Není to zdaleka tak „profláklý" hříšník jako třeba Radovan Krejčíř, Tomáš Pitr nebo Ivo Rittig, o mediálních hvězdách typu Davida Ratha nebo Romana Janouška ani nemluvě. Veřejnosti se důsledně straní. Je považován za miliardáře, ve firmách ale jako majitel oficiálně nefiguruje. Přesto má aktuálně obviněný advokátní koncipient Petr Sisák, označovaný za „nejtemnější postavu" českého byznysu, potenciál atomové bomby – i když jen domácích rozměrů. Jakmile po zásahu v ústeckém chemičce Spolchemie a na českobudějovickém krajském soudu (v pátek 15. ledna) policie obvinila především z manipulací při insolvencích 14 lidí, a mezi nimi právě Sisáka a jeho „dvorního advokáta" Iva Halu, mnohým českým podnikatelům svitla naděje na nápravu křivd – a řadě jiných byznysmenů, respektive politiků, naopak zatrnulo.

Petr Sisák je totiž v pozadí snad každé podivné kauzy, která v posledních letech hýbala Českem: od případu Key Investments po peripetie pražské Slavie, od firem Setuza a Spolchemie po Metropolitní spořitelní družstvo, od Viamontu k ECM Group (viz Kauzy spojované se Sisákem). Plošný dosah jeho aktivit nemá nejspíš co do počtu sporných případů obdoby, ale neméně významný je i „vertikální" směr Sisákových kontaktů. Přímo či nepřímo můžeme mezi Sisákovými partnery či protivníky (občas se tyto pozice měnily jedna v druhou) vidět špičky politiky nebo byznysu – například ODS, PPF, Agrofert. Stejně tak jako různé bílé koně nebo podnikatele s kriminální pověstí, ale i soudce, insolvenční správce. Svou pověst protřelého chlapíka koneckonců Sisák osvědčuje také už od počátku aktuálního případu.

Zatímco pro většinu podnikatelů i médií byla policejní akce šokem – přesněji všichni už si zvykli na to, že na Sisáka si nikdo netroufne –, pro něj samotného a jeho „fámula" Halu zjevně o překvapení nešlo. Nejspíš dostali včas avízo a mezi zadrženými nebyli, policie označila jejich útěk výrazem, že jsou „nekontaktní" (viz Policejní zásah). Další překvapení a zvraty ovšem bylo a je možné očekávat. Oba pánové posléze kontakt navázali a dostavili se na polici „podat vysvětlení" osobně. Policie je zadržela, v době naší uzávěrky byli v cele. Kdo je Petr Sisák, proč policie proti jeho aktivitám nezasáhla už dřív, a hlavně kam až by mohli vyšetřovatelé při důsledném vyšetřování jeho kauz dojít?

Génius odsouzený za tunel

„Proti Sisákovi je Tomáš Pitr poctivec," prohlásil před časem finančník Miroslav Babej-Kmec, když porovnával „morální profily" svých bývalých kontroverzních partnerů točících se kolem ústeckých firem Setuza a Spolchemie: právníka Petra Sisáka a „nepřítele státu", za podvody odsouzeného podnikatele Tomáše Pitra. Sám Sisák byl vyšetřován například v kauze tzv. CS fondů, z nichž zmizely peníze, a za tunelování První slezské banky dostal dokonce podmíněný trest. Jinak však jeho metody podivných ovládnutí firem, vyvlékání se ze závazků a využívání kontroverzních insolvenčních řízení jako by policii nezajímaly. Postiženým vždy zbyly jen oči pro pláč, přesněji marné podávání trestních oznámení.

A tak tandem Sisák–Hala fungoval vesele dál. Sisák se jednu dobu nechal dokonce formálně zaměstnat v Halově advokátní kanceláři , ale nikdo z informovaných nepochyboval o tom, kdo je ve dvojici šéfem. „Petr Sisák je geniální právník, najde kličku tam, kde by jiní ztroskotali," prohlásil nedávno v rozhovoru pro Dotyk spolumajitel investiční společnosti Arca Pavol Krúpa, který se jednou se Sisákem střetl o majetkové podíly ve Spolchemii. Ačkoliv neuspěl, považuje za úspěch, že na transakci nakonec dokonce něco vydělal.

