Uplynulé dny přinesly další zprávy o tom, že čeští policisté honili řidiče, kteří se nechtěli nechat zkontrolovat. Pronásledovaný řidič například zranil při honičce s policií v Praze na Palmovce chodce na přechodu a poškodil dvě jiná auta. V jiném případě muž policii ujížděl od úřadu vlády v centru Prahy až do Plzně. Policisté po něm stříleli a zasáhli ho do krku, muž však stačil sám dojet až na urgentní příjem do nemocnice na Lochotíně.

Podobné případy se dějí na celém světě a všude si lidé kladou otázku: je rozumné honit podezřelého takovým způsobem, že při tom pronásledovaný i pronásledovatelé ohrožují na životě náhodné okolní řidiče a chodce na chodnících?

Ostnaté pásy na dálkové ovládání

Jednou z možností je, že by policie prostě přestala ujíždějící řidiče dramaticky honit, ale přijela by si pro ně, až zastaví (správné místo by jim určil například vrtulník, který by podezřelé auto sledoval ze vzduchu). Případně by si je vyzvedla doma, protože jejich adresu, jak známo, často prozradí poznávací značka automobilu. Jinou možností pak je pokoušet se zastavit automobil pomocí techniky.

Ne vždy se hodí někdy používané pásy, které mají na svém povrchu hroty, jež rozervou pneumatiky přejíždějícího vozu. Například policie v texaském Dallasu je přestala využívat.

V jednom případu je totiž policisté nestačili natáhnout včas, problematický řidič do nich vjel a pět z nich zabil. Americká společnost Dynasystems proto vyvinula pásy, jejichž rozvíjení přes silnici ovládají policisté na dálku, takže se snižuje riziko jejich poranění. Jiní technici si však myslí, že situace je zralá na úplně nové řešení – zastavení automobilu na dálku.

Zastavení na 60 metrů

V prosinci představila britská technologická společnost E2V svůj systém zastavování ujíždějících automobilů. Potřebuje k němu vozidlo kategorie SUV, které má na sobě namontovaný 350 kilogramů těžký vysílač mikrovln. Dokáže jejich pulsy směrově vysílat až na vzdálenost 60 metrů. Elektroinstalace ve vozidle funguje jako anténa, která mikrovlnnou energii stáhne, a dočasně tak vyřadí z provozu elektroniku automobilu nebo motocyklu, protože ji neustále nutí, aby se restartovala. Vozidlo přestane být řiditelné a zastaví se.

Menší zařízení, které by mohlo být ve výbavě běžné dopravní hlídky, zase vyvíjí skupina firem a výzkumných institucí z několika evropských zemí. Jejich projekt, nazvaný SAVELEC, získal od Evropské komise grant 4,3 milionu eur na to, aby v jeho rámci vznikl postup pro zastavení ujíždějících automobilů.

Účastníci projektu postupně prozkoumávají, jak jsou elektronické součástky používané v automobilech zranitelné pomocí elektromagnetických pulsů vysoce výkonných mikrovln. Poznatky by chtěli využít pro konstrukci menšího zařízení schopného vyřadit z činnosti elektronické obvody, jichž v automobilech stále přibývá.

„Chceme být schopni takto zastavit opravdu výkonné, rychlé automobily, které je obtížné stopnout běžnými policejními prostředky," popsala pro časopis New Scientist systémová inženýrka Cécile Macéová z mezinárodní společnosti MBDA, která má hlavní sídlo v Paříži, vyrábí raketové zbrojní systémy a podílí se i na projektu SAVELEC.

Vyvíjené zařízení nemá elektroniku zničit, ale pouze dočasně zablokovat. Řidičům by nemělo ublížit, použité vlny však vyvolávají nepříjemné zvukové pocity, nazývané Freyův efekt, které mohou být pro zasaženého velmi nepříjemné a rušivé. Zúčastněné firmy projektu SAVELEC tvrdí, že jejich zařízení by mohlo být policistům k dispozici v roce 2015.

Bez uvážlivých policistů to nepůjde

Obdobně zaměřené výzkumy provádějí i vojáci. Jimi vyvíjené elektromagnetické zbraně, rovněž založené na mikrovlnném záření či radiofrekvenčních vlnách, jsou však primárně zamýšleny k údernému nasazení proti nepříteli.

Jejich účelem tedy je přímo „usmažit" veškerou elektroniku v blížících se tancích a dalších bojových i nebojových vozidlech. Cílem není usmrtit jejich posádku, ale případné nepříjemné zvukové či tepelné šoky se nepovažují za úplně nežádoucí.

Civilní výzkum se snaží vyladit postupy mnohem jemněji. Avšak ani využití přístrojů připravovaných pro dopravní policii není úplně bez rizika. Elektronika v automobilech kontroluje nejen motor, ale i řízení či brzdy. Pokud tedy bude vyřazena z činnosti najednou, stane se vozidlo obtížně ovladatelné a může havarovat, zranit či usmrtit posádku a případně i další lidi v okolí.

I nové přístroje by tedy v budoucnu měli policisté používat velmi uvážlivě. Výzkumníci zkoumají i to, zda by se dal vyřadit z činnosti třeba jen chod motoru, aniž by bylo ovlivněno řízení a fungování brzd. Do jaké míry se to může podařit, je ovšem zatím stále otevřená otázka.