Spelukace kolující po Praze dlouhé týdny se naplnila ve středu 19. července, kdy Alena Vitásková ohlásila zájem o křeslo v Senátu. Kandidovat bude jako nestraník v Ostravě, a to s podporou nacionálně populistické strany Úsvit – Národní koalice.
„Od září se budu plně věnovat volební kampani, na kterou budu čerpat neplacené volno. V případě, že mi občané regionu dají důvěru a budu zvolena, ukončím své funkční období na ERÚ v souladu s příslušnou legislativou,“ uvedla ke kandidatuře Vitásková.
Za svou novou prioritu považuje pomoc průmyslovému regionu Ostravska, odkud pochází. Podle četných kritiků chce Vitásková hlavně získat imunitu a utéci před spravedlností. Připomeňme, že ji Krajský soud v Brně – zatím nepravomocně – odsoudil na 8,5 roku do vězení kvůli záchraně sporných licencí pro dvě solární elektrárny, jež vlastní její známý Zdeněk Zemek.
Podle četných kritiků chce Vitásková hlavně získat imunitu a utéci před spravedlností.
Vitásková tuto motivaci odmítá. „V Senátu mě nezajímá imunita, vím, že senátoři energetické lobby by mě stejně vydali, ale zajímá mě beztrestnost projevu na plénu Senátu, kde může zaznít i to, v čem mám mlčenlivost a co by občané měli vědět,“ prohlásila před týdnem.
Těžko lze spekulovat, jaké má šéfka ERÚ šance na zvolení. Porazit bude muset v obvodu populární starostku Lianu Janáčkovou i stranickou mašinerií podporované kandidáty ČSSD a ANO. Rychlou nápravu poměrů na „ministerstvu energetiky“, jak se někdy vlivnému úřadu přezdívá, však nelze očekávat.
Neblaze proslulý úředník v roli nástupce
Z šestiletého funkčního období Aleny Vitáskové na regulačním úřadě zbývá poslední rok. Pokud by svůj mandát dokončila, vlády nad úřadem se od srpna příštího roku ujme pětičlenná rada. Její členy vybere vláda na návrh ministra průmyslu.
Výkon funkce předsedy ERÚ není slučitelný s výkonem žádné politické funkce. Podle současného znění zákona by po zvolení Vitáskové do Senátu její mandát zanikl. Předsednické pravomoci by musel aspoň dočasně převzít první místopředseda, kterým je od letošního února Ivan Noveský.
Autor: Dotyk.cz
Podle zdrojů portálu Dotyk.cz si nástup Noveského do regulačního úřad vyžádali lidé z okolí prezidenta; je to právě Miloš Zeman, kdo Vitáskovou podporuje a navzdory všem jejím trestním kauzám ji odmítá odvolat z funkce. Favorit Hradu má nyní šanci stát se dočasně – možná až na devět měsíců – energetickým šéfregulátorem.
Není to právě ideální řešení. Noveský má za sebou podivnou minulost. Před sedmi lety uvedlo Aktuálně.cz, že Noveský ve funkci vedoucího odboru správy majetku na ministerstvu práce přihrál v roce 2007 zakázku za 175 milionů korun firmě Cofet, do které krátce poté nastoupil jako ředitel – a stal se i jejím spoluvlastníkem.
Jak posléze upozornila MF Dnes, stát kvůli němu dokonce musel zaplatit rekordní pokutu antimonopolnímu úřadu. Ze dvou tendrů, které ÚOHS označil za netransparentní a diskriminační a vyšla vítězně jeho firma Cofet. Ministerstvo práce a sociálních věcí pak dostalo pokuty za 800 a 80 tisíc korun.
Noveský se ve stejné době „mediálně zviditelnil“ také podivnou výměnou státem vlastněného paláce v pražské Lannově ulici za dva jiné objekty. Podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu přišel stát při této transakci o 137 milionů korun.
Ivan Noveský vše samozřejmě vidí jinak. Na svých webových stránkách tvrdí, že výměna budov skončila z pohledu státu ziskem 180 milionů korun. Všechna obvinění považuje za pomluvy několika nepřejících politiků a novinářů.
