Evropa v ohrožení

Srpen 1991: první krizový štáb v polistopadovém Československu

22. září 2016 četba na 2 minuty
Luboš Dobrovský byl ve vyhrocené době ruského srpnového puče federálním ministrem obrany.

Luboš Dobrovský byl ve vyhrocené době ruského srpnového puče federálním ministrem obrany.

Foto: Ministerstvo obrany ČR

Když před 25 lety – 19. srpna 1991 – neostalinisté v bývalém Sovětském svazu provedli protigorbačovský puč, zůstalo tehdejší Československo relativně v klidu. Důvod? Podle tehdejšího federálního ministra obrany Luboše Dobrovského otočila naše rozvědka rádiové antény mířící původně k západu na východ a zjistila, že žádné sovětské jednotky nejsou ve zvýšeném stavu pohotovosti. Ze zamýšlené částečné mobilizace proto u nás sešlo.

Je tomu 25 let, co 19. srpna 1991 šokovala svět zpráva o puči v tehdejším Sovětském svazu. Na obrazovkách běžely obrázky z tiskové konference takzvaného Státního výboru pro výjimečný stav, jehož sedm představitelů v čele s viceprezidentem SSSR Genadijem Janajevem oznamovalo, že prezident a reformátor Michail Gorbačov není kvůli vážné nemoci schopen vykonávat funkci, že v zemi byl vyhlášen šestiměsíční výjimečný stav a že chystaný podpis nové volnější svazové smlouvy mezi sovětskými republikami se odkládá.

Zděšení z nového srpna v režii neostalinistů zavládlo i v bývalém Československu. Sešla se i federální vláda a vytvořila první krizový štáb v naší polistopadové historii.

„Tehdejší vedení federálního ministerstva vnitra v čele s Jánem Langošem bylo velice aktivní a mělo pocit, že puč je natolik vážný, že nás může ohrozit vlna uprchlíků ze Sovětského svazu. Navrhovalo proto částečnou mobilizaci, která by umožnila obsadit východní hranici a zabránit průniku uprchlíků na území Československa," vzpomíná v rozhovoru pro týdeník Dotyk bývalý federální ministr obrany z let 1990 až 1992 Luboš Dobrovský.

K mobilizaci však nakonec nedošlo. Důvod? Podle Dobrovského se tehdejšímu šéfovi vojenské rozvědky podařilo zajistit otočení rádiových antén, které předtím sledovaly rádiový provoz na západě, směrem na východ. „Tak jsme mohli zjistit – protože tehdejší naši generálové znali všechny sovětské normy rádiového spojení – z frekvence a intenzity rádiového spojení, že sovětské jednotky nejsou v žádném zvýšeném stavu pohotovosti," líčí Dobrovský. Veškeré informace o tom pak Dobrovský přednesl na zasedání vlády a bojovnou náladu ve Strakovce to prý uklidnilo.

Vývoj v Moskvě v následujících dnech informace československých rozvědčíků potvrdil.

Vývoj v Moskvě v následujících dnech informace československých rozvědčíků potvrdil. K plánovanému obsazení ruského parlamentu, tzv. Bílého domu, nedošlo a podporu občanů i vojáků si rozhodným vystoupením ve prospěch Gorbačova a perestrojky naopak získal tehdejší ruský prezident Boris Jelcin.

Rozhovor s Lubošem Dobrovským a další články k tomuto tématu najdete v příštím čísle týdeníku Dotyk, které vychází ve čtvrtek 25. srpna večer.