Stát dopřeje zelenou naftu a dotovaný marketing i lesníkům

19. říjen 2016 četba na 5 minut

Foto: Shutterstock

Angažmá Andreje Babiše v lesnictví se při jeho orientaci na veřejné podpory státu prodraží. Na práce v lesích se mají po zemědělském vzoru rozšířit prebendy, jako jsou takzvaná zelená nafta či státem dotovaný marketing. Vratka daně za naftu spotřebovanou při těžbě dřeva a dalších lesních činnostech připraví státní pokladnu ročně zhruba o 270 milionů korun. Další desítky milionů má stát ročně dávat do nového fondu propagujícího vyšší spotřebu dřeva.

Takzvaná zelená nafta, od níž Česko již před pár lety ustoupilo, zažívá za současné vládní garnitury nebývalý rozkvět. Nejprve ji Sobotkův kabinet brzy po svém nástupu oživil. Letos pak přišla vláda s tím, aby zelenou naftu neboli vratku spotřební daně mohli využívat nejen zemědělci na polích, ale i ve chlévech. Ve sněmovně se posléze návrh rozvinul ještě o lesníky a rybáře.

„Pro lesní hospodáře a dodavatele lesnických služeb by roční daňová úleva měla dosáhnout nejvýše 270 milionů korun. V rybníkářství se odhaduje do 20 milionů korun," upřesnila pro Dotyk mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková. Jednotná vratka je v projednávané předloze nastavena na 4,38 koruny za litr nafty.

Po rozšíření do živočišné výroby, lesů a rybníkářství by se roční daňová úleva formou zelené nafty měla přiblížit 2 miliardám.

Za loňský rok přesáhla podpora formou vratky spotřební daně v rostlinné výrobě 1,2 miliardy korun. Po rozšíření do živočišné výroby, lesů a rybníkářství by se roční daňová úleva měla přiblížit 2 miliardám.

Předpokládá se, že daňovou úlevu na naftu využijí především velké těžařské firmy, které žijí hlavně ze zakázek státních lesů. Vloni a předloni byl vítězem tendrů na miliardové zakázky Babišův Uniles. Letos ho v soutěži předběhla firma Petra. Antimonopolní úřad ale podniku Lesy ČR zakázal uzavírat smlouvy s vybranými uchazeči kvůli údajnému porušení zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Tyto výhrady však Lesy ČR odmítají.

Čím resortní ministerstvo vedené lidovcem Marianem Jurečkou expanzi zelené nafty obhajuje? „Stejně jako zemědělci i pracovníci v lesích a rybáři spotřebují velkou část nafty mimo silnice. Proto by se jim část spotřební daně z pohonných hmot, která je určená na financování oprav veřejné infrastruktury, měla vrátit zpátky," vysvětluje mluvčí. Po silnici nejezdí ani sněžné rolby nebo lodě. Měřeno stejnou optikou, i jejich provozovatelům by stát měl vracet část daně.

Fond na víno i na dřevo

Za podpory převážné většiny lesníků a dřevařů se na Jurečkově ministerstvu rodí Lesnicko-dřevařský fond. Z valné části ho naplní peníze daňových poplatníků. Za to jim pak stát bude vštěpovat, aby používali více dřeva vytěženého v českých lesích a výrobků z něj.

Inspirací je Vinařský fond, jehož rozpočet z poloviny plní odvody od vinohradníků a vinařů a z poloviny stát. Někteří vinaři ale fond, v jehož čele stojí dosavadní jihomoravský hejtman Michal Hašek, kritizují jako neprůhledný, stranící velkým vinařským závodům a propagující kvantitu nad kvalitou.

Podobně jako Vinařský fond mají i dřevařský fond plnit „pěstitelé a zpracovatelé". Stejnou sumu, jaká se vybere od nich, přidá stát. Jaký bude roční příděl z kapes daňových poplatníků?

„Probíhá formulace základních parametrů. Nejsou zatím konkrétní údaje o finanční účasti jednotlivých subjektů a státu," brání se cokoli sdělit ministerská mluvčí Ježková. Existuje přitom už legislativní návrh jak existenci nového fondu zapravit do lesního zákona. Ten počítá s tím, že vlastníci a nájemci lesa budou z každého hektaru odvádět 5 korun. Povinnost se má týkat majetků nad tisíc hektarů, což představuje kolem 70 procent výměry lesů. Nejvíc odvedou státní a vojenské lesy čili stěžejním donátorem dalšího fondu bude stát.

Vlastníci a nájemci lesa mají z každého hektaru odvádět 5 korun do marketingového fondu.

Korunu z každého kubíku dřeva mají podle zjištění Dotyku odvádět také pily, které za rok pořežou víc než 20 tisíc metrů krychlových. Dohromady by se tak mělo každoročně vybrat zhruba 16 milionů korun a stejnou částku přisype státní rozpočet. Podle zdrojů z ministerstva zemědělství se má na financování fondu podílet kolem 300 subjektů. Činnost má řídit sedmičlenná rada a ředitel s aparátem čítajícím 10 až 15 zaměstnanců.

Opatrní soukromí vlastníci

„Marketingový fond plně podporujeme, i když to naše členy hodně zatíží. Budou to milionové částky," předpokládá výkonný ředitel Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků Zdeněk Musil. Přivítal by, aby v tuzemsku fungovala obdoba rakouské organizace ProHolz, která propaguje všestranné využití dřeva. „Fond by měl pomoci k tomu, aby se změnilo vnímání Čechů vůči dřevu a výrobkům z něj," přeje si Musil.

Myšlenku fondu iniciovala Lesnicko-dřevařská komora. „Připravujeme také dlouhodobou koncepci na podporu spotřeby dřeva, což by měla být obsahová náplň fondu," říká tajemnice komory Andrea Pondělíčková.

Nedůvěru k této novince má Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů. Na rozdíl od správců státních a vojenských lesů mají odvody do fondu platit ze svého. Babišova firma Uniles lesy nevlastní, ale těží. Záměr dřevařského marketingového fondu, který by měl nabudit větší poptávku po tuzemském dřevu, aktivně podpořila už před rokem.

Během příštího roku se má nový fond utvářet. S výběrem poplatků podle plánu začne od roku 2018.