Kauza Prolux: Ústavní soud vydal přelomový nález ve věci podvodných smluv

25. červenec 2017 četba na 4 minuty
Soud

Soud

Foto: ilustrační foto Shutterstock

Pokud vám nějaká firma podstrčí podvodnou smlouvu a vy ji kvůli uvedení v omyl podepíšete, nemusíte čekat, až vás na jejím základě zažaluje. Naopak můžete žalovat vy ji. Tak vyznívá aktuální nález Ústavního soudu ve sporu, který vedli zákazníci podvodné realitní kanceláře Prolux.

Kauza podvodné realitní kanceláře Prolux Consulting plnila zhruba před pěti lety prostor všech médií. Tato realitní kancelář majitelů Petra Jasanského a Miroslavy Šebkové, jejímž ředitelem a zplnomocněným zástupcem byl Daniel Bláha, založila své „podnikání“ na tom, že prodejcům nemovitostí podstrkovala nevýhodné exkluzivní smlouvy.

Podvodné smlouvy

Celý podvod fungoval následovně: Realitka prodejcům tvrdila, že má na jejich nemovitost konkrétního kupce, načež je nechávala podepsat smlouvu, o jejíž skutečné podstatě zástupci Proluxu klientům lhali. Přestože tvrdili, že smlouva není exkluzivní, ve skutečnosti smlouva exkluzivní byla. Zavazovala ale pouze majitele nemovitosti, který měl v případě prodeje jinak než přes Prolux platit realitní kanceláři vysoké odstupné. Prolux naopak smlouva nevázala vůbec k ničemu. Firma tak nemusela klientům poskytovat vůbec žádné služby, jen čekala, až se zákazník pokusí prodat svou nemovitost sám. V ten okamžik ho začal Prolux vydírat a požadoval vysoké odstupné. A protože se ve smlouvě jistil rozhodčí doložkou (s předem nasmlouvaným rozhodcem), okrádal následně prostřednictvím rozhodčích soudů své klienty o statisícové částky.

Prolux se podařilo až zastavit poté, co se proti jeho praktikám ustavilo sdružení podvedených klientů, které začalo upozorňovat na jeho nekalé praktiky. Česká obchodní inspekce na základě prokázaného podvodu udělila Proluxu pětimilionovou pokutu a realitka nakonec skončila v insolvenci. Poté, co o ní média začala hodně informovat, změnila svůj název na Bredley and Smith.

Nejlepší obrana je odteď útok

Problémem, který nyní řeší aktuální nález Ústavního soudu, bylo to, že oběti Proluxu se sice mohly u soudu bránit jeho žalobám (a poté, co získaly právní pomoc od sdružení, se většinou ubránily), ale pokud se samy pokusily zažalovat Prolux za podvod, nebo se chtěly bránit proti neplatnosti smlouvy takzvanou určovací žalobou, pak soudy tyto žaloby často zamítaly. Právě tuto praxi současný nález Ústavního soudu mění.

"Nález je průlomový a zajímavý v tom, že nyní už každý, kdo bude mít pocit, že v omylu podepsal nějakou podvodnou smlouvu, jejímž neplněním by se mohl dostat do problémů, může nyní bez obav sám zaútočit na podvodníka a nemusí čekat ve strachu, kdy a zda vůbec ho dotyčný podvodník zažaluje," uvedla pro Dotyk.cz Světlana Glaserová, zakladatelka výše uvedeného sdružení proti podvodným praktikám Proluxu a autorka knihy Kdopak by se šmejdů bál?, v níž popisuje jeho praktiky.

O podvodných praktikách Proluxu vznikla i kniha Kdopak by se šmejdů bál

Senát Ústavního soudu zastoupený předsedou Jiřím Zemánkem a soudci Ludvíkem Davidem a Vojtěchem Šimíčkem  takto rozhodl letos 11. července ve sporu, který vedl s nástupnickou firmou Proluxu Bredley and Smith advokát Martin Pavelka, respektive jeho klienti. Ti patřili mezi oběti dané realitky a podali na ni takzvanou určovací žalobu, jíž chtěli dosáhnout uznání toho, že smlouva je neplatná a Prolux je podvedl. Několik obecných soudů ale tuto žalobu zamítlo kvůli takzvanému nedostatku naléhavého právního zájmu: jde o to, že když nečekali, až podvodná firma zažaluje je, a zažalovali ji sami, soud mohl žalobu zamítnout s tím, že neprokázali, že jim něco skutečně hrozí. De facto tak tedy museli čekat, až je podvodník zažaluje, a pak teprve se bránit.

Tuto praxi nyní nález Ústavního soudu mění. "Obecné soudy vyložily v posuzovaném případu zákonný postulát naléhavého právního zájmu flagrantně nesprávným způsobem. Jejich interpretace založila porušení práva stěžovatelů na přístup k soudu. Takový postup soudů odporuje principu právní jistoty a zákazu libovůle. Stalo se tak navíc v situaci, v níž bylo zapotřebí reflektovat slabší pozici stěžovatelů v dané fázi smluvního vztahu," stojí v rozhodnutí Ústavního soudu, jímž dal po třech letech sporů za pravdu stížnosti klientů Proluxu. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání.