Samotný most byl zbudován mezi lety 1869 a 1883, měří něco přes 1825 metrů, široký je téměř 26 metrů a původně nesl jména Most New Yorku a Brooklynu (New York and Brooklyn Bridge) či Most Východní řeky (East River Bridge). Patří mezi chráněné památky USA, denně se přes něj přepraví přes sto tisíc lidí, nachází se v nadmořské výšce zhruba 84 metrů a slavnostně byl otevřen přesně 24. května 1883.

Tohle jsou čísla. Ale co zmíněné příběhy?

Inženýrské prokletí

John Roebling, německý imigrant, jenž pracoval jako stavitel cest, toužil svůj nápad uskutečnit coby vrcholné dílo kariéry. Když se jedné strašlivé zimy přepravoval trajektem a ten ke konci uvízl v ledu, svitlo Roeblingovi, že spolehlivý most je přesně to, co dané oblasti chybí.

Na projektu začal pracovat, výsledek však bohužel nikdy neviděl. Když totiž postával na molu a vyměřoval nezbytné parametry, nevšiml si blízké pramice a ta mu vážně poranila nohu. Jen o pár dní později zemřel, údajně na infekci a otravu krve. Nebyl nicméně sám, na kom si velkolepá stavba vybrala svou daň. Za čtrnáct let plánování a budování totiž v těžkých a nebezpečných podmínkách tragicky zesnulo dalších dvacet lidí.

Po otci převzal záštitu nad projektem syn Washington, ani ten se však veliké slávy nezúčastnil, i když zesnul až o dlouhá léta později. Trpěl totiž dekompresní nemocí, která se dostavuje při podmínkách ve sníženém tlaku, a v době, kdy most křižovalo prvních 150 tisíc návštěvníků, ležel v horečkách.

Za vším hledej ženu

Když tedy zneschopněl i Washington, přihlásila se jeho manželka Emily. Ta se postupem času stala hlavní inženýrkou celého projektu, neboť i když byl u kormidla stále její milý, vždy se ráda zapojovala. Ona byla vpravdě tou, kdo stavbu řídil, i tou, kdo jí dal hlavní myšlenku.

Svých předností i zásluh si byla vědoma velmi dobře. Později, když byla stavba u konce, získala právnický titul na místní univerzitě a dlouze se zabývala rovností mezi pohlavími.

Tragédie následována komedií

Pouze týden poté, co byl most slavnostně otevřen, se nicméně během státního svátku přihodilo neštěstí. Kanceláře byly ten den uzavřeny, a tak se potěšit pohledem z nové dominanty města sjely desetitisíce příznivců. V jednu chvíli byla celá lávka tak přeplněna, že lidé poblíž manhattanské strany začali padat z přilehlých schodů.

Rychle se rozšířila informace, že most takový nápor nemůže snést, a vyděšení návštěvníci začali panikařit. Postupem času se davy uklidnily. Ukázalo se však, že v největším náporu strachu bylo dvanáct nešťastníků ušlapáno.

Trvalo to, úřady se nicméně rozhodly na událost reagovat a dalším obavám předejít. Když proto do města v květnu dalšího roku přijel cirkus, přešlo z Manhattanu do Brooklynu s velkou slávou jedenadvacet slonů, jen aby se ukázalo, že strach z rozpadu mostu je zbytečný. Lidé se tak pomalu začali vracet ke svému prvotnímu nadšení, nicméně potvrdilo se, jaká neštěstí mohou vzniknout z davových zmatků.

Lákadlo sebevrahů

Jako každá vysoká budova také i Brooklynský most přitahuje nešťastníky, kteří chtějí skoncovat se životem. Dodnes neexistuje přesné číslo obětí, které nezvládly srážku s níže protékající East River, v roce 2003 každopádně bylo k dispozici více než 1 300 záznamů. Další údaje tvrdí, že k sebevraždě skokem mezi dvěma newyorskými čtvrtěmi dochází zhruba každých patnáct dní.

Úplně první úmrtí mělo nicméně paradoxně dokázat, že obavy nejsou na místě. Robert Emmet Odlum, zkušený plavec a instruktor, chtěl přítomným divákům pouze vysvětlit, že výška mostu není na sebrání života dostatečná. Když zapadnul do vln, utrpěl vážná vnitřní zranění a o chvíli později vydechl naposledy.

Je libo sklenici vína?

Jste příznivcem moku, jenž rozvazuje jazyk? U klenby mostu existují prostory, jejichž nízké teploty jsou pro skladování jakýchkoli potravin či tekutin ideální. Až do první světové války si je najímaly zámožné americké firmy, konkrétně třeba A. Smith & Co. Productions či Luyties Brothers, které pro spokojenost svých zákazníků neváhaly utratit stovky dolarů měsíčně.

Zdroj: Youtube

Během studené války byla navíc určitá místa k dispozici i jako skrýše potravin či léků. Ne všechna byla nakonec využita – třeba v roce 2006 byl při inspekci objeven rozlehlý uzavřený kryt, který byl plný nejen zmíněných věcí, ale také čističek vzduchu či teplých přikrývek.

Na místě Washingtonova apartmá

Strana mostu, která vychází z populárního Manhattanu, se pyšní ještě jednou zvláštností. Turisté zde totiž mohou obdivovat desku George Washingtona, prvního prezidenta Spojených států, jenž zde přebýval během prvních měsíců ve funkci armádního velitele.

Nespával samozřejmě na zemi. Dům, o kterém je řeč, již dnes nicméně nestojí. Je však zvláštní si uvědomit, že na místa, kterými dnes denně projdou desítky tisíc lidí, se kdysi mohli dostat pouze vyvolení.

Cíl teroristů

Oblak obav zahalil New York na začátku března 1994, kdy byla na mostě napadena projíždějící skupinka židovských studentů. Útočníkem byl Rašid Baz, imigrant narozený v Libanonu, který stihl vypálit do čtyř mladíků, načež jednoho zabil. Údajně podle obhájců reagoval na předchozí útok na muslimy, který se odehrál na Blízkém východě, soud však tyto okolnosti neobměkčily. Odsouzen byl ke 141 letům vězení.

Pohřbu zavražděného židovského mladíka se zúčastnilo více než deset tisíc lidí a 250 policistů.

O devět let později pak právě newyorští strážníci, společně s FBI, dosáhli velkého úspěchu. Podařilo se jim totiž zmařit plánovanou tragédii, k níž měl výrazně přispět stoupenec organizace Al-Káida Lyman Faris. Měl prý zmonitorovat, jak přesně by se daly přeseknout ocelové kabely, které most drží, aby se stavba mohla zřítit do řeky. "Jsem nevinný," opakoval Faris před odsouzením na dvacet let.

Brooklynský most světovým primátem

A ještě jeden triumf. Dnes už to sice neplatí, ale ve své době se delší most na zeměkouli nenalézal. Překonal ho až v roce 1903 Most Williamsburg, jenž měří 2 227 metrů, nutno však podotknout, že v poměru s dnešními giganty patří oba spíše k trpaslíkům.

Jen považte – nejdelší silniční most (přes americké jezero Pontchartrain) měří něco přes 38 kilometrů, délka nejdelšího železničního, který vede přes čínskou řeku Wej-che, jich pak čítá téměř osmdesát.
Přesto však nejde upřít kouzlo, kterým most, jenž spojuje bohatý Manhattan a tajemný Brooklyn, oplývá.

A tohle všechno začal jediný den na zamrzlé řece.