Svět po 11. září není bezpečnější. Naopak

8. září 2016 četba na 7 minut

Foto: Ken Tannenbaum/Shutterstock.com

Letos si připomínáme již 15. výročí útoků teroristické organizace al-Káida na cíle v USA. V jaké fázi boje proti islamistům, páchajícím tato zvěrstva, jsme? Co al-Káida? Do jaké míry jsme sami přispěli ke vzniku Islámského státu? Jak dlouho nás bude ještě ohrožovat? Je svět kolem nás bezpečnější? Jsou ti, kteří nás mají chránit, dobře připraveni a vybaveni, aby dostáli své zákonné povinnosti?

Na místě zhroucených dvojčat WTC vyrostala Věž svobody. Je označovaná jako nejbezpečnější mrakodrap ve Spojených státech.Na místě zhroucených dvojčat WTC vyrostala Věž svobody. Je označovaná jako nejbezpečnější mrakodrap ve Spojených státech.Autor: njene/Shutterstock.com

Nedávná série útoků ve Francii a poté i v sousedním Německu ukazuje, že se nám nepodařilo výrazně omezit hrozivý potenciál hordy fanatických vrahů z Islámského státu Abú Bakra Bagdádího. Je evidentní, že druhá dimenze tohoto uskupení, ideologická, šířená internetem, se rozšiřuje a získává více a více stoupenců. Nemá hranic.

Tu první, geografickou, se daří částečně eliminovat. Bohužel na Blízkém východě, v severní Africe a v Sahelu se nacházejí státy, které jsou totálně zhroucené. Představují vhodnou půdu pro působení islamistů, které se podaří vytlačit z území Iráku a Sýrie.

Pro celou západní Evropu představuje příchod již dnes asi 30 % původních bojovníků IS velké nebezpečí. Případný návrat teroristů ruského či sovětského původu zpět na území především Ruské federace zase musí být nočí můrou v Kremlu. Prezidentu Putinovi nikdy nezapomenou jeho vojenský zásah ve prospěch syrského prezidenta Bašára Asada. Ten zásadně změnil paradigma již 5 let trvající občanské války v zemi a v zásadě pomohl udržet jeho klan u moci.

Autor: Dotyk

Čert vyhnaný ďáblem

Před více než pěti lety zlikvidovalo komando amerických Navy Seals v pákistánském Abbotabádu hlavu al-Káidy, Usámu bin Ládina. Jeho vliv na různé afilace tohoto sunitského uskupení však byl v tu dobu již spíše malý. Dnes jsou akce al-Káidy, kterou nyní vede bin Ládinův nástupce Egypťan Ajmán Zavahrí, ve srovnání s Islámským státem zlomkové. Zaplaťpánbůh aspoň za to.

Je zřejmé, že přímý dopad na vznik IS měla především invaze amerického prezidenta Bushe mladšího do Iráku v roce 2003 a nezodpovědné stažení vojsk USA před dosažením mírové obnovy země. Útlak ze strany šíítské vlády v Bagdádu proti menšinovým sunitům vedl k tomu, že fanatici tohoto uskupení vyslyšeli jejich volání po ochraně.

Nezodpovědné rozbití Libye je další ukázkou chybné politiky Západu vedoucí k nestabilitě v této velké zemi. Situace v Afghánistánu, jehož obnova stála víc než Marshallův plán po druhé světové válce, je vážná. Jenom produkce opia od roku 2001 vzrostla třikrát a mák se pěstuje se i tam, kde před začátkem operace Trvalá svoboda nikdy nebyl.

Autor: Dotyk

V našem prostoru se vždy válčilo

Smutné 15. výročí 11. září si připomínáme v době, kdy je bezpečnost Evropy stále více ohrožena, a to nejen islámským terorem, ale i dalšími hrozbami. Neschopnost EU řešit je včas a adekvátně zásadním způsobem ohrožuje její integrační procesy. Pro Českou republiku nemá členství žádnou alternativu. Nejsme ani neutrální Švýcarsko či Švédsko. V našem prostoru se bohužel vždy válčilo.

Smutné 15. výročí 11. září si připomínáme v době, kdy je bezpečnost Evropy stále více ohrožena, a to nejen islámským terorem, ale i dalšími hrozbami.

