Píše se rok 1966. Ve finále fotbalového mistrovství světa v Anglii se střetla domácí reprezentace s výběrem Západního Německa. V prodloužení napřáhl za stavu 2:2 útočník Anglie Geoff Hurst a napálil míč do břevna německé branky. Míč se odrazí na brankovou čáru a letí pryč. Sudí po domluvě písknou do píšťalky a gól uznají. Němci protestují. Anglie posléze přidává ještě jednu branku a vyhrává poprvé v historii světový šampionát.

Gól z roku 1966 dodnes rozděluje společnost. Zatímco Angličané tvrdí, že šlo o regulérní gól, Němci tvrdí pravý opak. Televizní záběry nejsou stoprocentně průkazné. Gól ale vstoupil do historie.

Historie se ale opakuje. Anglie a Německo se střetávají v roce 2010 v osmifinále MS. Němci jdou sice rychle do vedení 2:0, ale Angličané snižují a ve 38. minutě vystřelí zdálky Frank Lampard. Jeho rána se opět dotkne břevna a míč zapadne jasně za brankovou čáru, ale vyletí ven. Rozhodčí nic nevidí a hra pokračuje dál. Angličané se diví. Německý brankář Manuel Neuer později přizná, že si byl vědom regulérnosti branky, ale když sudí nepískl, tak pokračoval ve hře.

V roce 1966 šlo o kuriozitu, která už nemůže být s jistotou vyřešena. Ale o 44 let později, v době, kdy v největších sportech padají verdikty až po zhlédnutí videa, se stala velká chyba. O sporu přitom nemohla být ani řeč, všechny fotografie jasně ukazovaly, jak daleko za brankovou čáru míč dopadl. Událost z roku 2010 však přece jen měla jeden pozitivní dopad: konečně rozhýbala ledy, které bránily zavedení videa ve fotbale. Minulý měsíc už videorozhodčí pomohl k (ne)uznání branek v přátelském zápase Francie se Španělskem.

Video začíná rozhodovat zápasy

Použití videotechniky během fotbalových zápasů je stále ještě ve fázi testování. Šéfové světové i evropské fotbalové federace v čele s bývalými předsedy Seppem Blatterem a Michelem Platinim se zavedení videa dlouho bránili. Ještě v roce 2010 po zmiňovaném neuznaném gólu prosazovali zavedení brankových rozhodčích. Ti by stáli u branky a kontrolovali akci ve vápně.

Krok vpřed tak nastal až v roce 2014, kdy se na světovém šampionátu v Brazílii zavedla technologie posuzující, zda míč přešel přes brankovou čáru. Technologie je postavena na podobném principu jako takzvané jestřábí oko v tenise, což je komplexní počítačový systém, jenž vizuálně kopíruje trajektorii míčku a vyhodnotí jeho statisticky nejpravděpodobnější cestu (viz níže).

V březnovém přátelském zápase Francie se Španělskem mělo video výraznější roli. Francouzům totiž zkazilo radost z gólu, který Antoine Griezmann vstřelil z ofsajdu, naopak ve druhém poločase dopřálo radost Španělům z opačné situace. A místo výsledku 1:1, který by nechal rozhodčí, skončil zápas 2:0 pro Španěly. A to jen díky dvěma opravám, které mohl sudí s videem konzultovat.

Ostrý test pro fotbalové videorozhodčí přijde ještě letos na jaře, kdy se v Jižní Koreji hraje MS dvacetiletých. A pozici videorozhodčího si vyzkouší i český arbitr Pavel Královec. „Videorozhodčí pošle konkrétní moment. Řekne, zda šlo o zákrok uvnitř nebo mimo pokutového území. Jestli se test podaří, bude to alfou a omegou zápasu," řekl nedávno Královec Českému rozhlasu.

Ragby má v technologiích náskok

Fotbal je pro slečinky, pro chlapy je ragby. Takovou větu uslyšíte od milovníků tohoto sportu často. Několik věcí při porovnání fotbalu a ragby ale skutečně hraje ve prospěch sportu se šišatým míčem. Jedním z aspektů je i video.

Ragby používá podobný model jako třeba hokej, tedy má jednoho speciálního rozhodčího, který zkoumá video. Poprvé byla tato metoda použita už v roce 2001 a od té doby se stala součástí ragbyových zápasů. Na mistrovství v roce 2015 se navíc připojila i už zmíněná technologie jestřábího oka známá z tenisových utkání.

Ze začátku se video používalo jenom na potvrzení správného položení pětky, postupně se ale začalo používat i k posuzování faulů, ofsajdů a dalších nejasností. Na posledním světovém šampionátu například byl díky videu na 10 minut vyloučen australský kapitán za podražení soupeře. Nikdo neprotestoval.

Video dokonce rozhodlo i finále z roku 2007. Tehdy Angličané proti Jihoafrické republice málem vyrovnali, ale nakonec se ukázalo, že hráč těsně předtím, než položil míč, šlápl za postranní lajnu, a položení tak neplatilo. Anglie zápas prohrála a všechny britské noviny napsaly, že šlo o správné rozhodnutí.

Ragbyový rozhodčí má navíc na sobě připnutou malou kamerku, takže skvělé záběry si užijí i diváci u televize.

Podobně se videorozhodčí používá i v hokeji, kde dnes už patří ke standardu nejlepších hokejových zápasů. Nově navíc může trenér každého týmu NHL jednou za zápas vyzvat rozhodčího, aby prošetřil situaci přes video. A rozhodčí tak může změnit verdikt. To se týká především ofsajdu před brankou nebo skrytého faulu.

Tenis hlídá jestřábí oko

Známou sportovní technologií je i takzvané jestřábí oko, které pomáhá rozhodovat především tenisová utkání. Okolo hřiště jsou rozmístěny na předem určená místa kamery, jež snímají míče pod různými úhly. Obraz je posléze převeden do trojrozměrné grafiky, kterou lze sledovat na obrazovce.

Poprvé bylo jestřábí oko nasazeno při kriketovém zápase mezi Anglií a Pákistánem dne 21. května 2001. Jeho odchylka činila 3,6 mm, což je zhruba pět procent průměru tenisového míčku. Prvním grandslamem, který využil tohoto zařízení ve hře, byl tenisový turnaj US Open 2006. Dnes se jestřábí oko používá na všech velkých turnajích (Davis Cup, grand slamy, ATP Master) s výjimkou antukových turnajů, kde je otisk míčku vidět.