Šumava v zajetí voleb. O miliardy za pozemky se hraje dál

5. říjen 2016 četba na 8 minut
Někteří signatáři petice osobně apelovali za dobrý zákon o Šumavě.

Někteří signatáři petice osobně apelovali za dobrý zákon o Šumavě.

Foto: Archiv

Nadcházející volby jsou důvodem, proč stále nedošlo na schvalování zákona o Šumavě. Bude v ní víc divočiny, nebo developerských projektů? Pro větší ochranu přírody se v petici vyslovilo přes 61 tisíc lidí. „Šumavská koalice" regionálních politiků je naopak proti divočině. Za vleklou bitvou o šumavský park je i miliardová hra o lukrativní pozemky.

Šumavu je potřeba chránit, ne ji politizovat. Souhlas. Když se ale pod tato slova podepíše politik, nezní to příliš věrohodně. Autor myšlenky, sociálnědemokratický poslanec Igor Jakubčík z Klatov, bojuje za Šumavu v zájmu těch, co tam žijí. Stejně jako „všichni zodpovědní politici z Jihočeského a Plzeňského kraje", k nimž se řadí. Bez ohledu na partaj.

Aby politici boj o Šumavu ještě víc nevyhrocovali v předvolebním boji, odsunulo se závěrečné hlasování o zákonu ve sněmovně na dobu po volbách. Hlasitý odpůrce této vládní předlohy, českokrumlovský senátor Tomáš Jirsa (ODS), nabízí pro průtahy své vysvětlení.

„Radku Maxovou (ANO) a Jiřího Zimolu (ČSSD), kteří v jižních Čechách kandidují na hejtmana, by schválení takového zákona při volbách poškodilo," tvrdí Jirsa. Připomíná, že jihočeské krajské zastupitelstvo je proti zákonu a pověřilo hejtmana Zimolu, aby proti němu aktivně vystupoval. „Sociální demokraté z Jihočeského a Plzeňského kraje budou hlasovat proti. Poslancům ze severních Čech a jižní Moravy, kteří Šumavu neznají, je to ale jedno," říká senátor Jirsa.

Jirsovo tažení proti divočině

Šumava je jeho častým tématem ve volební kampani, senátorem je dvanáctý rok a chce jím být i po třetí volební období. A usilovně dělá vše pro to, aby vládní novela zákona o ochraně přírody, která stanovuje nová pravidla péče o národní parky, vůbec neprošla. „Vláda a ministerstvo životního prostředí by měly přestat naslouchat zeleným ideologům, ekologickým aktivistům a těžařským lobbistům a experiment s divočinou na Šumavě by měly okamžitě zastavit," prohlašuje.

Ve svém boji proti zákonu z dílny ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) Jirsa používá „podpásovek" a dokonce lží. „Údajně udělal Andrej Babiš dohodu s bývalým ministrem životního prostředí Ladislavem Mikem, autorem suchého lesa na Šumavě a dnes ředitelem odboru pro potravinové řetězce v Bruselu, že Babiš dá zeleným Šumavu za klid pro své potravinářské podniky," uvedl Jirsa v dřívějším rozhovoru pro Právo.

Součástí dohody „něco za něco" byla podle senátora i příprava stavby jezů na Labi u Děčína, které se prý budou hodit Babišovým chemičkám. „Neseděl jsem u toho, ale o té mocenské dohodě se ví. Neříkám, že je to jistota. Nikdo mě za to také nežaloval," uvedl nyní pro Dotyk Jirsa.

Chránit něco, co nás přesahuje

„Co tvrdí senátor Jirsa, je nehorázný nesmysl a lež. Jen nedostatek času mi zatím nedovolil obrátit se v této věci na soud," konstatuje Ladislav Miko, nyní nejvýše postavený český úředník v bruselských strukturách. Jirsovo opakované vyjádření bere jako lživou pomluvu, která má za cíl ho zdiskreditovat.

„Nejsem tím překvapen, protože už bylo prokázáno, že senátor Jirsa k dosažení svého cíle veřejně lže. Zjevně nedokáže pochopit, že by někdo mohl mít názory na Šumavu motivované i jinak než vlastním prospěchem a ziskem. Například vědou a znalostmi nebo prostě potřebou chránit něco, co nás přesahuje," dodává Miko, který v Evropské komisi působí jako generální ředitel DG Sanco (Generální ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitele).

Autor: Archiv

Je dost pravděpodobné, že Jirsa dostane příležitost hlasovat proti zákonu o Šumavě v Senátu i po novém povolebním rozložení sil. Vede silnou kampaň, ve které ho podporuje jeho poradce, právník a šumavský hoteliér František Talián. Prostřednictvím ODS poslal Jirsovi 200 tisíc korun.

