Ještě před třemi lety se zdálo, že mostečtí uhlobaroni Pavel Tykač a Jan Dienstl mají nakročeno k úspěchu. V březnu 2013 dojednali podmínky dlouhodobých dodávek uhlí pro ČEZ. Současně koupili za 4,1 miliardy korun východočeskou uhelnou elektrárnu ve Chvaleticích a uzavřeli opci na odkup elektrárny Počerady.

Severočeští uhlobaroni též rozjeli velkou hru – začali lobbovat za prolomení limitů těžby na lomu ČSA u Litvínova. Tuto hru spustila Severní energetická se třemi vlastníky, kteří se vhodně doplňovali. Vedle jednoho z nejbohatších Čechů Pavla Tykače to byl schopný vyjednavač Jan Dienstl a introvertní stratég v zákulisí Tomáš Fohler.

Navzdory všemu úsilí se jim nepodařilo limity prolomit. Neúspěch je o to bolestivější, že konkurenčním Severočeským dolům ze Skupiny ČEZ se to loni v říjnu povedlo. Rozšíření lomu ČSA by si totiž vyžádalo bourání městečka Horní Jiřetín, což považovala většina politické scény za nepřijatelné.

Šetří se na lidech i na strojích

Pavlu Tykačovi dodnes škodí, že jeho jméno je připomínáno v souvislosti s kauzami vytunelovaných bank a privatizačních fondů v 90. letech. Navíc si svým konfrontačním stylem jednání vytvořil řadu nepřátel, mezi ty úhlavní patří šéf holdingu EPH Daniel Křetínský a vlivný obchodník s uhlím Petr Paukner. Svým odporem k Tykačovi se netají ani ministr financí a majitel Agrofertu Andrej Babiš.

Právě Babiš loni odmítal prolomení limitů těžby a letos blokuje snahy koaličních partnerů z ČSSD poskytnout finanční pomoc propouštěným horníkům z Tykačových firem. „Nevidím důvod, proč bych měl nějakým kyperským firmám, jak to navrhoval ministr průmyslu Jan Mládek, přispívat na jejich zaměstnance,“ uvedl ministr financí před dvěma měsíci.

Od loňského verdiktu vlády nastaly v mosteckých dolech hubené časy. „Vlastník spustil tvrdý úsporný program, kdy došlo i na propouštění manažerů. Extrémní úspory se týkají také údržby. Celá skupina dnes žije z podstaty,“ uvedl jeden z bývalých manažerů Tykačových firem pod podmínkou anonymity.

Nově vznikající firemní skupina, která po třech letech znovu zastřeší podniky Vršanská uhelná, Severní energetická a Coal Services vytvořené po rozdělení bývalé Mostecké uhelné společnosti, úsporná opatření potvrzuje. Jen tak bude moci čelit nepříznivé situaci na energetickém trhu.

„Chce-li nová skupina uspět, musí vytvořit optimální organizační strukturu a nastavit své vnitřní procesy tak, aby zajistila stabilní hospodářské výsledky v dlouhodobém časovém horizontu. S tím je spojeno také snižování počtu pracovních míst zejména v řídících a technicko-hospodářských pozicích,“ reaguje mluvčí Tykačových firem Gabriela Sáričková.

Severní energetická je podle Sáričkové v důsledku rozhodnutí vlády o zachování limitů nucena postupně odstavovat stroje a rušit pracovní místa. Těžba byla letos na jaře ukončena na dole Centrum, který v poslední fázi zaměstnával 320 lidí.

Nepřipravený zájem o Vattenfall a OKD

Zdroje týdeníku Dotyk však hovoří o stavu firem skepticky. Tykač a Dienstl se prý věnují hlavně svým rodinám a osobnímu životu a v kanceláři se vyskytují jen sporadicky. Tomáš Fohler svůj podíl v Severní energetické letos prodal a z uhelného byznysu se stáhl. Do rozvoje Tykačových firem – s výjimkou rekonstrukce dvou bloků chvaletické elektrárny – se už neinvestuje.

V tomto kontextu je třeba vnímat údajný Tykačův zájem o koupi uhelných elektráren a dolů Vattenfallu v Německu i nedávný pokus převzít společnost OKD. Podle zdrojů Dotyk.cz nebyl v té době sestavený tým expertů, kteří by případné akvizice dojednávali a vyhodnocovali.

Připomenout lze také osud společnosti Czech Coal. Ta patřila v letech 2010 až 2013 mezi nejúspěšnější dodavatele elektřiny českým zákazníkům s tržním podílem okolo tří procent. Poté se však Tykač rozhodl její činnost utlumit – ziskový byznys s elektřinou mohl prodat za vyšší stovky milionů korun.

Czech Coal omezil také obchodování s hnědým uhlím. Kdysi úspěšná firma se tak doslova vypařila z trhu a zůstala z ní „prázdná schránka“ s omezenými aktivitami v oblasti přepravy a prodeje uhlí.

Tykačova firemní skupina navíc omezila své aktivity v regionu. Důkazem může být nedávný prodej dostihového závodiště, které vyrostlo na bývalých těžebních haldách jižně od centra Mostu. Ještě před pár lety Jan Dienstl prezentoval Hipodrom jako ukázku toho, jak moc těžařům záleží na rozvoji mosteckého regionu.

