Dotační průšvihy

Babišův podnik zničil obilí. Teď dostane dotace

7. listopad 2015 četba na 3 minuty

Foto: redakce

Na pole, kde zemědělská akciovka Agro Jevišovice ze skupiny Agrofert zničila letos v květnu totálním herbicidem vzrostlé obilí, dostane dotace. Neslýchaný zásah provedla na celkem 252 hektarech, o které se přetahuje s Bohumírem Radou, bývalým majitelem Agro Jevišovice.

Mezi jeho nynější firmou Agro Boskovštejn a Babišovým podnikem Agro Jevišovice trvá dlouholetý spor o půdu. Rada na dotyčných pozemcích pěstoval obilí, Agrofert tvrdí, že neoprávněně. „Provedená kontrola nezjistila porušení podmínek pro poskytnutí dotace," uvedla pro týdeník Dotyk Vladimíra Nováková, mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu, který agrární dotace vyplácí.

Kontrolou, zaměřenou na používání chemických postřiků, fond pověřil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Ten zjistil, že Agro Jevišovice použilo ve dnech 11. a 12. května přípravek Roundup Flex v katastru Velký Karlov.

„K aplikaci došlo v souladu s právními předpisy," sdělila k výsledku šetření mluvčí ÚKZÚZ Lenka Malantová. Jak ještě před kontrolou uvedla pro týdeník Dotyk ředitelka rostlinolékařské inspekce z ÚKZÚZ Vladislava Sedláková, totální herbicid Roundup Flex je registrován pro použití na ornou půdu pro jednoleté a vytrvalé plevele. Babišův podnik na Znojemsku ovšem herbicidem postříkal porost obilí v plné vegetaci. U něj se chemický přípravek obvykle používá až po sklizni, případně těsně před sklizní k hubení plevelů.

Zelená platba i na spálená pole

Od pondělí 2. listopadu rozesílá Státní zemědělský intervenční fond na účty žadatelů agrární dotace na letošní rok. Začíná s vyplácením 70procentních záloh přímých plateb na plochu, které financuje Evropská unie. 

„Agro Jevišovice si nárokuje dotace na celkem 6012 hektarů," upřesnila mluvčí fondu. Dohromady má firma na pozemky dostat skoro 33 milionů korun. Podpora se skládá ze dvou částí: z plošné platby 3543 korun na každý obdělávaný hektar a z příspěvku na takzvaný greening ve výši 1943 korun na hektar.

Greening neboli povinné ozelenění se před veřejností ospravedlňuje jako ekologický příspěvek. Resortní ministerstvo zemědělství ho definuje jako platbu za plnění podmínek zemědělských postupů příznivých pro klima a životní prostředí. Jaký má tato dotace efekt, ukazuje příklad jevišovického podniku.

„Žadatel by měl obdržet i platbu na greening. O tom se ovšem bude rozhodovat až v lednu," doplňuje mluvčí Nováková k případu Agro Jevišovice. Že ekologická platba k citlivějšímu hospodaření vůči přírodě nevede, není problém Bruselu. Důležitější je české podání. A tady zdejší státní aparát vystavený silnému lobbistickému tlaku povětšinou selhává. Navíc, který z úředníků a kontrolorů by našel odvahu došlápnout si na podnik ministra financí a vicepremiéra?