Válka v Sýrii

Ruští vojáci v Sýrii

2. říjen 2015 četba na 8 minut

Foto: redakce

Rusko zahájilo svoji avizovanou podporu syrských vládních vojsk: jeho letouny bombardují oblasti, v nichž působí protivníci prezidenta Asada. Stále silnější ruská přítomnost v zemi je ale také zárukou, že jeho vliv na syrskou politiku bude zachován i v případě Asadova odchodu.

Rusové v srpnu a září rozmístili v Sýrii vojáky a moderní techniku v oblasti letiště Bassel al-Asad, 20 km jižně od přístavu Latákie. Horečnaté přípravy na letišti probíhaly už od června. Prodlužovala a zpevňovala se ranvej, aby na ní mohly pohodlně přistávat ruské přepravní letouny An-124 a Il-76, stavěly se nové ubikace, budovy a hangáry. Moskva má v Sýrii svoji jedinou námořní základnu ve Středomoří – Tartus, asi 80 km jižně od Latákie. Podle mluvčího Pentagonu Jeffa Davise přesuny a aktivity na latákijském letišti ukazují, že je Rusové „plánují užít jako předsunutou leteckou základnu". V srpnu bylo údajně dodáno Syřanům šest kusů moderních stíhaček MiG-31, které mají mít základnu právě v Latákii. Rusové ale dodání letadel, plánované od roku 2007, popřeli.

Vzduchem i po moři

V posledních týdnech prý přistávají ruská dopravní letadla v Latákii frekvencí až dvě za den. Američané požádali Řecko a Bulharsko, aby stáhli povolení přeletu pro ruská dopravní letadla mezi 1. a 24. zářím. Kreml zvolil alternativní cestu přes Írán a Irák.Rusové přesouvají vojenský materiál i po moři přes Bospor. Ke konci srpna ruská loď Nikolaj Fičenkov dopravila do Sýrie náklad vojenských vozidel včetně moderních obrněných transportérů BTR-82A. Jeden z nich s ruskou posádkou byl 23. srpna natočen, jak se účastní bojů proti rebelům v latákijské provincii. Lodě dopravily s největší pravděpodobností mezi 26. srpnem a 10. zářím další techniku včetně minimálně šesti tanků T-90, dělostřeleckých kompletů a dalších obrněných transportérů, které jsou rozmístěny na letišti Bassel al-Asad v Latákii.

V současnosti jsou na základně připraveny ubikace až pro 1000 mužů. Ruský blogger Ruslan Leviev odhalil za pomoci sledování sociálních sítí, že ruští vojáci z 810. brigády námořní pěchoty odjíždějí do Sýrie. Tato elitní jednotka se mimo jiné podílela na anexi Krymu, byla zřejmě nasazena i na východní Ukrajině.Rusové byli v Sýrii stabilně přítomni ještě před válkou. Po roce 2011 se spolupráce s Asadovým režimem ještě zintenzivnila. Podle odhadů se na území Sýrie nacházejí stovky až tisíce poradců, instruktorů, techniků či zpravodajců. Už v roce 2012 zběhové ze syrské armády popisovali roli Rusů především jako expertů, kteří ale i organizují obranné linie a pomáhají s bojovým plánováním v důležitých oblastech. Syrské stíhačky či vrtulníky by v žádném případě nebyly schopné čtyři roky operovat bez ruských mechaniků a náhradních dílů.

Ruská kalkulace

Sýrie je hlavním ruským spojencem na Blízkém východě. Pád Asadova režimu by byl pro Moskvu velkou strategickou prohrou. Asadovy síly utrpěly od března několik porážek, v srpnu sám Asad přiznal problémy a nedostatek zdrojů, který vedl k ústupu z některých méně důležitých oblastí. Armáda trpí dezercemi, ztrátami a bojem na mnoha frontách. Režim se musí čím dál více spoléhat na milice či jednotky Hizballáhu a Íránu. Moskva si chce zvýšenou vojenskou přítomností pojistit svoje strategické zájmy. Obsazení Idlíbu a Palmýry umožnilo islamistickým rebelům z IS či Džabhat an-Nusrá ohrožovat výspy režimu – provincie Latákie a Hama. Ruský nárazník je pojistkou proti dalšímu postupu rebelů. Silná ruská přítomnost je rovněž zárukou, že jeho vliv na syrskou politiku a přítomnost ve Středomoří bude zachován i v případě Asadova odchodu.

