Revoluce v dopravě

Ministr Dan Ťok hraje o přežití

15. květen 2016 četba na 8 minut

Nejvyšším vrcholem Brd je Tok. Jako vrchol politického zoufalství se nyní jeví Dan Ťok. Je až politováníhodné, jak se současný ministr dopravy zoufale snaží na poslední chvíli řešit problém s elektronickým mýtným systémem, který ještě dlouho po nástupu do funkce přehlíživě zlehčovat. A dělá přitom jeden právní kopanec za druhým. Také aktuální jednání sněmovny, věnované tomuto jedinému tématu, i přes nedlouhé trvání naznačilo, že se ministr dostává na hranu toho, co lze ještě omlouvat a tolerovat. Zemi hrozí miliardové ztráty na nevybraných dálničních poplatcích.

Už dnes lze škody vyčíslit minimálně ve stamilionech, protože se republika dostala do nezáviděníhodné situace, kdy se kvůli časovému presu patrně neobejde bez současného dodavatele mýtného systému, rakouské firmy Kapsch. A to fakticky znemožňuje, aby byl vyvíjen efektivní tlak na zlevnění předražených služeb.

A pokud se dnes někdo ve vládě zabývá tím, jak se bránit možnému návalu uprchlíků, měl by se se stejnou vážností věnovat i tomu, jak se bránit hrozícímu návalu kamionů pro případ, že se od ledna příštího roku mýto na českých dálnicích vybírat nebude. A to reálně hrozí – šance na výběr dálničních poplatků zákonným způsobem byly totiž fakticky vyčerpány, pokud parlament neschválí nějaký „lex Ťok". Naše země se tak velice snadno může stát rájem tranzitní dopravy a nejvíce přitažlivá bude pro nejstarší nákladní auta v nejhorších emisních třídách, které mohou přejezdem přes ČR nejvíce ušetřit.

Upřímnost, nebo zastírací manévr?

Nelze samozřejmě vše házet jen na současného ministra, který má jinak pověst poctivého člověka, a vše nasvědčuje tomu, že na rozdíl od mnohých svých předchůdců kolem sebe nevytváří systém zákulisních výběrčích, kteří tlačí stavební a další firmy k placení „výpalného" za státní zakázky. Alespoň tak hovoří zástupci firem, s nimiž týdeník Dotyk o těchto tématech hovořil. V tomto směru současný správce resortu patrně nepostrádá morální integritu.

Lze také souhlasit s nynějším ministrem, že státní složky k tomu určené by měly zkoumat okolnosti, za kterých firma Kapsch získala zakázku před deseti lety, kdy byli diskvalifikováni všichni její konkurenti. Mnohé o tom nepochybně ví i současný šéf TOP 09 Miroslav Kalousek, jehož lidé vše řídili. Neoficiální svědectví z tehdejší doby totiž naznačují, že došlo k zákulisní manipulaci tendru. Výsledkem byla nejen přemrštěná cena, ale také skutečnost, že smlouva s dodavatelem fakticky neřeší, jakým způsobem bude kontrakt ukončen a technologie předána nástupci.

Sotva ale lze věřit, že trestní oznámení na neznámého pachatele, o jehož podání Ťok v minulých dnech informoval, má skutečně vést k dopadení tehdejších „zločinců". Je daleko pravděpodobnější, že tohle všechno má hlavně zamlžit a zdůvodnit současné kontroverzní kroky ministerstva, které se již taktéž dostávají na hranu trestního práva. Ostatně je velmi zvláštní, že onen podezřelý tendr před deseti lety z pozice projektového manažera organizovala firma Deloitte. Ta samá, kterou si Ťok loni 6. října vybral za poradce.

A právě výběrem tohoto poradce se šéf resortu dopravy dostal do právně velmi ošemetné situace, kdy již nelze vyloučit, že se o něj začnou zajímat orgány činné v trestním řízení. O výběru dodavatele služeb za možná až 52 milionů korun bylo totiž rozhodnuto bez jakékoliv soutěže, na základě tzv. jednacího řízení bez uveřejnění, bez vědomí vlády, bez předběžného oznámení a celý proces – od oslovení firmy Deloitte až po podpis smlouvy – podle neoficiálních informací zabral pouhé čtyři dny!

Když později brněnský ÚOHS ministerstvu vyměřil pokutu a zakázal plnění smlouvy, šéf resortu se rozhodl to nerespektovat a v kontraktu pokračovat. A k tomu všemu se paradoxně propůjčuje ten samý člověk, který před svým vstupem do politiky řídil „Platformu pro transparentní veřejné zakázky". Je snad možné ve jménu nápravy starých „zločinů" páchat nové?

