Největší evropská ekonomika je hlavním „sběrným táborem", ve spolkových zemích skončí skoro 43 procent všech žadatelů o azyl v Evropské unii. Zvládnout tento nápor není snadné. Už nyní úředníci nevědí, kterou žádost vyřídit dřív, ubytovny praskají ve švech a překladatelé se mohou rozkrájet na kusy.

To vše umocňuje neustálé balancování společnosti mezi touhou pomoci na straně jedné a strachu z nového, neznámého, na straně druhé (což leckde již vyústilo v xenofobní demonstrace a ataky na uprchlické tábory).

To zvládneme

Přesto se Německo snaží se svou rolí poprat co nejlépe a v lecčems může jít příkladem. Optimisticky do budoucna hledí i kancléřka Angela Merkelová. „To zvládneme," prohlásila na tiskové konferenci počátkem týdne. „A co nám bude stát v cestě, to překonáme," dodala.

Zvládnout velký příliv uprchlíků jednašedesátiletá politička považuje za „národní úkol". Podobně jako při vypuknutí bankovní krize, kdy během několika dní byly vydány potřebné nové zákony, podle Merkelové Německo nyní musí jednat rychle a netypicky. Místo klasické „německé důslednosti" je nyní třeba „německé flexibility". „Kdykoliv bylo třeba, byli jsme schopni učinit ta správná a potřebná opatření," tvrdí.

Konkrétně jde v prvé řadě o praktické a organizační záležitosti, jako je například uvolnění přísných pravidel při zřizování nových uprchlických táborů a ubytoven. K bydlení by šlo využít četných kasáren po britských a amerických vojácích, která nyní zejí prázdnotou, jejich zprovoznění by ale kvůli vysokým nárokům na požární ochranu a další technické standardy trvalo příliš dlouho.

Vláda se ale dále zabývá také řadou opatření, jež mají charakter dlouhodobější a cílí na důslednou integraci uprchlíků do německé společnosti, pracovního trhu či do vzdělávacího systému. Němci totiž chtějí využít i šancí, které jim současná vlna přistěhovalců skýtá.

Uprchlíci vs. práce

Příchod nové pracovní síly by Německo strávit mohlo. Ekonomika je ve stabilní kondici, nezaměstnanost je nejnižší za posledních dvacet čtyři let a na mnoha místech chybí kvalifikované pracovní síly. Otázkou nyní je, jak z velké masy uchazečů „vyfiltrovat" ty správné. V některých regionech již nyní funguje projekt „Early Intervention", kdy úřad práce co nejrychleji po jejich příchodu s uprchlíky probírá jejich kvalifikaci a možnost případného nasazení či další rekvalifikace. V zásadě dosud platí pravidlo, že žadatelé o azyl mohou po třech měsících pobytu v Německu začít pracovat, v prvních patnácti měsících jejich zaměstnání ale úřad práce musí prověřit, zda místo není možné obsadit uchazečem z Německa či jiného unijního státu. Někteří politici nyní apelují na to, aby se toto pravidlo uvolnilo.

Velké problémy ale dosud činí jazyková vybavenost uprchlíků, která mnohdy není pro zaměstnání dostatečná. Náklady, které jsou se vzděláním či sociálními dávkami pro žadatele o azyl spojené, ministryně práce a sociálních věcí Andrea Nahlesová momentálně odhaduje na dvě až tři miliardy eur ročně. Tato finanční zátěž je také jeden z důvodů, proč kancléřka Merkelová po ostatních členských zemích Evropské unie žádá větší zapojení.

„Evropa musí jednat jako celek," tvrdí. Německo samotné podle ní problematiku uprchlíků vyřešit nemůže.

Uprchlíci vs. finanční pomoc státu obcím

Náklady na zaopatření uprchlíků a žadatelů o azyl musí dosud nést jednotlivá města a obce. Vláda spolkovým zemím pro letošní rok přislíbila podporu ve výši půl miliardy eur, tento týden navíc schválila rozhodnutí, že ještě letos vyplatí i další půl miliardy eur, která byla původně určena pro rok příští. „Důležité je, že se nejedná o konečné rozhodnutí, ale že nadále budou regiony i vláda vyjednávat, kdo může jak za co v budoucnu převzít odpovědnost," prohlásila kancléřka Angela Merkelová.

V rámci rychlejší pomoci nyní ministr vnitra Thomas de Maizière navrhuje změnu ústavy tak, aby bylo možné převádět peníze ze státu rovnou na obce a ne přes jednotlivé zemské vlády, jak je tomu doposud. „Všude se musíme připravit na velké změny: ve školách, na policii, v bydlení, soudech či zdravotní péči. A to vše musí jít velmi rychle, během několika týdnů," argumentuje.

Uprchlíci vs. administrativa

Zřejmě největší problémy působí registrace všech uprchlíků, která zcela převyšuje kapacity úřadů. Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky proto pro letošek dostal schváleno vytvoření dalšího tisíce pracovních míst. Počet nevyřízených žádostí o azyl podle deníku Handelsblatt ale činí 250 tisíc. Vláda nyní zvažuje snížení byrokratických standardů, což by některé schvalovací procesy usnadnilo. Uprchlíci z Balkánu by navíc měli nejprve zůstat v prvních záchytných táborech, jelikož mají menší šance na úspěch. V neposlední řadě vláda jedná o reformě přistěhovaleckého zákona, což by usnadnilo udělení azylu lidem s dostatečnou kvalifikací a umožnilo jim rychleji se integrovat na trhu práce.

Uprchlíci vs. bydlení

Jeden z primárních problémů je ubytování uprchlíků. Doposud jsou lidé do obcí a měst přidělováni podle standardního klíče, který se řídí poměrem k velikosti dané komunity. Napříč Německem přitom panuje velký nepoměr, především na východě Německa, které se po pádu železné opony značně vylidnilo, existuje mnoho prázdných nemovitostí, které by snadno a rychle šlo přizpůsobit potřebám uprchlíků. Právě tato města ale paradoxně mají málo obyvatel a tak jim bývá přiděleno málo lidí.

Uprchlíci vs. školství

Velká část uprchlíků jsou děti. Jen v červenci z 218 tisíc uprchlíků, kteří žádali o azyl, bylo 35 tisíc dětí. Odbor učitelů odhaduje, že jen v letošním roce přijde na 100 tisíc až 120 tisíc dětí. Po třech měsících pobytu v Německu pro ně začíná povinná školní docházka.

Ve většině spolkových zemí již nyní fungují takzvané „uvítací" třídy, v nichž se děti učí základy němčiny, jejich další začlenění do školní docházky ale pro školy představuje problém. Mnohdy nejenže nemají volné kapacity, ale zároveň jim chybějí i učitelé. V Berlíně proto školy nabírají i učitele bez dokončeného studia, pokud mohou prokázat praxi ve výuce. Školy si navíc stěžují na nedostatek sociálních pracovníků a psychologů, které dětem pomáhají s jejich traumaty.