Případ Miloš Zeman

Zemanova spojka na Ural

13. prosinec 2013 četba na 10 minut

Zdeněk Zbytek vešel ve známost nejprve jako plukovník, který byl údajně připraven za „sametové revoluce" vyrazit se svojí tankovou divizí na Prahu. Dlouhou dobu pak o něm nebylo slyšet, aby se posléze vynořil jako podnikatel, jenž pomohl „vytáhnout" Miloše Zemana z Vysočiny. Hlava státu mu teď na oplátku nenápadně vypomáhá s jeho byznysem v Rusku.

Když se letos před volbami rozhořela válka uvnitř SPOZ mezi „odstrčeným" Miroslavem Šloufem a Martinem Nejedlým, někdejšími přáteli a obchodními partnery, Zdeněk Zbytek se jako zkušený bývalý voják držel takticky vzadu a zachovával, alespoň zdánlivě, neutralitu. Opečovával si své nedotknutelné jihočeské hájemství (je místopředsedou jihočeské SPOZ) a udržoval vliv v dalších krajích, především na Liberecku. Víceméně mimo tento souboj zůstal navzdory tomu, že Šloufa nikdy neměl rád a své vztahy k Zemanovi si na rozdíl od jiných budoval bez jeho pomoci.

Nyní je Zbytek podle vícero zdrojů na Hradě vidět stále častěji a mnozí dokonce nabyli přesvědčení, že se už stal oficiálním Zemanovým poradcem. „Pan Zbytek není členem expertního týmu pana prezidenta," dementoval ovšem informaci týdeníku Dotyk nový Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček.

Přesto je zřejmé, že Zbytkovy akcie mohou jít pomalu nahoru, zejména za situace, kdy prezidentovi nejbližší spolupracovníci – kancléř Vratislav Mynář a již zmíněný poradce Martin Nejedlý – nesou hlavní odpovědnost za drtivou porážku SPOZ.

Podpora z Hradu

Zdeněk Zbytek v Praze obývá dvě kancelářské vily v ulici Na Zátorce, které patří ruské ambasádě. A to společně s Janem Stružem, šéfem Sdružení Czech TOP 100 a též předsedou Česko-ruské podnikatelské rady (zároveň však i mužem, který má též škraloup z minulosti – je registrován jako někdejší tajný spolupracovník komunistické rozvědky pod krycím jménem STUJA).

Právě se Stružem Zbytek letos v červnu uspořádal v pražském Národním domě na Vinohradech konferenci „Hospodářská spolupráce České republiky se zeměmi BRICS". Miloš Zeman na ní podpořil uspořádání světové výstavy EXPO 2020 v ruském Jekatěrinburgu.

„Já mohu mluvit za prezidenta České republiky, ale jestli mám nějaké slovo, budu se snažit, aby jmenovitě Jekatěrinburg byl místem této světové výstavy, protože mi řekli, že váš konkurent bude Izmir. Kdyby byla konkurentem Praha, jistě plně chápete, že bych podporoval Prahu. Ovšem v tomto případě budu podporovat Jekatěrinburg proti Izmiru," řekl tehdy český prezident v rozhovoru pro ruskou státní televizi TV Rossija.

Zeman tímto nicméně nepodpořil jen kandidaturu Jekatěrinburgu, ale i byznys svého přítele Zbytka. Ten totiž v nedávném rozhovoru s týdeníkem Dotyk opakovaně zmínil uralskou metropoli Jekatěrinburg, čtvrté největší ruské město a taktéž centrum Sverdlovské oblasti, jako stěžejní pro své podnikání v Rusku.
„Teď jsme v Jekatěrinburgu často. Sverdlovská oblast a celý Ural je zajímavý, zvedá se tam těžký průmysl, strojírenství. Připravujeme nějakou elektrárnu, nějaké kotelny. Je to ve stádiu jednání," říká Zbytek o svém byznysu ve velkoměstě, které leží přímo na hranici Evropy a Asie. Známé je též jako místo, kde byl v roce 1918 bolševiky zavražděn poslední ruský car Mikuláš i s celou rodinou.

Skvělý gubernátor Kujvašev

Byznys s bývalými zeměmi Sovětského svazu je Zbytkovou doménou. Do této oblasti již začátkem devadesátých let vyvážel kancelářské potřeby. Byl také externím poradcem automobilky Škoda Auto. Nyní jej podle jeho slov živí především lobbování za energetické projekty v Rusku a částečně i v Moldavsku. Na těchto trzích již delší dobu působí především skrze svou firmu Česká východní.

Spolupracuje také velmi úzce se sdružením České energetické technologie dodávajícím energetické projekty na klíč. Jeho členy je zhruba 25 českých firem od projektantů přes stavaře až po dodavatele technologií. Jako své klíčové partnery Zbytek uvádí stavební firmy PSG Zlín a PSJ Jihlava, dále vyzdvihuje firmy Thermona ze Zastávky u Brna či TZB Orlová, které se zabývají kotly a kotelnami.

