Uprchlíci

Zeman se k čínským křesťanům vyjadřovat nebude

6. září 2016 četba na 2 minuty
Miloš Zeman s čínským prezidentem letos v březnu

Miloš Zeman s čínským prezidentem letos v březnu

Foto: www.hrad.cz

Český prezident Miloš Zeman si obvykle nenechá ujít jedinou příležitost, aby mohl prezentovat své poměrně vyhraněné názory na otázky týkající se migrantů a azylantů. Avšak v případě několika desítek čínských křesťanů, kteří se v minulých měsících uchýlili do Česka kvůli údajnému pronásledování ve vlastní zemi, zachovává až překvapivou zdrženlivost.

Podle mluvčího Jiřího Ovčáčka se hlava státu k této věci nebude vyjadřovat. „Přesně jak říká pan premiér, jde o záležitost, kterou musí v právním státě posoudit příslušní úředníci," reagoval Ovčáček poněkud alibisticky na dotaz magazínu Dotyk – je známý svým nepříliš vřelým vztahem k předsedovi vlády Bohuslavu Sobotkovi i jeho úřadu. Premiér Sobotka nedávno uvedl, že v právním státě rozhodují o azylu úředníci, ne předseda vlády či ministr vnitra.

Za čínské křesťany se ve svém pondělním prohlášení postavilo předsednictvo Ekumenické rady církví v ČR. Apeluje především na členy vlády ve věci brzkého vyhovění žádosti o azyl.

„Jako ti, kdo zažili komunistický režim v tehdejším Československu, stejně jako nadvládu jedné strany nad činností církví, žádáme, aby se Česká republika nepodílela na – byť nepřímé – podpoře totalitních praktik a potlačování náboženské svobody skupin a jednotlivců," uvedlo předsednictvo rady.

Ministerstvo vnitra přitom nyní o půl roku, až do února 2017, prodloužilo lhůtu na rozhodnutí o udělení azylu. Kvůli údajné náročnosti celého případu.

Poškození byznysu?

Žádost několika desítek Číňanů o azyl v Česku přišla v době, kdy současná česká politická reprezentace s prezidentem v čele usiluje o nadstandardní vztahy s čínským komunistickým režimem a hlavně posílení obchodních vazeb.

Udělení azylu by Číňané velmi pravděpodobně považovali za akt nepřátelství a vměšování. Existuje přitom řada důkazů o tom, že čínský režim tamní rychle rostoucí křesťanskou komunitu (zahrnující podle odhadů až sto milionů lidí, převážně protestantů) skutečně potlačuje a diskriminuje. V rozhovoru pro Dotyk o tom hovořil i biskup Václav Malý.

Udělení azylu by Číňané velmi pravděpodobně považovali za akt nepřátelství a vměšování.

Na stejné téma promluvil i pražský arcibiskup Dominik Duka, který se v březnu zúčastnil v Praze státní večeře s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a při této příležitosti mu předal dopis, ve kterém se mimo jiné píše, že návrat náboženské svobody v Číně není možný bez respektování občanských a lidských práv.