Falklandy

Jihoatlantické ostrovy s pestrou koloniální minulostí jsou předmětem sporu mezi Velkou Británií a Argentinou. Po Francouzích, Španělech a Argentincích totiž území v roce 1833 ovládli Britové a spravují je dosud.

Argentina ovšem britskou svrchovanost nikdy neuznala a roku 1982 ostrovy obsadila. Británie se bránila vojensky a Argentince z ostrovů vypudila. Přestože v roce 1990 byly britsko-argentinské vztahy plně normalizovány, Argentina dále vznáší nároky na Falklandy. Během referenda v roce 2013 se ale téměř všichni obyvatelé ostrovů vyslovili pro britskou svrchovanost.

Gibraltar

Britské zámořské území, strategicky položené na jihu Pyrenejského poloostrova, je dlouhodobě nárokováno Španělskem. To o Gibraltar přišlo po válce s Británií v roce 1713, dnes však považuje tehdejší sankci za anachronismus. V letech 1967, 1976 a 2002 se na Gibraltaru konala referenda o připojení ke Španělsku, ale většina obyvatel byla proti.

Golany

Golanské výšiny se staly známým sporným územím mezi Izraelem a Sýrií po roce 1967. Do té doby syrskou oblast obsadil v šestidenní válce Izrael. Důvodem byl především fakt, že na Golanech pramení řeka Jordán, pro Izrael klíčový zdroj vody. Izrael v roce 1981 Golany de facto anektoval a osídlil svým obyvatelstvem, na čemž nic nezměnila ani protestní rezoluce OSN.

Ostrovy Senkaku

Skupina neobydlených ostrovů ve Východočínském moři je v současnosti spravovaná Japonskem jako součást prefektury Okinawa. Kromě Japonska si na ně ovšem činí nárok i Čína a Tchaj-wan, podle nichž se ostrovy jmenují Tiao-ju. Ve sporu jde především o nerostné bohatství. Loni Japonsko popudilo Čínu, když jednotlivé ostrůvky oficiálně pojmenovalo a názvy zaneslo do map.

Ostrovy Takešima

Malé souostroví v Japonském moři je předmětem sporu mezi Japonskem a Jižní Koreou. Kontrolu nad ním má v současnosti Korea, jíž ostrovy připadly po druhé světové válce. Japonsko však opírá své nároky o fakt, že souostroví získalo ještě před anexí Koreje a že se jej nikdy výslovně nevzdalo.

Paracelské ostrovy

Skupina 130 korálových ostrůvků bohatých na ropu se nachází v Jihočínském moři a nárok si na ně činí Vietnam, Čína a Tchaj-wan. Fakticky ostrovy kontroluje Čína, která po roce 1945 okupovala největší ostrov Yongxing Dao (Woody Island). Zbytek souostroví byl v držení Vietnamu, avšak v roce 1974 po objevení ropy i jej násilně ovládla Čína.

Při loňském čtyřicátém výročí incidentu se ve Vietnamu konaly masové protesty, při nichž lehlo popelem několik čínských továren na vietnamském území a Peking ze země evakuoval tisíce svých občanů.

Spratlyovy ostrovy

Souostroví v Jihočínském moři je předmětem sporu mezi Čínou, Tchaj-wanem, Vietnamem, Malajsií, Filipínami a státem Brunej. Území s čínskými obyvateli v roce 1864 částečně kolonizovala Velká Británie, po roce 1933 i Francie.

Za druhé světové války všechny ostrovy obsadilo Japonsko, avšak v roce 1945 se jich muselo vzdát. Vakuum vytvořilo problém: několik ostrovů obsadil roku 1949 Tchaj-wan při útěku jednotek Čankajškova Kuomintangu z čínské pevniny, na což Čína reagovala vyhlášením nároku na celé souostroví. Osm ostrovů v roce 1968 obsadily Filipíny.

Roku 1973 přišel s nárokem na celé souostroví i tehdejší Jižní Vietnam, přičemž sjednocený komunistický Vitnam po roce 1976 tyto požadavky potvrdil. Jenže o dva roky později vyhlásily i Filipíny nárok na 60 procent ostrovů. Nakonec v roce 1988 deset ostrovů přímo obsadila Čína a tři v roce 1990 i Malajsie.

Kašmír

Historické území a bývalé knížectví v Himálaji si dnes nárokuje Indie, Pákistán a částečně i Čína. Ty si region i rozdělily, a to podle linie stanovené boji a příměřím pod patronací OSN. Indii dnes patří jižní Kašmír (spolkový stát Džammú a Kašmír), Pákistán spravuje oblasti Gilgit-Baltistán a Ázád Kašmír a Čína kontroluje území Aksai Čin. Kašmír je dodnes nestabilní a pro turisty kvůli tomu i nebezpečný.

Ta Krabey

Zatím naposledy vzplanul boj o pět kilometrů čtverečních na thajsko-kambodžské hranici, na nichž leží historické chrámy Ta Krabey a Preah Vihear, v roce 2011. Sporné území přiřkl Mezinárodní soudní dvůr již v roce 1962 Kambodži, konflikt však dodnes doutná. Boje vedly k poškození chrámů a desítky lidí při nich přišly o život.

Západní sahara

O jedno z nejřidčeji obydlených území světa se koncem 70. let 20. století utkaly Maroko a Mauretánie. Mezinárodní soud nároky obou států odmítl, avšak Maroko vzápětí území anektovalo. Tomu se ovšem postavilo na odpor místní povstalecké hnutí Polisario, usilující o nezávislost. Konec bojů přineslo až příměří zprostředkované OSN v roce 1991.

O osudu Západní Sahary mělo rozhodnout referendum mezi půlmilionem tamních obyvatel, avšak to se zatím nepodařilo zorganizovat. Dnes je proto region územím nikoho, částečně kontrolovaným vojáky Maroka.

a mnohá další teritoria...

Další sporná území bychom našli třeba v Osetii mezi Gruzií a Ruskem, v Podněstří mezi Moldávií a Ruskem, v nigérijské Biafře, v Západním Kamerunu mezi Kamerunem a Nigérií či ve Velrybí zátoce mezi Namibií a Jihoafrickou republikou. Historické nároky ovšem tu a tam poletují i kolem rumunského Sedmihradska, italského Jižního Tyrolska a koneckonců i kdysi československé Podkarpatské Ukrajiny.