Uspěchané moravské beaujolais

15. listopad 2013 četba na 13 minut

Foto: Dotyk redakce

Populární svatomartinské víno je hlavně o rychlých penězích pro jeho výrobce. Na obsahu lahví se odráží snaha předběhnout francouzské beaujolais. Lidé, masírovaní reklamou, ale mladé nedodělané víno houfně nakupují.

Musím všechny přesvědčit prací, prohlásil po svém pádu neúspěšný zatloukač Michal Hašek. Dřina ho čekala hned v pondělí 11. 11. na brněnském náměstí Svobody, kde to od 11 hodin cinkalo skleničkami se svatomartinským vínem. Padlý politik si tu veřejně odpracovával hned dvojí roli: jako jihomoravský hejtman a současně nejvyšší šéf Vinařského fondu, který divadlo kolem svatomartinského režíruje a financuje.

Divácky je to velmi úspěšný kus. Konzumenti této lidové zábavy se nechávají opít reklamou, kterou si do značné míry prostřednictvím Vinařského fondu sami platí. A nevadí jim, že od vína rozlévaného prvně na svatého Martina nemohou čekat silnější zážitek.

Počasí moravským a českým vinařům v této sezoně nepřálo a snaha předběhnout francouzské beaujolais o deset dní se odráží na obsahu lahví ověnčených logem Svatomartinské. Na trh jich výrobci navalili dva miliony.

Jak se vítají mladá vína

Francie

Beaujolais nouveau

Legendární svátek mladého vína tradičně připadá na třetí listopadový čtvrtek. Letos oslava vychází na 21. listopad.
Francouzské beaujolais má svá pevná pravidla: víno pochází ze stejnojmenné vinařské oblasti ležící na sever od Lyonu, může se vyrábět výhradně z odrůdy Gamay, hrozny se musí sklízet ručně a nechávají se kvasit nelisované. Kdo chce kvalitnější a dražší mladé víno, měl by sáhnout po lahvi s etiketou Beaujolais-village nouveau.
Fenoménem se toto svěží červené víno s lehkou ovocnou chutí stalo ve druhé polovině minulého století. Odrůda Gamay noir, nerozlučně spojená s beaujolais, se v této oblasti pěstuje už od 14. století.

Rakousko

Junger Österreicher či Steirischer Junker

Rakušané si nepotrpí na obdobu beaujolais či našeho svatomartinského. To ale neznamená, že by se tamní vinaři úplně vyhýbali mladému vínu. Při jeho výrobě a prodeji však nejsou svázáni žádnými pevnými pravidly.
Označení Junger Österreicher může používat kterékoliv vinařství z celé země pro víno vyrobené z libovolné odrůdy. Ve Štýrsku se pro mladá vína z této vinařské oblasti vžilo označení Steirischer Junker. Různá vinařská sdružení v Rakousku nabízejí nová vína pod svými regionálními značkami.
První vína z nové sklizně je možné ochutnat již ve druhé dekádě října. Hlavní sezona mladých vín je ale stejně jako v jiných zemích v měsíci listopadu.

Itálie

Vino novello

Italské „beaujolais" se prodává od 6. listopadu. Největší nedočkavci ochutnávají lehká mladá vína s nízkým obsahem alkoholu (obvykle ne více než 11 %) hned po půlnoci. Po celé Itálii probíhají četné oslavy a festivaly na počest mladého vína.
Druhou listopadovou neděli otevírají vinaři ve všech italských regionech své sklepy, aby se s milovníky vín podělili při ochutnávkách o zážitky z nového vína. Na rozdíl od francouzského beaujolais, pro které se smí používat výhradně odrůda Gamay, se italské Vino novello vyrábí z různých odrůd.
S tradicí začali první vinaři v jihoevropské zemi v roce 1970. Oficiálně se Vino novello datuje od roku 1987.

Česko

Svatomartinské víno

Tradici Svatomartinského vína vzkřísil v roce 2005 Vinařský fond. Oznámkované víno se může prodávat od 11. listopadu.
Letos se o známku ucházelo 436 vzorků, z nich 80 při hodnocení neprošlo. Uspělo 356 vín od 116 vinařství, která naplnila oznámkovaná mladá vína do dvou milionů lahví. Proti minulému roku je to méně. Vloni mohlo logo Svatomartinské používat 122 vinařů pro 380 vzorků. Do prodeje šlo přes 2,1 milionu lahví.
Svatomartinské víno se může vyrábět z těchto odrůd: bílé víno - Müller Thurgau, Veltlínské červené rané, Muškát moravský,
červené víno - Modrý Portugal a Svatovavřinecké, růžové víno, klaret - Modrý Portugal, Zweigeltrebe a Svatovavřinecké.