V neděli 27. září Rusové také oznámili zpravodajskou spolupráci v boji proti IS s převážně šíitskou bagdádskou federální vládou. V Bagdádu má své zájmy také spojenec Ruska – Teherán, který má velký vliv na tamní politiku. Byť se lídr libanonského Hizballáhu Hasan Nasralláh nechal slyšet, že vztahy mezi Ruskem, Sýrií, Íránem, Irákem a Hizballáhem jsou aliancí v boji proti džihádistům, motivace je odlišná. Poslední kroky jsou jasným potvrzením dosavadní pozice Ruska a Íránu o podpoře Asada a snaze zachovat vliv v Iráku. Červencová dohoda mezi USA a Tureckem o vytvoření „zóny bez IS" na severu Sýrie a podpoře dalších rebelů donutila Rusy jednat. Hranice této „zóny" se nacházejí zhruba 180 km od Latákie. 

Asad i Rusové se obávají, že připojení Turecka ke koalici proti IS povede k efektivnější podpoře islamistických rebelů bojujících proti Asadovi. Ostatně nasazení moderních ruských letadel MiG-31, Su-24 a Su-25 na letišti Bassel al-Asad jsou jasnou ruskou odpovědí na „zónu bez IS". Turci plánují tuto oblast využít jako základnu pro rebely. Moskva (a Asad) se obávají, že rebelové budou podporováni ze vzduchu nejen v ofenzivách proti IS, ale i v postupu proti Damašku. Ruská přítomnost v Latákii včetně nasazení moderních stíhaček je tak jasnou demonstrací síly.

Rusko a Asad jako „Bojovníci proti IS"?

Rusové se snaží prezentovat Asada jako možného spojence v boji proti terorismu, potažmo proti IS. Ruský ministr zahraniční Sergej Lavrov si postěžoval, že když šlo o likvidaci syrských chemických zbraní, byl Asad partnerem i pro Západ, ale když jde o boj s terorismem, tak jím není. Obdobnou strategickou linii sleduje i Asad: Islámský stát oslabí ostatní rebely, a pak může poukazovat, že kromě jeho režimu není v Sýrii rozumná alternativa. USA se staví k Asadově osobě odmítavě, ale to nutně neznamená neochotu jednat s jeho režimem jako takovým. Nemůžeme očekávat, že by se ruské síly nějak významně účastnily operací proti IS. Dokud totiž nebude dosaženo politické dohody o syrské válce mezi Íránem a Saúdskou Arábií, sponzorovanými Ruskem a USA, je existence IS argumentem hovořícím ve prospěch Asada. V červenci se prezident Obama nechal slyšet, že Putin se odvrací od oslabeného Asada a vzniká tak „příležitost vést vážné rozhovory". Podle některých zdrojů jsou Rusové údajně poslední měsíce ochotnější bavit se i o odchodu Asada (například do exilu), při zachování vlastního režimu.

Asad sám zatím odmítal jakýkoliv kompromis – neměl k němu důvod vzhledem k bezpodmínečné íránské a ruské podpoře. Prezident Putin na začátku září uvedl, že Asad souhlasí s „národní koalicí" a „vypsáním předčasných parlamentních voleb a kontaktems tzv. zdravou opozicí". Britský premiér Cameron zase 27. září prohlásil, že „Asad nemůže být součástí budoucí Sýrie", ale může se s ním počítat v rámci přechodné vlády. Sami Američané jsou zatím opatrní v soudech o zvýšené ruské přítomnosti v Sýrii i spolupráci s Bagdádem. Americký ministr zahraničí John Kerry se koncem září sešel se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Americké ministerstvo zahraničí k tomu uvedlo, že „jsme zatím na začátku snah porozumět ruským záměrům v Sýrii a Iráku a snažíme se zjistit, jestli jsou tu nějaké vzájemně přínosné další kroky".

Zvýšená ruská přítomnost v každém případě ještě posiluje vliv Moskvy na dění v Sýrii. Až nadejde čas jednat o poválečném uspořádání země, budou mít Rusové mnohem větší manévrovací prostor. Ruská technika a vojáci jsou také varováním pro Turecko, USA a ostatní západní státy koalice proti radikálům z Islámskému státu, aby se terčem jejich operací nestaly kromě IS i Asadovy jednotky. Ruská zpráva je jasná: stále máme zájem na zachování Rusku nakloněnému režimu v Sýrii, a tím je pořád režim Asadův. Rozmístění ruských jednotek a především letectva má proto předně roli odstrašení USA a jejich spojenců, jmenovitě i Turecka, jehož letouny začaly operovat na severu Sýrie.