Petr Sisák, absolvent právnické fakulty Univerzity Karlovy, podle konstatování postižených podnikatelů proslul především tím, že uměl „využívat pomalosti policie a soudů a rychle opouštět firmy, na kterých nechal dluhy, a vyvádět aktiva do ještě rychleji zakládaných firem nových". Velmi často používal právě Iva Halu, který býval jmenován insolvenčním správcem, díky tomu z řady zkrachovalých firem dokázal vytáhnout zbylá aktiva a vypálit tak rybník jiným věřitelům.

Cui bono?

Z takřka nepřeberné a mnohdy velmi spletité škály Sisákových počinů jsou pro další vývoj aktuální kauzy důležité ty, které se týkaly jeho spojení s finančníkem Karlem Pražákem. Týdeník Dotyk přinesl jeho profil včetně hlavních vazeb na další podnikatele už před časem (viz Dotyk 11/2013) pod výmluvným titulkem Kellnerův „Viktor čistič". Karel Pražák totiž byl i formálně blízkým spolupracovníkem šéfa PPF a nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Řadu let působil ve společnosti PPF Investments, která spravovala Kellnerovy privátní peníze, a poté přešel do společnosti AB-Credit, nejprve oficiálně stoprocentní dcery PPF. Nyní je Karel Pražák dál v čele AB-Creditu, ten ale už jako majitele uvádí firmu Credis Invest sídlící v Amsterodamu.

Když byl ještě před časem Karel Pražák ochoten s týdeníkem Dotyk hovořit, sám připustil, že se často zabýval například Setuzou nebo Spolchemií. AB-Credit se angažoval v ovládnutí těchto firem, které nakonec připadly Sisákovi, a dnes jsou buď prodány zase někomu jinému (bývalá Setuza), nebo v nich už moc majetku nezbylo (Spolchemie). Známá je také Pražákova účast při ovládnutí stadionu pražské fotbalové Slavie, kde při transakcích v pozadí s AB-Creditem investovaly peníze i pražské radnice, jež se o ně nyní obávají.

I další investice radnic, zprostředkované společností Key Investments, se týkají dluhopisů společnosti Via Chem Group. O riskantních investicích v těchto případech často rozhodovali na radnicích lidé z ODS. Je veřejným tajemstvím, že za společností Via Chem, která ovládala například Spolchemii, stál právě Petr Sisák. Via Chem je ovšem už od roku 2014 v konkurzu, hodnota jejích dluhopisů tomu odpovídá...

Jinou pozoruhodnou transakcí spojenou s Karlem Pražákem bylo insolvenční řízení, do něhož se dostala developerská společnost ECM, plánující výstavbu nových mrakodrapů na pražské Pankráci. PPF byla věřitelem ECM a usilovala o to, aby developer skončil v konkurzu. Tak to nakonec i dopadlo, když se insolvenčním správcem stal – Ivo Hala.

Spojení Karla Pražáka s Petrem Sisákem v různých případech v neoficiálních rozhovorech potvrzují mnozí podnikatelé i politici včetně například Tomáše Hrdličky, dříve klíčového a velmi vlivného muže ODS v Praze 10. Málokdo přitom věří, že tyto jejich společné akce přinášely v konečném důsledku prospěch PPF jen čirou náhodou. PPF už před časem prohlásila, že AB-Credit prodala jinému majiteli. Mnohé Pražákovy transakce se však týkají i doby, kdy ještě spojena s PPF přímo byla. Zjistit, komu skutečně patří AB-Credit nyní, z dostupných zdrojů nelze.

Střet s Babišem

Zatímco PPF – nebo chcete-li, převážně „pouze" AB-Credit – se Sisákem leckdy souzněla, vynořil se protřelému právníkovi naopak soupeř: majitel impéria Agrofert Andrej Babiš. Dávno předtím, než se současný vicepremiér a ministr financí pustil do politiky, nemohl Sisákovi přijít na jméno. Při neformálním hovoru s novináři dštil Babiš na Sisáka oheň a síru, tedy v reálu vulgárně nadával.