Španělsko

Joven

Mladým vínům, která přicházejí na trh již několik měsíců po sklizni, říkají Španělé Joven. Jeho doménou je nejproslulejší vinařská oblast Rioja na severu země, kde se vína vyrábějí od druhé poloviny 19. století. Joven mohou být bílá, růžová i červená vína, která by se měla vypít do jednoho roku, jinak podle odborníků ztrácejí na svěžesti.
Na konci listopadu se v ulicích Barcelony koná festival nového vína. Raději se ho ale nepokoušejte před místními vinaři srovnávat s Beaujolais nouveau, mohli by se urazit. Budou vám tvrdit, že odrůda Tempranillo, z níž se španělské mladé víno vyrábí, je lepší než francouzská Gamay Beaujolais.

Jak Čechům zachutnalo Svatomartinské

**

Někteří „mladíci“ jsou vzhledem k věku pitelní, u jiných ale ani bujaré mládí neomlouvá rozháranost servírovanou za každou cenu.

Kyselé červené

„Ochutnal jsem 12 vzorků červených vín a vzal jsem dva. A to jen z donucení, protože lidé svatomartinské chtějí,“ říká Petr Marek, spolumajitel obchodní firmy Český archiv vín. Na mladých červených vínech mu vadil vysoký obsah kyselin, které se při krátkém zrání nestačily odbourat.

Gurmeti potvrdí, že se svatomartinskou husou se snoubí červené víno. Tradice okopírovaná od francouzských vinařů z proslulé oblasti Beaujolais ale moravskému červenému nesvědčí, je přesvědčen Marek, který je místopředsedou Vinařské asociace. Ta vznikla začátkem minulého roku jako opozice k do té doby monopolnímu Svazu vinařů.

„Naše červená vína potřebují zrát tři a více let, protože mají vyšší obsah tříslovin a kyselin. Jenže většina se prodá ve \'stáří\' do jednoho roku. Prodej mladých vín pak dělá moravskému červenému špatnou reklamu,“ míní Marek.

Šéf Svazu vinařů Tibor Nyitray ale letošní ročník svatomartinského vína, které je na rozdíl od beaujolais také bílé a růžové, hodnotí jako docela dobrý. „Vína jsou opět příjemná. Přestože tento ročník byl komplikovaný, vína dostala ovocitost a nejsou kyselá jako v roce 2010,“ nešetří chválou Nyitray, po Haškovi druhý nejdůležitější muž ve vedení Vinařského fondu, jenž známku Svatomartinské uděluje.

Nejvíc lahví s logem svatého Martina na pohublém bílém koni, které vínem naplnily největší vinařské závody, tradičně zamířilo do obchodních řetězců. Co neprodají, budou zřejmě – podobně jako v minulých letech – nabízet za několik týdnů se slevou. I tak už je někdy výchozí cena na úrovni, která nenasvědčuje tomu, že by se za ni dalo vyrobit slušnější víno.

Kupříkladu Kaufland vyšel se svatomartinským za 49,90 koruny. Výrobcem je Vinium Velké Pavlovice z Břeclavska, které zásobuje prvním letošním vínem také síť Lidlu. V něm je ale lahev o desetikorunu dražší. Vinium má mimochodem flastr za podvody s dováženým vínem, které velkopavlovická firma vydávala za moravské. Od potravinářské inspekce za to inkasovala pokutu milion korun.

Černé dovozy vína, obvykle deklarovaného jako jablečný mošt, jsou ve vinařských kruzích notoricky známé. „To je věc, která nás bolí. Svatomartinské je ale skutečně jen z moravského a českého vína. Kontroluje to inspekce, navíc každý vinař musí deklarovat, že má na něj surovinu,“ ujišťuje šéf Svazu vinařů Nyitray.

Mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Pavel Kopřiva přiznává, že podvody s původem suroviny patří k častým prohřeškům, na něž kontroloři u tuzemských vín narážejí.

Nyitray stál právě na brněnském náměstí a viděl davy nadšených lidí, kteří přišli na svatomartinský košt odstartovaný v pondělí o 11. hodině. V pracovní době se jich podle odhadu vinařů dostavilo kolem 6 tisíc.

Když ve víně není pravda

Značku letos udělil Vinařský fond 356 vínům od 116 vinařství, malých rodinných i velkých podniků, což je o trochu méně než před rokem.

Čeští vinaři a Svatomartinské

**

Nejvíc lahví s logem svatého Martina na pohublém bílém koni, které vínem naplnily největší vinařské závody, tradičně zamířilo do obchodních řetězců. Co neprodají, budou zřejmě – podobně jako v minulých letech – nabízet za několik týdnů se slevou. I tak už je někdy výchozí cena na úrovni, která nenasvědčuje tomu, že by se za ni dalo vyrobit slušnější víno.

