Věznice jsou přeplněné. Lehčí zločinci mohou zůstat na svobodě. S náramky

7. únor 2017 četba na 4 minuty
Ilustrační foto.

Ilustrační foto.

Foto: Shutterstock.com

Amnestie prezidenta Václava Klause nepomohla, kriminálníci po čtyřech letech opět přeplnili káznice.

Pachatelé méně závažných trestných činů by nemuseli putovat za mříže. Až dva tisíce odsouzenců mohou už brzy zůstat na svobodě – ale pod přísným režimem s elektronickým náramkem, který by sledoval každý jejich krok.

Ministerstvo spravedlnosti nyní finišuje zakázku na dodavatele náramků. „V současné době hodnotící komise posuzuje předložené nabídky a lze předpokládat, že nejvhodnější bude vybrána během února," řekla Deníku mluvčí resortu Tereza Schejbalová. „V takovém případě by podpis smlouvy s dodavatelem přicházel v úvahu v průběhu března," dodala.

Amnestie, která nezafungovala

Předchozí soutěže už několikrát zkrachovaly. Zavést náramky by přitom bylo záhodno co nejdříve.

České věznice jsou opět přeplněné. A to přesto, že se z nich před čtyřmi lety dostalo zhruba 6,5 tisíce lidí díky amnestii tehdejšího prezidenta Václava Klause. Jenže od té doby počet lidí za katrem postupně rostl až na 22 481 vězňů koncem loňského roku. Oficiální kapacita káznic je přitom o dva tisíce míst nižší.

A to ještě po svobodě běhají další tři tisícovky lidí, kteří se vyhýbají nařízenému nástupu trestu.

Kdyby se v nich hnulo svědomí, nebo kdyby je policisté pochytali, české vězeňství zkolabuje. Nynější kapacita je naplněna na 108 procent, po jejich nástupu by narostla na 123 procent.

Víc domácího vězení

Právě elektronické náramky by do budoucna mohly pomoci. Jak konkrétně? „Jsou nástrojem, díky němuž je možné lépe realizovat trest domácího vězení, který zavedl trestní zákoník již v roce 2009. Právě kvůli absenci účinného monitorovacího nástroje však nebyl doposud soudy využíván," dodává Schejbalová.

Ostatně ze statistik Vězeňské služby vyplývá, že polovina všech odsouzených si odpykává tresty do dvou let vězení – nejde tedy o brutální zločince.

Kriminální přípravka

Česko patří k zemím, které své obyvatele „zavírá" velmi často. S 213 vězni na sto tisíc obyvatel zemi přísluší desáté místo z padesátky evropských států, vyplývá z dat Institutu pro výzkum bezpečnostních politik.

Nejvíc lidí za mříže posílají v Rusku (436 na sto tisíc obyvatel), nejméně v severských zemích – třeba ve Finsku (55) či Švédsku (53).

Plné české věznice znamenají nejen to, že na jednoho trestance připadají méně než čtyři metry čtvereční. Ale především personál nemá kapacitu na jejich „převýchovu". Pobyt za mřížemi je pro odsouzené spíše vyšší školou zločinu.

A tak se často do cel vracejí. Více než polovina vězňů si tak odpykává minimálně druhý trest. Extrémem je 234 vězňů, kteří „seděli" již více než desetkrát.

Práce šlechtí

Problém je i v tom, že ne všichni vězni mohou dělat – nějakou formu práce má čtyřiceti procent z nich.

„Ten, kdo pracoval, po propuštění snadno nalezne pozici podobnou té, kterou se tam naučil," říká Dagmar Doubravová ze vzdělávacího centra Rubikon, které pomáhá vězňům po návratu na svobodu a od května roku 2016 provozuje šicí dílnu v káznici Vinařice.

Takové vězně prý dokáže umístit do práce do týdne nebo i pár dnů po propuštění.