Vymírající okresy v Česku. Odkud uteklo za čtvrt století nejvíce lidí?

4. duben 2017 četba na 3 minuty
Pryč odsud. (Ilustrační foto.)

Pryč odsud. (Ilustrační foto.)

Foto: Deník / Tomáš Januszek

Obyvatel Česka přibývá. A nejen díky cizincům, kteří přišli do země za lepším životem. Loni se narodilo o pět tisíc dětí víc, než kolik lidí zemřelo. Zatímco z oblastí na periferiích země obyvatelé houfně mizeli, v prstenci okolo metropole jich přibylo skoro čtvrt milionu.

„Počet narozených rostl, a to už třetí rok v řadě," říká k aktuálním číslům Iva Ritschelová, šéfka Českého statistického úřadu. „Celkem se narodilo 112,7 tisíce dětí, nejvíce za šest let."

V zemi nyní žije 10,6 milionu lidí. Více jich tu v historii pobývalo jen v jediném období – před druhou světovou válkou.

Když hlasují nohama

Takto pozitivní vývoj nicméně nepanuje v celé republice.

Datové oddělení Deníku podrobně zmapovalo, jak během posledních pětadvaceti let lidé „hlasovali nohama" – tedy z kterých okresů utíkali a kde se naopak usadili.

Jak srovnání dopadlo?

Obyvatelé mizeli především z okresů na severu republiky. A mířili do okolí velkých měst. V extrémním množství především do prstence okolo Prahy.

(Podrobné srovnání všech okresů dle úbytku či přírůstku obyvatel v % i v absolutním vyjádření najdete na konci textu.)

Exodus z Karviné

Nelichotivému žebříčku okresů, ve kterých ubylo během čtvrt století nejvíce obyvatel, dominuje Karviná. Z regionu uteklo přes 12 procent obyvatel, tedy téměř 35 tisíc lidí. O třicet tisíc obyvatel přišla blízká Ostrava.

A ze severních okresův Čechách hlásí největší úbytek lidí Mostecko.

„Tyto regiony ztrácejí obyvatelstvo především z ekonomických důvodů," komentuje čísla Zdeněk Čermák z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

„Kvůli restrukturalizaci po roce 1990 v nich došlo ke ztrátě pracovních míst v tradičních průmyslových odvětvích," dodává Čermák.

Další okresy z čela žebříčku, jako Jeseník či Bruntál, jsou zase odříznuty od zbytku země.

Ostatně všechny zmíněné severní regiony dlouhodobě vévodí i statistikám nezaměstnanosti.

Prstenec okolo Prahy

Přistěhovalecký megaboom naopak zažilo okolí hlavního města. V okrese Praha-západ tak nyní žije o 89 procent lidí víc než před pětadvaceti lety, v Praze-východ o 69 procent.

Když se připočítají další okresy, celý Středočeský kraj má nyní o 228 tisíc obyvatel víc než v roce 1992.

„Lidé se od druhé poloviny devadesátých let stěhují do zázemí velkých měst. Řada obyvatel preferuje bydlení v rodinných domcích s dostupností atraktivních pracovních příležitostí v blízkém městě," vysvětluje Čermák.

Tam by chtěl žít každý

Obdobný prstenec se vytvořil i v okolí moravské metropole. Okres Brno--venkov má nyní o 38 tisíc obyvatel více než v roce 1992.

V jednom ohledu se ale situace dvou největších českých měst liší: zatímco v Praze samotné počet obyvatel vzrostl (do značné míry i díky cizincům), Brno jako takové ztratilo.

Z krajských měst se jako největší tahák posledního čtvrtstoletí ukázalo to, o kterém největší fiktivní velikán tuzemské historie Jára Cimrman prohlásil, že by tam chtěl žít každý: Českým Budějovicím a nejbližšímu okolí přibylo skoro deset procent obyvatel, tedy přes 17 tisíc.