Prvotní příčinou pravděpodobně bylo to, že se právník na čas spojil s jiným Babišovým nepřítelem, Tomášem Pitrem, a ovládli zpracovatele řepky a výrobce suroviny pro bionaftu, již vícekrát zmiňovanou ústeckou Setuzu. Tím Babiše zasáhli na nejcitlivějším místě. O Setuzu dlouho usiloval sám a dokonce se na její koupi už dohodl s Pitrovým kumpánem, později zavražděným „mafiánem" Františkem Mrázkem. Ale Pitr se postavil proti obchodu a Sisákovy kličky mezi paragrafy nakonec přelstily i tak sveřepého a všemožnými kontakty vybaveného obchodníka, jako byl a – protože se Agrofertu ani po vstupu do politiky nevzdal – také stále je Andrej Babiš.

Musel si postavit vlastní fabriku na bionaftu Preol, a jako by to nestačilo: Sisák, tentokrát opět s vydatným zprostředkovatelským přispěním Karla Pražáka, nakonec prodal části byvší Setuzy obřímu nadnárodnímu koncernu Glencore. Tento rázný a dle mnoha názorů taky bezskrupulózní světový obchodník s (nejen) zemědělskými komoditami je už příliš velkým soustem i pro Babiše, který jinak na tuzemském trhu polykal jednu firmu za druhou. Mnoho hlasů v kuloárech proto při Babišově vstupu do politiky tvrdilo, že jedním z důvodů jeho postupu je i snaha získat větší páky na „odplatu za Setuzu". V případě Pitra se to dokonce už loni potvrdilo. Pitr, jemuž Sisák v Ústí nad Labem ponechal menšího výrobce suroviny pro bionaftu firmu Kratolia, začal mít potíže s Babišovou Kobrou a policie začala vyšetřovat jeho údajné daňové úniky (viz Pitr opět nepřítelem státu, Dotyk 13/2015).

Boží mlýny

Pokud jde o Petra Sisáka, ten se ocitl obrazně mezi dvěma hodně velkými mlýnskými kameny: mezi dvěma v současnosti nejmocnějšími muži v Česku, Babišem a Kellnerem. A právě proto bude velice zajímavé sledovat, kam až si vyšetřovatelé troufnou jít, když jsou ve hře i „nejvyšší zájmy". Nejprve si však připomeňme, jak akce vůbec začala.

Už jsme totiž uvedli, že za řadu let minulých měly příslušné orgány mnoho příležitostí si na tandem Sisák–Hala důkladně posvítit. „Jen my jsme podali čtyři velmi rozsáhlá trestní oznámení, s řadou konkrétních informací, a důkazy se policii samy nabízely," říká například podnikatel Petr Brambora, jehož firmě Zemka Sisákova Setuza už od roku 2009 upírala zaplatit dluh 20 milionů korun. Dalších, výraznějších afér bylo ovšem mnohem víc.

Podle určitých indicií, které má týdeník Dotyk k dispozici, se do akce (nakonec tedy realizované a nazvané Hangár) nehrnuli ani někteří jindy tak aktivní státní zástupci, ani protikorupční či jiné policejní složky. Zdá se (a to je indicie dost výrazně podložená), že tentokrát to byla BIS, která podle některých zdrojů začala na policii a zastupitelství tlačit, aby konečně se Sisákem něco udělaly. Onou poslední kapkou mohl nejspíš být i nedávný „kousek" Iva Haly, který se týkal insolvence Metropolitního spořitelního družstva. Kauzou se už delší dobu zabývá i Krajské státní zastupitelství v Brně. Hala jako insolvenční správce prodal pohledávky záložny v nominální hodnotě zhruba 10 miliard korun za necelých 1,5 miliardy.

Podle názoru některých znalců mohl získat více, sám Hala se hájil, že šlo o maximum možného. Kupcem pohledávek v tomto případě nebyl nikdo jiný než zase AB-Credit Karla Pražáka. Dle zdrojů ze zákulisí dokonce mohl mít na rozkrytí aktivit dua Sisák–Hala zájem i uhlobaron Pavel Tykač. Sám byl vyšetřován v souvislosti s již zmíněným tunelováním CS fondů. V něm figuroval také Sisák – oba se ze severu Čech dobře znali. Faktem je, že Tykačovo stíhání v této věci bylo minulý měsíc Vrchním státním zastupitelstvím v Praze zastaveno...

