V těchto dnech působí pracovně v Rumunsku a poskytla Dotyku informace k tamnímu dění. Již několik dní tam protestují statisíce obyvatel proti tomu, aby byl přijat zákon číslo 13, který by prominul korupční činy pod 200 tisíc lei (asi 1,2 milionu korun). Rumunský premiér v sobotu 5. února 2016 pod tlakem demonstrantů slíbil, že vláda sporný zákon stáhne. Dva dny poté však stažení zrušil. Vyvolal tím v zemi krizi, hovoří se o demisi. Co si o tom myslí rumunská žurnalistka?

video
Je nám líto, ale vložené video již není dostupné.

Ztratili rumunští představitelé pud sebezáchovy?

To je otázka, kterou si dnes v Rumunsku klade hodně lidí. Naše země vyhlásila boj korupci v roce 2012. Nastavila tvrdá pravidla, která patří k nejpřísnějším v Evropě. Evropská komise Rumunsko za to několikrát pochválila. Jenže politici se teď snaží, aby je zákony nepostihly. Jsou totiž přísnější než jinde v Evropě. V Česku přepíšete majetek na manželku, milenku, dceru nebo další příbuzné a v případě odsouzení o něj nepřijdete. V Rumunsku ho podle současné legislativy seberou i zpětně a může být napsaný na kohokoli. Toho se nyní politici bojí. Věznice jsou už teď plné soudců nebo regionálních politiků, a ti se obávají o majetek a jde jim o život. Lidé, kteří zákon poslali do světa, chtějí i nadále zůstat u moci. V lednu schválila vláda třináct zákonů, které tohle všechno nějak mohou ovlivnit. V zákoně číslo 13 jde o to, aby se mohlo krást do 200 tisíc lei, a to, co se nakradlo předtím, aby korupčníkům zůstalo. Přitom není schválený rozpočet, ale na uvedené zákony se čas našel. Ten sporný dekret se schvaloval v devět večer, bez předchozí diskuse. Schvalovali to tajně jako zloději. Zákon by vlastně vystavil bílou kartu korupčníkům, vše co bylo nakradeno, vám zůstane, vše, co jste udělali, je prominuto.

Jaká je nyní v Rumunsku atmosféra?

Rumunská společnost je silně polarizovaná. Lidé se cítí být oběťmi toho, co se děje, nejen oběťmi globalizace. Problémem je, že velká část populace, i staří lidé, nemají přístup k internetu, nevyznají se v něm a nemají dostatek informací. V Rumunsku je velký podíl lidí žijících na venkově, vyšší než v jiných zemích. Ale část lidí, kteří protestují, se už nebouří proti chudobě. Myslím, že to teď není základní problém. Hodně Rumunů už žije v zahraničí, navykli demokratickým metodám a hodnotám, nechtějí jen vydělávat peníze, ale vydělávat je důstojně a důstojně žít. Vždyť v zahraničí žije čtvrtina práceschopných Rumunů.

Co vás v těchto dnech nejvíc zaujalo?

Bylo to docela legrační. Když protesty začaly, vláda poskytla studentům zdarma cestování vlakem, aby si je naklonila. Ne slevy, ale jízdné zdarma. Co udělali studenti? Sedli na vlaky a jeli zdarma do Bukurešti proti vládě protestovat. Vláda na ně byla krátká.