Dotační průšvihy

Do skiareálů natekly miliardy dotací. Teď většina stojí

1. leden 2016 četba na 3 minuty

Foto: redakce

Rozmach tuzemských lyžařských středisek, která jsou v plné sezoně bez sněhu, masivně podpořily evropské i národní dotace. Jak spočítal týdeník Dotyk, do českých hor přiteklo v programovém období 2007 až 2013, které až nyní definitivně končí, celkem 1,7 miliardy korun z regionálních operačních programů.

Největší dotační obnos obdrželi soukromí vlastníci skiareálů na Klínovci, Dolní Moravě a na Plešivci. Nejštědřejší byli při rozdávání dotací politici a úředníci v regionech Severovýchod (kraje Královéhradecký, Pardubický a Liberecký) a Severozápad (kraje Ústecký a Karlovarský). Dohromady poslali do zimních středisek v těchto regionech přes miliardu korun (viz Nejdotovanější skiareály a Štědré regiony).

Peníze daňových poplatníků věnovaly kraje na projekty, jejichž životaschopnost je vzhledem ke měnícím se klimatickým poměrům přinejmenším riziková, jak i letos potvrzuje „matka příroda". Dotace šly na rozšiřování skiareálů a jejich modernizaci. Kraje z veřejných zdrojů přispívaly soukromým provozovatelům lyžařských středisek také na umělé zasněžování, ač experti varují před tím, že zatěžuje životní prostředí a zasahuje negativně do vodního režimu.

„Snažíme se na problém upozorňovat, aby se jím zabývali odborníci z výzkumných institucí. V Česku jsme na začátku, v Alpách už mají dlouhodobější poznatky," porovnává Stanislav Březina ze Správy Krkonošského národního parku. Upozorňuje, že odběr vody pro výrobu technického sněhu znamená ohrožení hlavně pro menší toky. Z nich se v krkonošských i dalších horských střediscích používá voda pro zasněžování nejčastěji.

Lyžování za každou cenu?

„Sledovali jsme, jaký vliv má zasněžování na vodnatost toku. Zatím je situace relativně únosná. V budoucnosti, kdy mají pokračovat sucha a bude se muset spoléhat na technický sníh mnohem víc než doposud, může zasněžování sebrat z toků i desítky procent vody, pokud by všechna zařízení fungovala naráz," varuje odborník z Krnapu. Jak zdůrazňuje, k odběrům pro zasněžování je nutné přičítat také malé vodní elektrárny a vodu pro pitné účely. „V souhrnu to pak může být velký problém," říká Březina.

Ministerstvo zemědělství, které připravuje dlouhodobou strategii pro boj se suchem, ovšem tato varování přehlíží. „Plán boje proti suchu se nakládání s vodou využívanou pro umělé zasněžování sjezdovek nijak netýká," uvádí mluvčí Hynek Jordán.

Lidovecký ministr zemědělství Marian Jurečka chce suchu čelit budováním přehradních nádrží, závlah a zadržováním vody v krajině. Jak ale ukazují zahraniční poznatky, právě při umělém zasněžování se odpařuje asi třetina vody. Další se vypařuje z přehrad, které provozovatelé sjezdovek udržují bez ledu, aby z nich mohli čerpat vodu pro sněžná děla.

Již před osmi lety zahraniční experti upozorňovali, že na francouzské straně Alp teče v zimě v některých řekách o 70 procent méně vody než v dobách, kdy se běžně nepoužívala zařízení na výrobu technického sněhu. Lidé se budou muset rozhodnout: buď lyžování za každou cenu, nebo dostatek pitné vody, dávají vědci na vybranou.