Kupříkladu Kaufland vyšel se svatomartinským za 49,90 koruny. Výrobcem je Vinium Velké Pavlovice z Břeclavska, které zásobuje prvním letošním vínem také síť Lidlu. V něm je ale lahev o desetikorunu dražší. Vinium má mimochodem flastr za podvody s dováženým vínem, které velkopavlovická firma vydávala za moravské. Od potravinářské inspekce za to inkasovala pokutu milion korun.

Černé dovozy vína, obvykle deklarovaného jako jablečný mošt, jsou ve vinařských kruzích notoricky známé. „To je věc, která nás bolí. Svatomartinské je ale skutečně jen z moravského a českého vína. Kontroluje to inspekce, navíc každý vinař musí deklarovat, že má na něj surovinu," ujišťuje šéf Svazu vinařů Nyitray.

Mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Pavel Kopřiva přiznává, že podvody s původem suroviny patří k častým prohřeškům, na něž kontroloři u tuzemských vín narážejí.

„Ze 100 vzorků vín, která jsme loni analyzovali, bylo 18 nevyhovujících," vyčísluje Kopřiva. Zda mezi nimi byla svatomartinská vína, neumí říct. Inspekce je ve své databázi od ostatních vín nijak nerozlišuje.

Jdeme na Beaujolais. A co pak?

„Není možné říkat, že za 49,90 koruny, za kolik se dá svatomartinské koupit, se prodává dobrá kvalita," namítá obchodník Marek. Obecně totiž nevidí perspektivu moravských vinařů v tom, aby se snažili konkurovat levnému vínu dováženému z Chile, Itálie či Makedonie.

Vinařský fond vydával v uplynulých letech na propagaci svatomartinského sedm až osm milionů korun.

Zatímco mnozí vinaři vynášejí svatomartinská vína jako dobrý byznys, který přilévá peníze brzy po sklizni, Petr Marek je v přínosu stále oblíbenější tradice střízlivější. Poukazuje na stinné stránky slavného beaujolais, z něhož si moravští vinaři vzali vzor.

„Francouzi, kteří v oblasti Beaujolais pěstovali odrůdu Gamay, vymysleli tento svátek, aby se prosadili na trhu. Díky mohutné marketingové podpoře se jim to podařilo. Rychle sklízeli zisk, ale dlouhodobě je to cesta do pekel. Dříve se tam vyrábělo hodně kvalitního vína. Dnes už se neprodává skoro nic jiného než Beaujolais nouveau. Lidé si teď řeknou, jdeme na beaujolais. Po zbytek roku si na něj ani nevzpomenou a tamní vinařství krachují a mizejí z trhu."

Mladé a veselé mohou kdykoliv

„Beaujolais se u nás už skoro neprodává. Nahradila ho vína z Moravy, a to je pozitivní," oceňuje Nyitray. Majitel firmy Vicom, která prodává tuzemská i dovážená vína, Jiří Novotný, pro to má jednoduché vysvětlení: „Jsme malý trh a Francie tady odbyt beaujolais nepodporuje. Dříve tu určitá marketingová podpora byla."

Od roku 2005, kdy Vinařský fond uchopil značku Svatomartinské, se reklamní masáž orientuje na něj. Fond, do něhož odvádějí povinně poplatky všichni vinohradníci a vinaři a vydatně ho dotacemi podporuje i stát, vydával v uplynulých letech na propagaci svatomartinského sedm až osm milionů korun.

Vinařský fond vydával v uplynulých letech na propagaci svatomartinského sedm až osm milionů korun.

„Letos je to pět milionů, protože nerealizujeme kampaň na Slovensku," uvádí ředitel fondu Jaroslav Machovec.
Zdaleka ne všichni vinaři, kteří ze zákona živí Vinařský fond, podlehli módě svatomartinského vína. Mnozí mladé víno nedělají vůbec, další ho nabízejí pod vlastní značkou. Třeba Vinařství Špalek má své Svatováclavské mladé, Víno Hort zase Veselé, Vinařství Lahofer má Mladou Lahoferku a Mladého Lahofera.

Opěvovanou značku Svatomartinské nepoužívá ani vinařství Sonberk, kterému šéfuje Tibor Nyitray. „Máme jen odrůdu muškát moravský, a ta nebyla první tři roky pro svatomartinské povolená. Začali jsme tedy své mladé a této tradice se držíme," vysvětluje. Ví, že všechna mladá vína na kampani financované fondem profitují.

Velkoobchodník Novotný to může potvrdit: „Nikdo z gastronomie neřeší, jestli je víno svatomartinské nebo mladé." Pro restaurace je rozhodující víkend, a když 11. listopad připadl na pondělí, byla ve výhodě neoznámkovaná vína. Z pravidel Vinařského fondu, který první košt svatomartinského striktně svazuje s 11. hodinou 11. 11., si ale řada restauratérů těžkou hlavu nedělá. S popularitou mladého vína se chtějí svézt všichni.