Pozemkoví magnáti

Účet za prodej půdy: stát vydělá jen 30 miliard

19. září 2014 četba na 3 minuty

Foto: redakce

Stát za uplynulých 15 let rozprodal 570 tisíc hektarů zemědělské půdy. Zbavil se jí velmi lacino. Jak zjistil týdeník Dotyk, za odstátněnou půdu získá jen zhruba 30 miliard korun. „Do poloviny letošního roku činil příjem Státního pozemkového úřadu (dříve Pozemkového fondu) z prodeje státní půdy přibližně 16,3 miliardy korun. Ze splátek u již uzavřených kupních smluv předpokládáme příjmy ve výši kolem 13 miliard," upřesnila pro Dotyk mluvčí úřadu Monika Machtová. Kupující totiž s oblibou využívali možnost splácet získané pozemky po dobu 30 let, a to bezúročně.

Peníze, které stát za půdu získal, nechal „projíst". V době fungování Pozemkového fondu, který zanikl v závěru předloňského roku, šly příjmy z privatizace do jeho rozpočtu. Z něj se pak s posvěcením parlamentu vytahovaly na dotace zemědělcům, na podporu potravinářské značky Klasa, v lepším případě na financování pozemkových úprav. Od vzniku Státního pozemkového úřadu (SPÚ) v roce 2013 plynou příjmy z prodávané půdy do státního rozpočtu. Ročně se v něm takto rozpustí víc než miliarda korun, inkasovaná za prodej a nájem z propachtovaných pozemků. Babišovo ministerstvo, zodpovědné za sestavování a řízení státního rozpočtu, na tom nehodlá nic měnit. „Ministerstvo financí nepočítá s jiným přístupem v případě prodeje majetku SPÚ," sdělil jeho mluvčí Michal Žurovec.

Splátky z dotací

Novými vlastníky odstátněné půdy se stali především zemědělci, kteří nejprve v 90. letech výhodně zprivatizovali bývalé státní statky. K nim pak levně, často hluboko pod tržní cenou, dokupovali půdu. Metr čtvereční bylo možné získat za pár korun, někdy i za korunu. Tržní cena přitom za posledních deset let rostla, někde i víc než dvojnásobně. Pro podnikatele v agrobyznysu šlo o neopakovatelnou příležitost: splátky kupní ceny, rozložené na 30 let, jim obvykle pokryjí každoroční agrární dotace, a zemědělec ještě slušně vydělá.

Nejvyšší kontrolní úřad opakovaně vytýkal, že státní Pozemkový fond půdu rozprodával, aniž by uspokojil restituenty. Kritizoval rovněž, že v některých případech byly sjednány nepřiměřeně nízké splátky, pohybující se v rozmezí 11 až 95 korun ročně. „Sjednání nízkých splátek na období až 30 let v souvislosti s náklady, jako je úhrada peněžním ústavům, zasílání avíz k úhradě platby, případné vymáhání splátek a administrativa, snižuje výnos z prodeje nemovitostí a nesvědčí o hospodárnosti takového postupu," konstatoval již dříve NKÚ.

Privatizace polí a luk, soustředěných převážně v pohraničí, je již téměř u konce. V době největších prodejů stát nabízel až 70 tisíc hektarů za rok. Letos za prvních sedm měsíců odstátnil pouhých 1500 hektarů. Poslední zbytky si nechává. „Jako rezervu v současnosti uchováváme přibližně 15,5 tisíce hektarů. Ostatní blokace, především pro církevní restituce, představují více než 86 tisíc hektarů," vyčíslila mluvčí SPÚ.