Před 70 lety se zrodily Indie a Pákistán. Za cenu více než milionu životů

15. srpen 2017 četba na 6 minut
Před 70 lety se zrodily Indie a Pákistán

Před 70 lety se zrodily Indie a Pákistán

Foto: ČTK

Indie a Pákistán se nenávidí natolik, že mezi sebou neprovozují letecké spojení. A co víc, obě země, které bývaly po tři staletí součástí jednoho státního celku, proti sobě dokonce míří jaderné hlavice. Co tak hrozného se mezi giganty se stamiliony obyvatel událo? Odpovědi hledejme v noci ze 14. na 15. srpna 1947, kdy zanikla kolonie Britská Indie.

FOTOGALERIE

Oslavy nezávislosti Indie Oslavy nezávislosti Indie Oslavy nezávislosti Indie

S úsvitem 18. století se Velká Británie stala královnou světových moří, když vystřídala chřadnoucí flotilu španělské koruny. Zájmy Londýna v zámoří prosazovala Britská Východoindická společnost (BVS), která měla zálusk na vytěžení a zobchodování přírodního bohatství východní Asie v čele s Indickým poloostrovem. Zde vládla říše Mughalů, muslimů, kteří postupně ekonomicky a politicky podléhali guvernérům BVS.

Mughalská říše, ovládající přibližně území dnešní Indie, definitivně padla v roce 1858, po rok trvající válce za nezávislost. BVS, jejíž pozici jistila britská koloniální armáda, získala obchodní monopol 1. listopadu 1858 – stejného dne se Indie a přilehlé oblasti (dnešní Pákistán, Bangladéš a Barma) zmocnila britská královna. Vznikla kolonie Britská Indie. Ta byla etnicky i nábožensky rozdělená na dva velké bloky – samotná Indie byla především hinduisitická, kdežto její západní a východní „křídla“, dnešní Pákistán a Bangladéš především muslimské. Ovšem hranice mezi oběma náboženskými okruhy nebyly ostře vytyčené, do značné se prolínaly a mísily. Právě to přinese dva roky po druhé světové válce genocidní masakry a dodnes trvající nepřátelství.

Když se řekne „indické snahy o nezávislost na Británii“, obvykle naskočí jméno Mahátma Gándhí. Tento hinduista, pacifista a stoupenec nenásilného odporu doslova udolal a morálně znemožnil britskou koloniální nadvládu. Jedním z jeho počinů, které oslovily celý civilizovaný svět, byl takzvaný solný pochod, kdy Gándhí a tisíce souputníků poukázali na britský monopol na výrobu soli. „Proč má prostý Ind platit za sůl ve své vlastní zemi?“ tázal se vemlouvavě Gándhí, jenž si získal ohromnou odezvu, která vyvrcholila 6. dubna 1930, kdy světové deníky včetně amerického New York Times či britského The Daily Telegraph reportovaly o dvě míle dlouhém protestním pokojném pochodu, jenž se ze počátečních stovek rozrostl na více než sto tisíc protestujících.

PŘEDCHOZÍ ČÁST
Část 1/2
DALŠÍ ČÁST