Málokdy se stává, že se podnikatelský neúspěch přetaví v téměř šovinistické postoje. U Františka Janů k tomu nakonec došlo. Krach severočeského podniku Hargo zaměřeného na ekologickou likvidaci pneumatik připisuje český byznysmen německým dodavatelům a „trestá" za něj – na principu kolektivní viny – celý německý národ.

„V životě už si nekoupím německé auto, v životě už si nepořídím žádnou německou technologii a v životě už nepojedu do Německa nebo přes Německo. To si radši zajedu několik set kilometrů," říká pro týdeník Dotyk Janů naštvaně. Emoce jím cloumají kvůli nevelké továrně postavené na čtyřhektarovém pozemku v průmyslové zóně Triangle na Žatecku, jejímž je spolumajitelem a do níž vložil své peníze.

Firma Hargo se měla zabývat ekologickou recyklací výrobků z pryže a dát práci až 120 lidem. Zánovní fabrika v hodnotě kolem 200 milionů korun, obklopená dnes haldami ojetých pneumatik, které se původně měly na výrobní lince přeměnit v druhotnou surovinu, však už dlouhé měsíce stojí.

A nic nenasvědčuje jejímu opětovnému rozjezdu. V květnu byl na majetek firmy prohlášen konkurz, nad areálem bdí soudem dosazený insolvenční správce.

Neočištěné drátky, fabrika bez zisku

Podnik skončil v insolvenci a konkurzu dříve, než výroba měla šanci skutečně se rozjet. Problém přitom nebyl v tom, že by o produkci nebyl zájem. Podle Františka Janů spočívá zásadní příčina v technologii dodané německou firmou Pallmann.

Janů si v Žatci za parťáky vybral dva muže, nad jejichž byznysovými aktivitami se již dávno vznášejí velké otazníky.

Řádně prý nefunguje prostřední část linky, kdy se separují ocelové drátky z pneumatik a následně lisují do briket pro opětovné využití v kovohutích. Pokud se drátky od pryže řádně neočistí, což je žatecký případ, lze je pak prodat jen za zlomek skutečné hodnoty. Jiné části německé technologie prý fungovaly bez problémů – drcení pryže na tzv. granulát a mikrogranulát, který se následně využívá na výrobu různých protihlukových prvků či třeba na dětská a sportovní hřiště.

Německý dodavatel měl dle smlouvy garantovat vyčištění drátků s 95procentní účinností, to však prý linka zdaleka nedosáhla. Špatně fungující separace měla zapříčinit neočekávané ztráty.

„Stále jsme to u firmy Pallmann reklamovali a stále bez výsledku. Marně jsme uplatňovali smluvní pokutu. Jestli mě něco naštvalo, tak i styl jednání Němců. Tvrdili, že máme špatný personál. Říkali jsme jim, ať sem tedy pošlou své lidi z Německa, ukážou nám, jak se to má správně dělat, a konečně už zahájí zkušební provoz. Zkušební provoz ovšem do dnešního dne neproběhl. A když sem Němci poslali své dva lidi, tak ve chvíli, kdy se vyskytly nějaké technické problémy, utekli," tvrdí Janů.

Stále si přitom myslí, že investice, které by všechno mohly uvést do požadovaného stavu, by nemusely být závratně vysoké. Stačilo by prý „jen" kolem deseti milionů korun.

Firmu „potopil" spolumajitel

Janů říká, že pro něj to byly tři ztracené roky života a kdyby se mohl rozhodovat znovu, už by do tohoto projektu nešel. Tento příběh ale není jen příběhem „německé zvůle" a podnikatelského nezdaru Františka Janů, muže, jenž posledních zhruba 15 let disponuje zvláštním talentem zaplétat se do poněkud nestandardních projektů.

Počínaje ústeckou Setuzou a zkrachovalým projektem bydlení pro seniory konče.

Svou roli vedle technických problémů mohlo sehrát i to, že Janů si v Žatci za parťáky vybral dva muže, nad jejichž byznysovými aktivitami se již dávno vznášejí velké otazníky.

Sám František Janů pro týdeník Dotyk poprvé oficiálně přiznal, že spolumajitelem pneumatikářské firmy Hargo je kromě něj ještě podnikatel s bydlištěm v Mostě Jan Harangozzo a také Rus Roman Jakubovič Popov. Všichni tři mají prý ve firmě Hargo zhruba třetinové podíly.

Jan Harangozzo je přitom známá figura, jejíž jméno bylo před lety skloňováno především v souvislosti s takzvanou konkurzní mafií kolem soudce Jiřího Berky. Je to ale také člověk, který v severních Čechách vždy disponoval velmi dobrými kontakty, což asi i v tomto případě mohlo mít svou váhu.

František Janů říká, že s Harangozzem se nyní vůbec nestýká a jejich aktivity se vzájemně propojily hlavně kvůli jistému pozemku u Roudnice nad Labem. Podařilo se jej dobře zhodnotit, což mělo pomoci i k financování továrny na pneumatiky.

Ruský spolumajitel Popov zase firmě pomohl k bankovnímu úvěru, který posloužil k nákupu zmíněné německé technologie. Popov je totiž jediným majitelem banky ERB (dříve Evropsko-ruská banka, ještě předtím První česko-ruská banka).

