New Orleans se během tehdejší občanské války předčasně vzdalo kvůli špatné obraně konfederační armádou. Dnes sem přijíždějí rozzlobení lidé aby znovu zvedli bojovou vlajku.

"Roztrhám je!" řekl doslova Wilford Seymour v rozhovoru s deníkem Guardian u sochy generála Beauregarda namontovaného v bronzovém sedle. Seymour sem přijel přes noc z Arkansasu, jakmile se dozvěděl, že město New Orleans plánuje strhnout své konfederační památky. První manévr města byl skrytý, město ho uskutečnilo v pondělí ve tři hodiny ráno. Pracovníci s maskami a neprůstřelnými vestami, střežení odstřelovači nad hlavou demontovali památku bitvy o Liberty Place. Byla to nejpozoruhodnější ze čtyř památek, které byly určeny k odstranění, protože připomínaly hanebné povstání bílých supremacistů, kterým se nelíbil směr, kterým se město ubíralo.

Odstranění památníku bylo načasováno pro maximální symboliku. Pondělí byl totiž den, který některé jižní státy oslavovaly jako Památný den konfederace.

Tlak za odstranění památek je posledním dějstvím konfliktu, který začal před dvěma lety. Tehdy Dylann Roof, bílý rasista, zmasakroval devět černochů v kostele v Charlestonu v Jižní Karolíně. Ve dnech po útoku se objevily fotografie Roofa se sbírkou konfederačních bojových vlajek, které vedly k jejich odstranění ze státních budov v Jižní Karolíně.

Od té doby se rozvinula debata o konfederačních symbolech. Na jedné straně někteří lidé stále pokračují v nošení konfederačních vlajek. Na druhou stranu aktivisté vyzývají k úplnému odstranění konfederačních symbolů z veřejného prostoru. Většina lidí je se svými postoji někde uprostřed.

Pochopení těchto jemností je zvláště důležité v New Orleans. Jeho rasové složení je mnohem složitější než v jakémkoliv jiném velkém městě na jihu. A darebáci a hrdinové historie New Orleansu mohou být obtížně rozlišitelní.

Například Beauregard, zobrazený na koni u vchodu do městského parku. Během konfederace sloužil jako jedna z mála plnohodnotných generálů v armádě konfederace a nařídil první výstřely války ve Fort Sumter v Jižní Karolíně.

Po válce se však vrátil do New Orleans a tam se snažil napravit některé škody, co napáchal. Vedl skupinu nazvanou Reformní strana, která prosazovala široká občanská práva, integrované školy, rovný přístup k veřejné dopravě a - v té době mimořádná - hlasovací práva pro černošské muže.

Dvaasedmdesátiletá kreolská žena Lolita Villavasso Cherrieová se na přijíždějící prokonfederační aktivisty nedívá s potěšením.
"Vezmi si tyhle kecy zpátky, odkud pocházíš," řekla jednomu z nich při procházce kolem sochy Beauregarda. "V New Orleansu tohle neděláme."

"Ta vlajka je živým symbolem," tvrdí. Připomíná jí utrpení a strach, který její rodina cítila ještě před jednou generací. "To bolí." Rozdíl, který Cherrie čerpá mezi historickým artefaktem a živým symbolem, je čárou, která prochází středem současného konfliktu.

Většina místních lidí považuje „vlajkové války" za kuriozitu. Studenti z místní univerzity Loyola seděli na přikrývkách a při popíjení piva sledovali, jak se mladý běžec vynořil z chodníku, pronikl do skupinky konfederačních aktivistů, ukradl vlajku a utekl pryč. Jeden z prokonfederačních aktivistů, Allen Branch z Oklahomy, to pozoroval pod černým kovbojským kloboukem načež zvolal: "Kdybych měl u sebe pistoli, zastřelil bych ho."

Protesty a protiprotesty byly dosud převážně malé a nenásilné. To se však může změnit, jelikož se likvidují další sochy a přijíždí stále více aktivistů.

V ranních hodinách v pátek ráno zastavilo auto na semaforu na kruhovém objezdu, který obklopuje sochu Beauregarda. Řidička, osmatřicetiletá Michelle Agostová, která žije v New Orleans a denně projíždí kolem sochy, vykřikla z auta, aby se „konfederátoři" vrátili domů. Stejné situace se objevují na tomto místě prakticky každý den.

Tentokrát však blonďatá žena s konfederační vlajkou běžela k vozu Agostové, přitiskla hlavu do okna a křičela. Agostová ji odtáhla pryč. Žena, která stále křičela, pak udeřila Agostovou do tváře. Později ve tmě městského parku se Agostová opatrně dotkla levého ucha, kde udeřila rána. "Jen bych si přála, aby se tito lidé vrátili tam, odkud přišli," dodala.