Stát si zřizuje tajné služby, aby vládám umožnily lépe vládnout a také chránit životy a majetek občanů. Nelze říci, že by si toto naši politici vždy v minulosti plně uvědomovali. Jinak by nikdo nepřipustil, aby bylo v roce 2004 – po událostech z 11. září! – vyhozeno z Vojenského zpravodajství na 400 špionů, kteří sice svou kariéru zahájili před rokem 1989, ale v následující 15 letech prokázali nejen loajalitu zemi, ale i odbornou způsobilost. Jen připomínám, že Zpravodajská správa generálního štábu nikdy nebyla součástí StB, na rozdíl od vojenské kontrarozvědky. Nepůsobila proti občanům Československa, ani emigrantům v cizině.

Nahradit jen početně takové množství zkušených zpravodajců není jednoduché a obnovit zmizelou kvalitu novou může být i v období 10 let neřešitelné. Jaký je skutečný stav Vojenského zpravodajství nevím, to je otázka na ministra obrany či vládu, zda jim informace od vojáků pomáhají lépe vládnout a chránit naše občany.

Nedílnou součástí každého letiště se staly bezpečnostní rámy.Nedílnou součástí každého letiště se staly bezpečnostní rámy.Autor: ID1974/Shutterstock.com

Ptejme se, co udělali politici

Je třeba přestat si démonizovat schopnosti tajných služeb. V žádném případě se nejedná o obdoby agenta Jejího Veličenstva Jamese Bonda 007. Dnešní hrozby vyžadují velký počet akademicky vzdělaných lidí, ovládajících reálie zemí, ze kterých k nám jde ohrožení.
Znalosti jazyků, jako je arabština, farsí, paštů a další, jsou velmi žádané. Dobré znalosti koránu, jeho interpretace, schopnost rozumět tisícům webových stránek džihádistů či jejich stoupenců je absolutní nutnost. Nechci spekulovat, kolik takových lidí v řadách služeb máme.

Prudký rozvoj informačních technologií, mobilních aplikací či využívání sociálních sítí teroristům samozřejmě neuniklo. Držet s nimi krok při technickém vybavení služeb je velmi nákladné.

Dnešní hrozby vyžadují velký počet akademicky vzdělaných lidí, ovládajících reálie zemí, ze kterých k nám jde ohrožení.

Až na výjimky nelze mluvit o tom, že informací je málo. Co nám chybí, je lidský potenciál, který je bude schopen správně analyzovat, technická podpora této činnosti a opravdová zpravodajská výměna v rámci vlastní komunity a zahraniční.

Všichni generální tajemníci NATO od roku 2001 si stěžovali, že v alianci nefunguje předávání informací od národních služeb do aliančního zpravodajství. Ministři vnitra či prezidenti zemí, kde již došlo k teroristickému útoku, si stále stěžují na neodpovídající zpravodajskou spolupráci s partnerskými zeměmi. To opakují již roky stále dokola.

Zde se na jednu stranu ukazuje, že platí staré pořekadlo, že neexistují spřátelené zpravodajské služby, pouze služby spřátelených zemí. Na druhou stranu je nutné se ptát, co politici udělali, aby situace byla lepší. To je jejich povinnost, nikoho jiného.

Opatrnosti není nazbyt

Navíc došlo k radikalizaci části muslimských populací v některých zemích Západu. Potenciálních teroristů, jejich podporovatelů či sympatizantů je početně mnohem více než těch, kteří nás mají před nimi chránit.

Potenciálních teroristů, jejich podporovatelů či sympatizantů je početně mnohem více než těch, kteří nás mají před nimi chránit.

Počet pracovníků tajných služeb a policie je omezený. Mají na starosti i jiné věci. Organizovaný zločin, sledování činnosti tajných služeb cizích mocí na vlastním území, pašování drog, ekonomickou kriminalitu, obecnou kriminalitu apod. Ani totalitní či autoritářské země, kde má bezpečnostní aparát mnohem větší sílu než v demokraciích, není schopen zajistit bezpečí všem občanům.

Taková je realita. Žijeme ve světě, který je zlý a krutý. Na to bychom neměli zapomínat a nepřestat být opatrní.