Buď jak buď, poprvé se zdá , že hvězda „Černého Petra" Sisáka může definitivně zhasnout. Nasvědčuje tomu především rozsah zatýkání a obvinění, které policejní akce přinesla. Sahá od samotných podnikatelů i na Krajský soud v Českých Budějovicích (kam Hala zřejmě záměrně přesouval své kauzy), týká se insolvenčních správců (především správkyně v kauze Via Chem Group Vladimíry Vápeníkové Jechové), ale obviněn byl například i brněnský státní zástupce Roman Skopal, údajně kvůli předchozímu působení na ministerstvu spravedlnosti.

Právě v kontaktech na „spřízněné duše" mezi advokáty, správci insolvencí, soudy, možná i vyšetřovateli spočívala nejspíš celá „genialita" Petra Sisáka. Zbývá klíčová otázka, jak hluboko – v tomto případě spíš vysoko – si nyní příslušné orgány troufnou celou síť rozplétat. Angažmá Karla Pražáka, muže přinejmenším v předchozích letech Petru Kellnerovi blízkého, je v různých transakcích tandemu Sisák–Hala nezpochybnitelné. Půjdou vyšetřovatelé, případně posléze soudci, až do tak rizikových pater?

Jaký zájem bude mít na odhalení praktik svého byznysového protivníka Andrej Babiš? Politik a byznysmen s údajným vlivem i na vrchní státní zástupkyni Lenku Bradáčovou (ta před časem opakovaně odmítla pro Dotyk k tomuto tématu schůzku). V kuloárních šeptandách se začíná mluvit o tom, že velkopodnikatel a politik Babiš by mohl Kellnerovi vyjít vstříc v tom, aby ze zákulisí tolik na rozkrytí obchodů Sisákových lidí s AB-Creditem netlačil...

Finančník Miroslav Babej-Kmec, druhdy jeden z nejbližších Sisákových spolupracovníků a posléze (kvůli sporu o peníze) jeho velký protivník, pro týdeník Dotyk vzkázal: „Asi bude ještě veselo." Kauza se může stát svým záběrem jak „případem století" (co je proti tomu třeba Rathova proměna vína v pár milionů korun) – ale také může ze stejných důvodů naopak vyšumět do ztracena.

Policejní zásah

V pátek 15. ledna provedla policie razii v ústecké chemičce Spolchemie a zároveň na Krajském soudu v Českých Budějovicích. Obviněno bylo 14 lidí, ale hlavní protagonisté kauzy – Petr Sisák a advokát Ivo Hala – se vypařili. Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová vzápětí prohlásila, že zvažuje podat na Sisáka s Halou mezinárodní zatykač. Počátkem tohoto týdne však oba pánové přes své advokáty vzkázali, že jsou jen na „plánované služební cestě v zahraničí" a že se dostaví. Ve středu se duo skutečně na protikorupční policii objevilo. Oba byli dle očekávání umístěni do cely předběžného zadržení, kde může člověk strávit až 48 hodin, načež je buď propuštěn, nebo musí být soudu podán návrh na vzetí do vazby. Podání tohoto návrhu se dá očekávat.

Podle svých právníků jsou hlavní aktéři obviněni v insolvenčních kauzách společností Via Chem Group a Falkonida. „Je to velmi zvláštní nedorozumění a já udělám všechno pro to, aby se vysvětlilo," prohlásil Sisák před novináři při svém zadržení. Podle dosavadních informací skončili ve vazbě také insolvenční správkyně Vladimíra Jechová Vápeníková, advokáti Milan Kučeřík a Petr Kovařík s thaiboxerem Tomášem Machotkou (Sisák často využíval nastrčené bílé koně).

Mezi další obviněné, stíhané na svobodě, mají patřit advokáti Jan Pacovský a Robert Vladyka, Josef Kaán a Petr Líska (figurovali oficiálně v některých firmách skrytě Sisákem ovládaných), brněnský státní zástupce Roman Skopal a Sisákův otec Vladimír. Také ten je totiž často podepsán na různých důležitých listinách, jeho syn svou signaturou podle zasvěcených velmi šetřil. Dokazovat Petrovi Sisákovi nepravosti nemusí být snadné.