Přemety jak v cirkuse

Když už ministr na výběru firmy Deloitte jako nejvhodnějšího poradce trvá, je s podivem, že se vůbec neřídí jeho názory. 20. listopadu si nechal vládou schválit k mýtu ambiciózní harmonogram, ačkoliv již od zmíněného poradce musel vědět, že je naprosto nereálný. A musel to vědět i v televizním studiu České televize u Václava Moravce, kde už na začátku listopadu garantoval, že do konce roku 2015 bude vypsán řádný tendr, z něhož vzejde nový provozovatel mýtného systému pro příští tři roky (2017–2019). Tedy na přechodné období, než bude moci být vypsána původně slibovaná technologicky neutrální soutěž na dlouhodobého provozovatele.

Co se tak zásadního muselo změnit, že 22. prosince na zasedání řídicího výboru pro mýto ministr poprvé veřejně přiznal skutečný stav věcí? Až tam bylo po všech předchozích veletočích řečeno, že už žádná jiná firma než Kapsch mýto od příštího roku schopna vybírat není a případný zcela nový provozovatel může kvůli zákonným lhůtám nastoupit nejdříve zjara 2018.

Je to ale už opravdu definitivní stanovisko? Kdy ještě lze a kdy už nelze ministrovi věřit? Ministr dopravy se dnes jeví jako těžko řiditelný stroj, který se tu vydá kupředu, aby následně prudce zabočil, a potom nečekaně zařadil zpátečku. Teď mluví o tom, že smlouva s Kapschem má být prodloužena o dva roky, přičemž svoji pozici přirovnal k pobytu v kleci, od níž má klíče jen rakouský dodavatel. Hodně smutné.

Ministrův zachránce, nebo hrobař?

Do onoho těžko uchopitelného souboru ministerských plánů a kontraplánů vstoupil i slovenský mýtný provozovatel SkyToll s nejbohatším Čechem Petrem Kellnerem v zádech. Poněkud bezradnému Danu Ťokovi zdánlivě hodil záchranné laso, když mu nabídl, že mýtný systém od příštího roku převezme, i s riziky z toho vyplývajícími. Ale jelikož kolem toho proběhlo i formální jednání a SkyToll dal svou nabídku „na papír", může být tento krok hodnocen i jako nadržování jednomu z uchazečů, jako náznaky pletich, ačkoliv ministr celé jednání bagatelizuje. 

Každopádně už těžko obstojí argument, že žádná jiná firma než Kapsch nemůže být k mnohamiliardové zakázce připuštěna a je tudíž třeba znovu použít nestandardní jednací řízení bez uveřejnění. A když SkyToll, proč ne i další zájemci? A jak by bylo vůbec možné zakázku firmě Kapsch prodloužit, když už jednou, byť velmi potichu, prodloužena byla (původní kontrakt totiž byl jen na 5 let s opcí na dalších 5)?

Je prostě příliš otázek, které „v jádru dobrý člověk" Dan Ťok v souvislosti s mýtem vyvolává. Bohužel stále více otázek právních, nikoliv věcných. Ta základní věcná totiž zní, proč celý problém mýta vzal za zcela špatný konec. Obrazně řečeno chtěl postavit nový dům s novým správcem, aniž by si nejdříve udělal geologický průzkum, aniž by měl nějaký projekt, aniž by věděl, jak má být tento objekt veliký, kolik má stát, jak dlouho má vydržet a kdo v něm bude bydlet. A navíc si jako stavební dozor najal lidi, kteří vesměs o „zedničině" nemají ani páru (viz text v týdeníku Dotyk 43/2015 Hledá se bílý kůň, kde je popsáno, jak se na ministerstvu měnily pracovní týmy).

Ti, kteří Dana Ťoka dobře znají, říkají, že kromě již zmíněné slušnosti je i zvláštní směsicí povrchnosti, lehkovážnosti a lenosti. Více než každodenní řešení problémů jej baví cestování po světě, účast na mezinárodních sympoziích, recepcích a podobně. Když už by se měl věnovat politice, tak spíše diplomacii. A zde ona povrchnost naplno vyhřezává. Jeho „ponoření do problému" ale nakonec může být extrémně hluboké. Dá se totiž říct, že teď bruslí na velmi tenkém ledě s Orlickou přehradou pod nohama. Jak dlouho se dokáže udržet? Propadnout s ním se může i celá Sobotkova vláda.