Personálně destabilizovaný úřad
Úřad má ještě dva další místopředsedy, kteří nastoupili do funkce letos na počátku července. Tím prvním je dlouholetý top manažer společností Transgas a Net4Gas Vladimír Outrata, druhým bývalý úředník ministerstva průmyslu a obchodu Jan Pokorný. Podle oslovených z prostředí energetiky však má relevantní znalosti v oboru pouze Outrata.
Dusné prostředí pod autoritativní šéfkou Alenou Vitáskovou vede k častým odchodům vedoucích i řadových pracovníků ERÚ. Podle informací portálu Dotyk.cz se však volná místa opět zaplňují. Na regulační úřad nyní míří lidé, kteří odešli nebo „byli odejiti“ ze síťových společností ČEPS a Net4Gas.
Autor: Dotyk.cz
Personální politika na úřadě, který ovlivňuje výši cen energií pro domácnosti a podniky, je poněkud svérázná. Alena Vitásková jmenovala v listopadu 2014 do funkce místopředsedkyně bývalou nejvyšší státní zástupkyni Renátu Veseckou – navzdory zjevnému rozporu s energetickým zákonem. Ten totiž požaduje, aby místopředseda měl nejméně sedm let praxe v oboru energetiky, z toho tři roky v řídicí či vedoucí funkci.
Policejní vyšetřovatelé loni v srpnu obvinili Vitáskovou z trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku a trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby. Svým rozhodnutím prý způsobila státu škodu ve výši přesahující jeden milion korun. Zmíněná kauza se zatím před soud nedostala.
Přehled nesplněných slibů
Výsledky pětiletého působení Aleny Vitáskové na Energetickém regulačním úřadě jsou velmi slabé. Vitásková vyměnila suchou úřednickou práci za mediální show. Postupně „vyhlásila válku“ anonymním solárním baronům, velkým energetickým společnostem, podomním prodejcům energií i bývalým zaměstnancům úřadu.
Líbivá mediální prohlášení o snížení plateb za distribuci elektřiny a plynu neměla reálný dopad. Naopak, od letošního ledna tyto platby znovu o jednotky procent vzrostly. Slibované zavedení přísnějších pravidel pro posuzování nákladů distributorů energií Vitásková odložila až na počátek roku 2019.
Vitásková vyměnila suchou úřednickou práci za mediální show.
Fiaskem skončil také pokus o reformu distribučních tarifů. Regulační úřad nejprve podlehl lobbingu distributorů a představil návrh, který měl zavést vysoké paušální platby za připojení a omezit sazby za spotřebovanou elektřinu. Návrh však narazil na silný odpor veřejnosti a Vitásková jej proto „uložila k ledu“. Nové nastavení pravidel budou i zde řešit až její nástupci.
Neslavně to dopadlo i s tažením proti majitelům solárních elektráren, kteří získali licenci – a s ní i nárok na vysokou výkupní cenu elektřiny – za podivných okolností v posledních dnech roku 2010. Energetický regulační úřad od nástupu Vitáskové žádnou z podezřelých licencí neodebral, i když tuto pravomoc měl. O vysoké dotace přišli jen ti solárníci, kterým povolení k činnosti zrušil soud.
Naopak to byla Alena Vitásková, kdo zachránil dvěma firmám značně sporné licence. Jedná se o médii ostře sledované téma solárních elektráren Zdeněk-Sun a Saša-Sun na Chomutovsku, které patří do firemní skupiny ocelářského a dopravního magnáta Zdeňka Zemka.
Jedná se o případ, který skončil u Krajského soudu v Brně. Po zdlouhavém procesu, natahovaném častou nepřítomností obžalovaných a jejich advokátů, vynesl soudce Aleš Novotný letos v únoru rozsudek. Udělil vysoké tresty odnětí svobody celkem osmi účastníkům kauzy včetně Aleny Vitáskové.
Všichni odsouzení se hned po oznámení verdiktu odvolali. Vrchní soud v Olomouci bude ve věci rozhodovat nejdříve v příštím roce. Ale již letos v říjnu budeme vědět, zda se naplní přání předsedy Úsvitu Miroslava Lidinského, že „Alena Vitásková nepatří do kriminálu, ale do Senátu".