Výročí masakru v Srebrenici: 10 otázek a odpovědí

12. červenec 2016 četba na 4 minuty
Pohřeb desítek těl, která již byla identifikovaná. Foto z roku 2007

Pohřeb desítek těl, která již byla identifikovaná. Foto z roku 2007

Foto: Almir Dzanovic

Přesně před 21 roky se odehrál nejkrvavější zločin na evropském území od konce druhé světové války. Takzvaný srebrenický masakr, při kterém bylo zavražděno na osm tisíc lidí, byl tragickým vrcholem tříleté občanské války v Bosně a Hercegovině (1992–95). Dotyk přináší rekapitulaci tehdejšího dění i pozdějších následků.

1. Co se v Srebrenici stalo?
Po několikadenním ostřelování dobyli Srbové (vojáci vyhlášené Republiky srbské) Srebrenicu obývanou převážně Bosňáky. Během několika dní povraždili ve městě a v blízkém okolí na osm tisíc lidí.

2. Proč právě Srebrenica?
Oblast středního Podriní (region okolo Srebrenice kudy protéká řeka Drina) byla pro Srby velice významná. Pokud by kontrolu nad ní převzali plně Bosňáci, ztratila by nově vzniklá Republika srbská územní celistvost. Motivem mohla být rovněž pomsta místní muslimské armádě, která ve snaze zajistit pro lidi v obléhaném městě nějakou obživu podnikala násilné výpady do okolí.

3. Kde Srebrenica leží?
Město leží na východní části Bosny a Hercegoviny, asi 160 kilometrů od sarajevské metropole a pouhých několik kilometrů od současné hranice se Srbskem. Před srbským útokem žilo ve městě asi 45 tisíc lidí, část z nich ovšem byli váleční uprchlíci.

Mapa Balkánu s vyznačenou polohou města Srebrenica

4. Kdy se masakr odehrál?
Hlavní ofenziva srbských vojsk se uskutečnila 11. července 1995. K samotnému masakru došlo v následujících hodinách a dnech na několika místech. Občanská válka v Jugoslávii skončila oficiálně v listopadu roku 1995 podpisem daytonské dohody.

5. Kdo byly oběti masakru?
Seznam pohřešovaných či zavražděných osob obsahuje celkem 8373 jmen, vesměs mužů a chlapců ve věku 15–65 let, několik desítek obětí ale byli i kluci mladší 15 let nebo ženy a dívky. Všechna těla nalezená v masových hrobech ještě dosud nebyla identifikovaná. Pohřbeni jsou v okolí vsi Potočari.

6. Proč proti vraždám nezasáhlo NATO nebo OSN?
Situace byla komplikovaná z mnoha důvodů. Srebrenicu měly chránit nizozemské modré přilby pod hlavičkou jednotek UNPROFOR, které zřídila Organizace spojených národů. Vojáci ale byli špatně vyzbrojeni a několik jich padlo do zajetí. Srbové vyhrožovali jejich zabitím, pokud by NATO bombardovalo jejich pozice. Navíc se mezinárodní síly snažily primárně zabránit humanitární katastrofě, kdy ze Srebrenice uteklo asi 30 tisíc lidí.

7. Kdo útokům velel?
Podle některých zdrojů měl masakr vést Ratko Mladić, generál vojsk Republiky srbské. Za druhého strůjce je považován někdejší bosenskosrbský prezident Radovan Karadžić. Ten si také letos v březnu vyslechl od Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii trest za válečné zločiny. Dnes 71letý bývalý politik by za mřížemi měl strávit 40 let.

Bývalý bosenskosrbský prezident Radovan Karadžić při letošním vynesení rozsudku v Haagu.Bývalý bosenskosrbský prezident Radovan Karadžić při letošním vynesení rozsudku v HaaguAutor: ICTY

8. Co se stalo po masakru?
Masakr ve Srebrenici a zároveň krvavé obléhání Sarajeva (při jednom z minometných útoků na konci srpna 1995 zemřelo v tržnici Markale asi 40 civilistů) podnítily NATO k leteckým útokům na srbské pozice v Bosně a Hercegovině (zajatí nizozemští vojáci již byli propuštěni). V listopadu byla uzavřena mírová dohoda.

9. Byli viníci potrestáni?
Mezinárodním soudem v Haagu již bylo obžalováno 161 osob ze závažných zločinů, které se odehrály na území bývalé Jugoslávie ve válce od roku 1991. Konkrétně za masakr v Srebrenici již bylo několik bosenskosrbských velitelů odsouzeno k trestu odnětí svobody v délce trvání od několika let až k doživotí. Podíl na vině byl přičten i bývalému prezidentovi Radovanu Karadžićovi.

10. Byl srebrenický masakr aktem genocidy?
Již dva mezinárodní soudy označily povraždění více než 8000 muslimských mužů a chlapců ve Srebrenici za genocidu. Když chtěla v podobném duchu historický akt odsoudit loni Rada bezpečnosti OSN, Rusko rezoluci vetovalo. Moskva navrhovala, aby byly v dokumentu odsouzeny všechny závažné zločiny spáchané v 90. letech, nikoli pouze útok Srbů.

Srebrenický masakr si každoročně přímo na místě připomínají „Ženy v černém" – manželky, matky či přítelkyně zabitých mužů a chlapců. V roce 2013 se jejich pietního aktu zúčastnila i Karolína Křelinová. Její reportáž najdete ZDE.

Rozhovor s Edibem Jaganjacem, jenž za války pracoval jako doktor v Sarajevu a své vzpomínky sepsal v kritikou pozitivně hodnocené knize Sarajevská princezna, najdete ZDE.