Posledních deset let těžby

Otázkou je, zda má vůbec do rozvoje mosteckých dolů investovat. Se zamítnutím návrhu na prolomení limitů těžby padl i sen o pokračování těžby na lomu ČSA až k horizontu roku 2070. Z těžební lokality mezi Litvínovem a Jirkovem tak bude možné vydobýt jen posledních 22 milionů tun uhlí a těžba zde skončí zřejmě v roce 2024.

Na Mostecku též Severní energetická provozovala hlubinný důl Centrum, který dodával uhlí hlavně do nedalekého závodu Unipetrolu. Těžba však ekonomicky nevycházela, a tak ji provozovatel letos na přelomu března a dubna ukončil.

Nejdelší perspektivu má před sebou Vršanská uhelná, produkující méně kvalitní uhlí v okolí Mostu. Ale ani v jejím případě není jisté pokračování těžby do plánovaného roku 2061. Jediným významným odběratelem je totiž sousední Elektrárna Počerady, kterou vlastní ČEZ.

Navzdory původním plánům nakonec ČEZ nezařadil Počerady do skupiny modernizovaných elektráren. Životnost tamních uhelných bloků skončí k roku 2025. Po odstavení Počerad bude další provoz vršanského lomu ekonomicky nesmyslný. Nové odběratele bude Tykač hledat jen těžko, protože málo výhřevné palivo z Vršan umí spálit jen málokterá elektrárna. Pro teplárny či domácí kotle je takové uhlí nepoužitelné.

Mosteční byznysmeni stále věří v pokračování těžby i po roce 2025. „Smlouva mezi Vršanskou uhelnou a společností ČEZ je uzavřena do vyuhlení lomu Vršany a nemáme žádnou informaci o tom, že by neměla být dodržena,“ reaguje mluvčí Gabriela Sáričková.

Tykač a Dienstl v minulých letech plánovali výstavbu vlastní uhelné elektrárny na Mostecku. Tento projekt definitivně skončil na jaře letošního roku, kdy zájemci stáhli žádost o připojení plánovaného energetického zdroje k přenosové soustavě.

Pohled na uhelnou elektrárnu Chvaletice v Pardubickém krajiAutor: Severní energetická

Jediným rozvojovým projektem Tykačovy skupiny tak nyní je ekologizace a modernizace dvou ze čtyř uhelných bloků ve Chvaleticích. Cílem je prodloužit životnost aspoň části elektrárny do roku 2030.

Tyto plány však zpochybňují ekologičtí aktivisté a s nimi spolupracující právní firma Frank Bold. Ta na konci července napadla žalobou rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu o vydání stavebního povolení. Právníci z Frank Bold nesouhlasí s tím, že další provoz Chvaletic prošel ve zrychleném řízení jako podlimitní záměr, a požadují komplexní posouzení dopadů záměru (EIA) s účastí veřejnosti.

Vytažených 19 miliard na dividendách

Limitovaná budoucnost těžby však mostecké uhlobarony nemusí příliš tížit. Dotyk.cz zkusil posčítat částky, které Pavel Tykač a jeho souputníci z mosteckých dolů „vytěžili“ od kapitálového vstupu v dubnu 2006. Z veřejně dostupných informací o valných hromadách a účetních závěrkách, uveřejněných v Obchodním rejstříku, se lze dostat k sumě 19,3 miliardy korun.

Tato částka téměř přesně odpovídá vstupní investici, zanedbáme-li časovou hodnotu peněz. Tykačova firma Indoverse ovládla mostecké doly postupně během let 2006 až 2010, přičemž kupní cenu za akcie nikdy nezveřejnila. Podle různých odhadů médií se jednalo celkem o 19 až 21 miliard korun.

Vytažené zisky z mosteckých dolů

Společnost a období Vyplacené dividendy*
Vršanská uhelná (2009–16) 10,3 miliardy Kč
Severní energetická/Litvínovská uhelná (2009–14) 5,7 miliardy Kč
Czech Coal (2010–12) 2 miliardy Kč
Czech Coal Services (2009) 0,4 miliardy Kč

Mostecká uhelná (2006–08)

0,88 miliardy Kč
Celkem (2006–16) 19,3 miliardy Kč

* dividendy v letech 2006 až 2010 jsou přepočteny na tehdejší podíl Tykačovy firmy Indoverze

Autor: Dotyk.cz na základě informací v Obchodním rejstříku

V roli „dojné krávy“ funguje hlavně Vršanská uhelná, která těží méně kvalitní hnědé uhlí v okolí Mostu. Od svého vzniku v říjnu 2008 tato společnost vyplatila Tykačově kyperské firmě Indoverse již více než 10 miliard korun. Poslední výplata peněz v objemu dvou miliard korun se odehrála na počátku letošního roku.

Vršanská uhelná vykazuje v posledních letech hospodářské výsledky blízké nule, přesto vyplácí na dividendách jednu až dvě miliardy korun ročně. Tykač totiž postupně stahuje do kyperské schránky peníze z účtu nerozděleného zisku minulých let.

Vláda by si proto měla ohlídat, zda v surovinově i finančně „vytěžených“ firmách zůstane dost peněz na budoucí sanaci škod po dobývání uhlí. Zahlazení následků těžby by jinak musel uhradit státní rozpočet. Zatím ještě miliardové částky na účtu rezerv ve Vršanské uhelné i Severní energetické – na rozdíl od OKD – jsou.