státech, kde jsou náklady na pracovní sílu až čtyřikrát nižší.

Autor: Dotyk

Nárůst hodnoty dovozu čínských oděvů se zastavil v roce 2011, od té doby víceméně stagnuje. Celkový objem importu oblečení do Česka však dál roste. Během pěti let se proto čínský podíl zmenšil z 35 na 25 procent, výrazně naopak narostly dodávky z Bangladéše.

V minulých letech se odehrálo masivní stěhování výroby sportovní obuvi z Číny do Vietnamu, kterého se „zúčastnily" i značky Adidas, Nike a Puma. Kromě úspory v nákladech byl tento krok motivován také obchodními dohodami, které slibují snazší dodávky z Vietnamu na evropský a severoamerický trh.

Nepoměr deset ku jedné

Zásadním problémem české obchodní výměny s Čínou je její nevyrovnanost. V posledních letech bývá dovoz zhruba desetkrát vyšší než vývoz. Příkladem může být loňský rok, kdy Číňané k nám dovezli zboží za 467 miliard korun, zatímco dodávky v opačném směru měly hodnotu pouhých 45,6 miliardy korun.

Podle analýzy Asociace malých a středních podniků a živnostníků a Komerční banky, zveřejněné letos v srpnu, situaci aspoň zčásti zachraňují nepřímé dodávky prostřednictvím německých podniků. Jejich objem podle studie loni dosáhl 52 miliard korun, což je více, než kolik činil přímý export.

Zásadním problémem české obchodní výměny s Čínou je její nevyrovnanost.

Český vývoz do Číny, který měl v prvních sedmi měsících letošního roku klesající tendenci, v posledním období ožil. V srpnu podle statistik ČSÚ jeho hodnota narostla o 18 procent a v září dokonce o 38 procent.

Jak lze zjistit z detailních informací na webu statistického úřadu, růst českého vývozu do Číny byl v září tažen hlavně dodávkami armatur – kohoutů a redukčních ventilů. Na oslavu je tedy zatím brzy. Až následující měsíce ukážou, zda se jedná o vytrvalejší trend, nebo o jednorázové navýšení dodávek na čínský trh.

Žádný strom neroste do nebe

Kdy objem dovozu z východoasijského rudého impéria narazí na své limity? Letošní výsledky zahraničního obchodu naznačují, že čínská exportní smršť ztratila na síle. Objem hodnoty importu z této země meziročně klesl o pět procent, přičemž nejhlubší propad se odehrál v posledním měsíci s dostupnými údaji, tedy v září.

Problémy čínské ekonomiky jsou zřejmé i z tamních statistik. Celkový export z Číny v říjnu klesl meziročně o 7,3 procenta. S dvěma výjimkami klesá již od března loňského roku. Signály, že není něco v pořádku a že vykazovaný téměř sedmiprocentní růst tamní ekonomiky existuje jen na papíře, přibývají.