Sorry jako. Jak Babiš mlží kolem dluhopisů

11. únor 2017 četba na 8 minut
Andrej Babiš.

Andrej Babiš.

Foto: Deník/Martin Divíšek

Zatím je to jen nepřehledná kauza, která však může favorita podzimních voleb citelně poškodit. Už déle než měsíc se šéf hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš snaží doložit, jestli měl, nebo neměl peníze na to, aby si v roce 2013 a 2014 mohl nakoupit cenné papíry vlastní firmy za 1,5 miliardy korun. Jeho vysvětlení se mění. Proč to vůbec dělal? A bylo legální, že z toho nemusel platit daň? Deník shrnul zásadní otázky, na něž zatím neexistují stoprocentní odpovědi.

Začátek. Copak je Agrofert bankou?

Podle tvrzení Agrofertu firma potřebovala peníze na další rozvoj, a proto na sklonku roku 2012 vydala dluhopisy za 3 miliardy korun. To není nic špatného. Firmy to občas dělají, aby nemusely žádat v bance, půjčí si prostě na trhu. A tomu, kdo si dluhopis koupí, platí firma (v tomto případě Agrofert) úrok (správněji výnos). A tady je první problém. Tehdy bylo možné si půjčit v běžné bance za 2 až 3 procenta, Agrofert ale vydal dluhopisy, za které by šťastlivec, který by takové papíry koupil, dostal ročně šest procent, a to po dobu deseti let. Neříkejte, že byste dluhopisy s takovým výnosem nekoupili?

FOTOGALERIE

PODVEDLI MĚ. Andrej Babiš je znechucený chováním koaličních partnerů. Podle něj ho oklamali, když účinnost zákona o střetu zájmů vztáhli už na současné ministry. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš Předseda hnutí ANO Andrej Babiš

Výhodné, ovšem jen pro něj

Koupili, samozřejmě. Protože vlastnit dluhopis, který vám ročně vynáší šest procent, je sen každého střádala. Ale sorry jako. O tom, že Agrofert vydal takto výhodný cenný papír, zřejmě nikdo nevěděl. Jen Andrej Babiš, který v roce 2013 pořídil dluhopisy za 1,3 miliardy korun a o rok později dalších 200 milionů ze svých úspor (není jisté, že na to měl; viz níže). Jednotlivé dluhopisy byly vydány v ceně jedné koruny. A protože Agrofert stihnul korunové dluhopisy vydat tři dny (ufff) před koncem roku 2012, platí na ně tzv. Kalouskova výjimka (původně určená pro občany kupující státní dluhopisy) a neplatí se z nich daň! Gratulace! I když nikoliv státu a jeho občanům.

Proč na tom stát tratil?

Státní kasa (kterou teď hlídá Andrej Babiš) na transakci Andreje Babiše zaplakala vlastně dvakrát. Agrofert si vydáním dluhopisů mohl snížit daňový základ a sám jeho majitel získal v průměru příjem až 90 milionů ročně, který se nedaní. A státní kasa bude za deset let chudší asi o 136 milionů. A co vy, taky umíte „vymyslet" výplatu, která se nedaní?

Bylo to legální, nebo daňový únik?

Korunové dluhopisy ve své době legální byly, i když daňoví poradci je příliš nedoporučovali, protože jsou sporné. Ale proč Agrofert, když si mohl o polovinu levněji půjčit peníze u bank, vydal raději korunové dluhopisy a „půjčil" si cca 1,5 miliardy od Babiše? Opravdu ty peníze Agrofert potřeboval na rozvoj, nebo to bylo zařízení 90milionové nezdaněné výplaty pro svého jediného akcionáře Andreje Babiše? Mimochodem, Agrofert není chudá firma – ke konci roku 2015 měla na účtu 27,3 miliardy korun nerozděleného zisku z předchozích let. Takže proč půjčka a proč tak draho? Premiér Sobotka to nazval „ojebáním" státu. Ale je to vážnější. Finanční správa (jenže ta momentálně spadá pod Babiše) to může označit za účelové obejití zákona s cílem vyhnout se placení daně. A tuto daň doměřit – v minulosti už tak činila u jiných firem (například u logistické firmy firmy CTP). I pouhé obcházení zákona lze podle Nejvyššího správního soudu v určitých případech vykládat jako porušení zákona. Nechtěli byste ale být v kůži berního úředníka, který to dostane na stůl…

Ale kde vzal peníze?