Ta do projektu u Žatce vložila půjčku 4,7 milionu eur (kolem 130 milionů korun). Od letošního března má však ERB z rozhodnutí ČNB výrazně omezenu činnost. Už nesmí půjčovat peníze ani přijímat vklady. Centrální banka vyhodnotila její aktivity jako rizikové a nechce, aby toto riziko bylo dále navyšováno.

Byla to právě ruským kapitálem ovládaná banka ERB, kdo na konci loňského roku vyvolal ve společnosti Hargo insolvenční řízení. Proč to finanční ústav ve vlastnictví třetího z majitelů pneumatikářské firmy udělal, není úplně jasné. Janů naznačuje, že insolvence mohla být pro Popova i určitou cestou, jak vlastnickou strukturu změnit. Každopádně uvádí, že již před vyvoláním insolvenčního řízení měli dva vážné zájemce na odkup akcií. A také to, že Rus Popov měl o ekologickou likvidaci pneumatik od počátku eminentní zájem a chtěl, aby podobné fabriky vyrostly v Rusku a také ve Slovinsku.

Úředníci jim jdou po krku

Nový provoz v žatecké zóně Triangle má v Česku zatím jen jediného významnějšího konkurenta – firmu RPG Recycling z Uherského Brodu.

Zdroj: Youtube

Jak se drtí staré pneumatiky: promo společnosti Hargo. Zdroj: YouTube.com


Kdyby severočeská továrna fungovala tak, jak má, asi by nouzí o surovinu netrpěla a neměla by ani problém s uplatněním produkce. Podstatná část ojetých českých pneumatik se totiž stále pálí v cementárnách, přičemž o pryžový granulát ze starých pneumatik je velký zájem a musí se i dovážet.

Výhodou je jistě i to, že v zóně Triangle bude recyklační linka brzy sousedit s velkou továrnou na nové pneumatiky jihokorejské firmy Nexen, jejíž výstavba se právě chystá. Společenský přínos recyklace je jistě také nepopiratelný.

Ale to v současné době není pro budoucnost firmy Hargo asi nejpodstatnější. Důležitější je, jak se firma dokáže vypořádat s věřiteli. A také s náporem úřadů, kterým vadí zejména hromady se stovkami tun pneumatik kolem fabriky.

Česká inspekce životního prostředí už společnosti vyměřila pokutu za to, že pneumatiky skladuje i tam, kde to nemá provozním řádem dovoleno, mimo betonové kóje, a navíc, že je má ve výrazně nadlimitním množství.

Komunistický hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček (uprostřed) na archivním snímku při návštěvě podniku Hargo sleduje výrobu pryžového granulátu.Autor: archiv

Inspektoři z ústeckého oblastního inspektorátu provedli ve firmě už několik šetření a konstatovali porušení zákona o odpadech. Dle rozhodnutí z letošního ledna měla firma Hargo do 17. května zjednat nápravu. Zároveň dostala půlmilionovou pokutu.

„Pokuta nebyla v termínu zaplacena a Česká inspekce životního prostředí ji předala k vymáhání celnímu úřadu," sdělila týdeníku Dotyk mluvčí inspekce Jana Jandová. Uskladnění se přitom zatím nijak dramaticky nezlepšilo.

„Nápravná opatření byla splněna jen částečně. Při poslední kontrole se některé odpadní pneumatiky stále nacházely mimo betonové kóje. Ležely ve dvou hromadách na nezabezpečeném travnatém terénu v areálu. ČIŽP proto v současné době připravuje zahájení dalšího správního řízení," uvádí mluvčí inspekce Jandová.

František Janů – ač to dnes už fakticky není schopen ovlivnit – říká, že by k vyřešení problému stačilo obnovit výrobu. Do měsíce či maximálně do dvou by prý zásoby pneumatik, které on odhaduje na 1500 až 1600 tun, byly zlikvidovány.

To se ale asi nestane. Insolvenční správce Martin Šíp ve své průběžné zprávě uvádí, že se pohybuje v „kruhu", kdy je zkušební provoz, už opakovaně prodlužovaný, povolen jen do 30. června.

Podstatná část ojetých českých pneumatik se stále pálí v cementárnách, přičemž o pryžový granulát ze starých pneumatik je velký zájem.

Není přitom reálné, že by jej hasiči a další úřady za současné situace a bez nových revizí technologie umožnili. Hasiči ovšem zároveň žádají, aby do konce června byly pneumatiky zpracovány, a po tomto datu prý již budou striktně trvat na jejich odklizení. Do toho všeho vstupuje i Ústecký kraj coby majitel pozemků pod továrnou, jenž vůči firmě Hargo uplatňuje pohledávky z neuhrazeného nájmu. Podle krajské mluvčí Lucie Dosedělové jde od loňského října do letošního května už o 343 tisíc korun.

„Průběžně své pohledávky přihlašujeme v rámci probíhajícího konkurzního řízení. V tuto chvíli čekáme, jak řízení dopadne, až poté budeme činit případné další kroky," uvádí pro týdeník Dotyk krajská mluvčí.

Jisté je jen jedno. Původně měl celý recyklační projekt podnikatelského tria Janů–Harangozzo–Popov v zóně Triangle přispět k ochraně životního prostředí. Momentálně je ale spíše ekologickou hrozbou. Zda jsou viníky skutečně jen Němci, už tak jednoznačně tvrdit nelze.