Spekulace s pozemky

Zcizená Šumava: Stát se zbavuje chráněných pozemků

18. červen 2016 četba na 5 minut

Foto: Profimedia

 Bude pokračovat zcizování státních parcel v šumavském národním parku? Vláda je pro, zákonodárci to mohou ještě změnit. Jinak stát bude moci šumavským obcím přenechat parcely v zastavěném a zastavitelném území. Některé už předvedly, jak obratně umí atraktivní pozemky zašmelit.

Stát už nebude prodávat své pozemky. Brzy je nebude vydávat ani přímým restituentům, kteří na majetkové vypořádání desítky let čekají. „Hospodárné nakládání" se státní zemědělskou půdou zajišťuje čerstvá novela zákona o Státním pozemkovém úřadu, oznámila po jejím podpisu prezidentem šéfka úřadu Svatava Maradová.

Novelizovaný předpis počítá s tím, že stát může půdu také nakupovat. Takže poté, co přes půl milionu hektarů lacino rozprodal, bude pozemky vykupovat nazpět, aby měl dostatečnou rezervu pro vlastní potřeby.

„Počítá se i s využitím předkupního práva, aby byly omezeny náklady na výkup pozemků pro potřeby státu," doplnil mluvčí Státního pozemkového úřadu Hynek Jordán.

Stovky hektarů obcím

V chráněném území, jakým je Národní park Šumava, se přitom stát hodlá pozemků nadále zbavovat. Zcizování parcel, které jsou ve vlastnictví státu, bude nadále možné v zastavěných územích obcí a v zastavitelných plochách. Počítá s tím vládní předloha zákona o ochraně přírody a krajiny, která ve sněmovně míří k závěrečnému projednání.
Podle mapování NP Šumava jde o 208 hektarů, které by takto mohly být v šumavském národním parku zcizeny. Tedy předány obcím, nebo rozprodány. O lukrativní pozemky na Šumavě je obrovský zájem. Za lukrativní stavební parcely se platí ceny jako v Praze a okolí.

Zcizování státní půdy v národních parcích má zabránit pozměňovací návrh lidoveckého poslance Jiřího Junka. „Jestliže chceme mít co největší kontrolu nad tím, co se v národních parcích děje, bylo by správné, abychom měli pod kontrolou co nejvíce rozlohy národních parků.

Asi by nebylo v pořádku, aby se stát pozemků zbavoval," uvedl Junek ve sněmovně.

Podporu pro svůj návrh získal Junek ve sněmovním výboru pro životní prostředí. Dolní komora se k novele zákona o ochraně přírody a krajiny, důležité zejména pro další osud šumavského národního parku, znovu vrátí na konci června. Poslanci chtějí vládní předlohu různě přepisovat.

S nebezpečným návrhem přišel Petr Bendl (ODS). Na území národních parků, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek by chtěl zrušit předkupní právo státu k pozemkům. To chce naopak stát využívat, předesílá Státní pozemkový úřad.

„Bendlův návrh by v případě schválení pomohl spekulantům nebo developerům skoupit pozemky v nejpřísněji chráněných přírodních územích státu, které se jejich vlastníci rozhodli prodat," upozorňuje Hnutí Duha.

Jen Stožec dostal, co chtěl

Bezúplatný převod parcel na šumavské obce přitom v omezené míře stále probíhá. Jednorázově ho umožnil zvláštní zákon o Státním pozemkovém úřadu, který vznikl před třemi lety. Dárek pro obce tehdy prosadilo ministerstvo životního prostředí pod vedením Tomáše Chalupy (ODS).

O možnost dostat zdarma pozemky v zastavěném území ve třetích zónách šumavského parku se ucházelo pět obcí. Stát jim ale zdaleka nedá vše, oč v zákonné lhůtě – v průběhu roku 2013 – žádaly.

Zatím jediný Stožec dostal všech 27 pozemků o výměře 14,65 hektaru, o které se přihlásil. Obec Srní chtěla 38 pozemků na 22 hektarech, dosud dostala tři parcely na 1,1 hektaru.
„Celkem obce požádaly o 169 pozemků o výměře 81,3 hektaru. Třicet pozemků na 14,8 hektaru bylo již převedeno. Žádosti o 53 pozemků na 43,4 hektaru byly zamítnuty. U 89 pozemků na 23 hektarech probíhá další posuzování," upřesnil pro týdeník Dotyk mluvčí pozemkového úřadu Hynek Jordán.

S velkou pravděpodobností nebudou obcím vydány všechny parcely, které se stále ještě řeší, avizuje Jordán. Důvodem je nesplnění zákonných podmínek. Obce totiž žádaly také o pozemky ve druhých zónách, ale to jim neprošlo. „Případně jim bude převedena pouze část pozemku, která se nachází ve třetí zóně," doplnil mluvčí.

Modrava ostrouhala

O pozemky se ucházely také město Hartmanice a obce Modrava a Prášily. Největší nároky vznesla Modrava. Chtěla 51 parcel na 42 hektarech v katastrech Filipova Huť a Vchynice-Tetov II. Starosta Modravy Antonín Schubert plánoval, že obec parcely využije k bytové výstavbě, pro parkoviště a na veřejnou zeleň. „Když se najde rodina, která tady bude pracovat, může za velmi výhodných podmínek získat stavební pozemek," uvedl tenkrát pro Dotyk Schubert.

Šumavské obce jsou pod obrovským tlakem developerů. Není vůbec ojedinělé, že pozemky, které zdarma dostaly od státu, rozprodají. (Na problém upozornil týdeník Dotyk v č. 22/2016 v článku Šumava na prodej – Jak si přihrát miliardy.)

Během letních prázdnin vyhledává Šumavu stále více turistů. Ještě před nimi čeká největší český národní park velká zatěžkávací zkouška ve sněmovně. Poslanci rozhodnou o tom, jestli Šumavu ponechat přírodě, nebo do ní ještě více pustit developery. Už nyní spolu s Prahou a Krkonošemi patří k místům s největší intenzitou výstavby v celé republice.