To je kruciální otázka, na kterou Babiš odpovídá různě. Kde vzal jako fyzická osoba 1,5 miliardy na dluhopisy? Deníku 4. ledna řekl: „Od roku 1993 jsem jako fyzická osoba oficiálně vydělal 1,8 miliardy korun, za tu dobu jsem na dani z příjmů zaplatil 310 milionů korun a 27 milionů korun na pojistném. Můj čistý příjem tedy byl 1,526 miliardy korun a za ně jsem nakoupil dluhopisy v ceně 1,482 miliardy korun." Když pak Echo24 upozornilo, že do roku 2013 vydělal Babiš jako fyzická osoba jen 1,1 miliardy korun, a to by nestačilo, ministr financí přišel s tvrzením, že měl v té době i nedaněné příjmy z prodeje firem, akcií a dřívějšího podnikání. Dohromady skoro 2,5 miliardy. Když se na podrobnosti Babiše ptali reportéři ČT, rozčílil se na ně a vyslovil dnes už legendární větu „sorry jako, ale proč bych vám měl sdělovat příjmy". Naposledy se Babiš mírně utnul tento pátek, kdy v komentáři pro Novinky.cz tvrdí, že na dani z příjmů zaplatil 307 milionů (nikoliv 310).

Dokáže, že na nákup měl?

Kvůli korunovým dluhopisům bylo na Babiše podáno anonymní trestní oznámení, policie ho ale odmítá komentovat. Babiš se brání útokem a tvrdí, že požádá auditory (budou to asi dvě firmy z největších čtyř na světě), aby tok peněz prověřili, a je ochoten („svou") Finanční správu zprostit mlčenlivosti a pozve ji sám na kontrolu. To je ale zbytečně zdlouhavé. Stačilo by ukázat veřejnosti dokumenty o nákupu dluhopisů a propojit je s výpisem ze svého soukromého účtu (účtů) a konta Agrofertu. A prokázat, že ty draze půjčované peníze firma skutečně potřebovala a využila. A je po kauze… nebo taky není.

Vždyť přece nebyl politik a firma mu patří, tak co?

V době, kdy se věci děly, už politikem Babiš byl. Hnutí ANO založil v roce 2011, korunové nedaněné dluhopisy Agrofert vydal na sklonku roku 2012 a Babiš je nakoupil poprvé ve volebním roce 2013 a podruhé dokonce v roce 2014, kdy už byl ministrem financí. Prostě Kalousek se dobře kritizuje hlavně tehdy, kdy sám čerpám z jeho neuhlídané mezery v zákoně. Že si Babiš vytahal peníze z Agrofertu pomocí korunových nedaněných dluhopisů, není pěkná vizitka současného nejvyššího správce daní.

Babiš.

Pohledem Deníku: Kdo ohlídá ministra financí
Informace o dluhopisech Agrofertu, které jako soukromá osoba koupil ministr financí, kolují veřejným prostorem druhý měsíc. Slyšeli jsme za tu dobu mnoho vysvětlení a ujišťování, že se jednalo o soukromé peníze, ne o nezdaněné peníze účelově vytažené z ministrova Agrofertu. Kauza je mnohonásobně závažnější než příběh Čapího hnízda a všech ostatních otazníků okolo ministra Babiše a je především ukázkou ohromného konfliktu zájmů, do kterého se ministr financí opakovaně dostává.

Andrej Babiš tvrdí, že se nedopustil ničeho ani nezákonného, ani neetického. Že v roce 2012 byl podnikatelem, který usiluje o maximalizaci zisku, a stát si dostatečně nechránil své zájmy, když na popud někdejšího ministra financí Miroslava Kalouska osvobodil korunové dluhopisy od daní. Zároveň ale Babiš opakovaně ujišťuje, že jako ministr financí sleduje zájem státu. Jak je tedy možné, že v roce 2014 už jako ministr financí v nákupu dluhopisů osvobozených od daně pokračoval?

Tomáš Skřivánek.Všechny otazníky by šlo samozřejmě jednoduše odstranit, kdyby Andrej Babiš vysvětlil, z jakých peněz dluhopisy koupil, a prokázal, že skutečně došlo k převodu peněz mezi jeho účtem a účtem Agrofertu. Ministr financí totiž sám přiznal, že v minulosti získal více než miliardu korun nezdaněných příjmů, ale dodnes nespecifikoval, z čeho tyto příjmy pocházejí. Hraje přitom o čas a toto téma odklání tím, že oslovil auditory a vyzývá ostatní politiky, aby se nechali proklepnout také.

Tady by mohl pomoci finanční úřad. Jako u každého jiného občana by měl ministra Babiše vyzvat, aby prokázal a doložil původ svých příjmů. Těžko ale chtít takovou iniciativu po generálním finančním ředitelství, když jeho šéfa vybral a před více než dvěma roky jmenoval Andrej Babiš.

Tak jako některé skvrny nelze vyčistit bez porušení podstaty látky, v Babišově případě nelze sladit zájmy soukromé a veřejné.

TOMÁŠ SKŘIVÁNEK