Je dost pravděpodobné, že Jirsa dostane příležitost hlasovat proti zákonu o Šumavě v Senátu i po novém povolebním rozložení sil.

Stejnou částku žádal Jirsa, jinak také dlouholetý starosta Hluboké nad Vltavou, kde je místostarostou „kníže z Hluboké" Pavel Dlouhý, jako odškodnění za podle jeho názoru nepravdivé osočení od profesora Pavla Kindlmanna z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Nelíbilo se mu, že vědec v novinovém rozhovoru kritizoval senátní předlohu zákona o Šumavě, kterou Jirsa prosazoval jako spolupředkladatel. Profesor Kindlmann v článku také uvedl, že senátní návrh byl šitý na míru developerům a spekulantům s pozemky.

Zelená spekulacím s půdou

Žalobu za Jirsu podával advokát Jiří Trnka, bývalý šéf Úřadu regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad. Za zneužívání evropských dotací dostal Trnka předloni tříletou podmínku. Jirsa žádal po přírodovědci omluvu za to, že „nepravdivým a nepodloženým tvrzením" poškodil jeho jméno a senátorskou činnost, což prý může vést až k jeho nezvolení senátorem. Omluvu ani finanční náplast ale nevysoudil.

„S profesorem Kindlmannem jsme uzavřeli neveřejný smír a zavázali se, že o tom nebudeme informovat," uvedl Jirsa bez dalších podrobností. Utajení prosadil podle informací Dotyku právě Jirsa, který nakonec musel profesoru Kindlmannovi zaplatit 15 tisíc korun. Žalovanému se podařilo prokázat, že původní zákon tlačený Jirsou a dalšími senátory nahrává spekulacím s pozemky.

„Šlo o to, že vybrané pozemky z druhé, nezastavitelné zóny by se dostaly do třetí zóny, kde se za splnění zákonem stanovených podmínek stavět může. Část těchto pozemků již předem skoupily realitní kanceláře, stavební firmy a osoby spjaté s politiky," říká profesor Kindlmann. Naráží právě na senátora Jirsu a jeho poradce Františka Taliána, který má na Šumavě osm hotelů.

Jak zhodnotit pozemky

Podnikatel Talián vlastní i chráněné pozemky na Šumavě, které mnohdy nakupoval od státu extrémně levně přes restituční nároky. Jeden pozemek má na úpatí plánované lanovky na Hraničník poblíž obce Nová Pec. Lanovka by propojila českou stranu s rakouským lyžařským střediskem Hochficht. Další pozemek má Jirsův poradce poblíž. Investicí do lanovky, kterou vždy senátor Jirsa velmi podporoval, by se „Králi Šumavy", jak si Talián nechá říkat, luxusně zhodnotily pozemky. Nejen jemu.

Helena Loutchanová, tchyně starosty Kvildy Václava Vostradovského, je majitelkou velké louky u Kvildy. Díky senátnímu zákonu o Šumavě, který však sněmovnou neprošel, by se její pozemky mohly převést z nezastavitelné druhé zóny do třetí, kde se dá za podmínek daných zákonem stavět. Pak by tady mohl vyrůst obří sportovní areál, který v srdci centrální Šumavy plánoval vybudovat podnikatel z Plzeňska Petr Jiránek. Starosta Vostradovský jeho záměr podporoval. Teď kandiduje za koalici Pro Jižní Čechy do krajského zastupitelstva.

Už nyní patří Šumava spolu s Prahou a Krkonošemi k místům s největší intenzitou výstavby v celé republice.

Už nyní patří Šumava spolu s Prahou a Krkonošemi k místům s největší intenzitou výstavby v celé republice. „Na Šumavě přece chceme turisty. Pro ně potřebujeme dobré pokoje, sprchy, záchody, dobré restaurace. Jinak tam nikdo jezdit nebude," brání Jirsa stavební rozvoj šumavského parku.

Přes 61 tisíc lidí ale nechce zastavěnou Šumavu. V petici Za dobrý zákon o Národním parku Šumava apelují na ministra Brabce, aby dal v národním parku větší prostor divočině a omezil zástavbu. „Obrovský počet lidí, kteří petici podepsali, vyvrací hlasitý, ale mylný názor několika jihočeských a západočeských politiků, že by o Šumavě měli rozhodovat oni, spříznění starostové některých tamějších obcí či regionální bossové," komentovalo ohlas veřejnosti Hnutí Duha.