Zbytkovy kontakty v bývalých zemích Sovětského svazu jsou pro firmy sdružené v Českých energetických technologiích klíčové. Osobní vztah jej pojí i s „mladým, sympatickým a vzdělaným" gubernátorem Sverdlovské oblasti Jevgenijem Kujvaševem, členem Jednotného Ruska – partaje bezprostředně spjaté s ruským prezidentem Putinem a premiérem Medveděvem. „Dostal jsem se k němu přes jednoho svého známého, ten se sešel s jiným známým, který mě pak dovedl až ke gubernátorovi," popsal navázání vztahů s Kujvaševem Zbytek.

Jeho exkluzivní pozici v Jekatěrinburgu, kde Kujvašev sídlí, dosvědčují i zástupci českých firem, kteří se v tamní oblasti pohybují. „Ucházeli jsme se v Jekatěrinburgu o jistý kontrakt a právě pan Zbytek nám pomáhal otevírat dveře," říká nejmenovaný manažer ze stavebního byznysu.

Kdo je ve střetu zájmů?

Vraťme se ale k výstavě EXPO 2020 (kterou nakonec bude hostit Dubaj). Rusnokova vláda po dlouhém váhání na konci listopadu nepodpořila sverdlovskou metropoli, ale turecký Izmir. A právě tato vcelku podružná informace dodala celé záležitosti poněkud pikantní rozměr.

O kandidatuře Jekatěrinburgu opakovaně referoval list Deník, který si kriticky dloubl do ministrů Rusnokovy vlády. Napsal, že se „odpoutávají od hlavy státu, která je vyzdvihla do ministerských křesel". Pod všemi články byla podepsaná Kateřina Perknerová, manželka Zdeňka Zbytka (spolu je lze nalézt v orgánech firmy Šumava-International).

Perknerová ve svém textu naznačuje i možný střet zájmů ministra vnitra Martina Peciny, který má důvod kopat za svého původního zaměstnavatele, strojírenskou společnost Vítkovice. Ta v Turecku rozjíždí velký byznys. Je ale jisté, že střet zájmů Perknerové není menší než Pecinův (koneckonců Pecina by mohl bojovat stejně tak i za Rusko, jelikož jeho bratr Radek je vysokým manažerem brněnské společnosti ALTA, vyvážející strojírenské produkty, pro níž je ruský trh včetně Uralu též klíčový).

Zločinci v šumavském národním parku

Vztah podnikatele a prezidenta se ale neodvíjí jen od sympatií k zemím bývalého Sovětského svazu. Pro Zemana je Zbytek jedním ze tří klíčových lidí, kteří organizovali a financovali jeho návrat do vysoké politiky. Společně s Miroslavem Šloufem, jeho bývalým šéfporadcem, se kterým se po letošních prezidentských volbách rozešel ve zlém, a s Martinem Nejedlým, jenž nadále zůstává prezidentovým poradcem.

Tito tři do české politiky v říjnu 2009 přivedli i Zemanův fanklub – Stranu práv občanů Zemanovci. Předchůdcem partaje bylo občanské sdružení Přátelé Miloše Zemana, které současnou hlavu státu po letech strávených na chalupě v Novém Veselí v květnu 2009 výrazně zviditelnilo na ekonomicko-ekologickém tématu boje s kůrovcem na Šumavě.

A byl to právě Zdeněk Zbytek, který podle informací týdeníku Dotyk „jezevce z Vysočiny" krátce předtím přivezl na jih Čech a ukázal mu z vrtulníku „zkázu způsobenou kůrovcem". Na široce zastoupené tiskové konferenci v Praze pak současná hlava státu promluvila k novinářům o „zločinném" vedení Národního parku Šumava a stejně zločinném zeleném ministru Martinu Bursíkovi, kteří chtějí Šumavu přeměnit v džungli.

Zeman tehdy prosazoval, aby péči o Šumavu převzaly Vojenské lesy a statky. I toto téma se Zbytka, někdejšího velitele slánské tankové divize, bytostně dotýká. Jde opět o jeho vlastní byznys, tentokrát v oblasti turistiky.

Zbytek totiž v Loučovicích pod lipenskou přehradní nádrží vlastní hotel Kilián, dále Porákovu vilu po někdejších majitelích loučovických papíren, po válce odsunutých Němcích, a v Horní Plané mu patří hotel Smrčina. Pro Zbytka a další místní hoteliéry a vlastníky pozemků – mezi nimiž nechybí ani generál ve výslužbě Florián Rygál, Zbytkův kolega z předlistopadové armády, či Zemanův hlasitý podporovatel František Talián – by samozřejmě bylo výhodnější zrušit šumavský národní park, případně rozvolnit ochranu přírody. Momentálně lobbují za výstavbu lanovky a „evakuační" sjezdovky, která by propojila českou část Šumavy s rakouským lyžařským areálem Hochficht.

Bývalému plukovníkovi ale nelze upřít jedno – mimořádnou aktivitu a pracovní nasazení. V Loučovicích organizuje a spolufinancuje celou řadu sportovních a kulturních podniků: mistrovství Evropy v raftingu, mezinárodní fotbalový žákovský turnaj (za účasti mladých fotbalistů z Jekatěrinburgu), rockový festival, cyklistické závody.

Nedávno přivezl na Lipensko zástupce ruských cestovních kanceláří (viz video). Jeho cílem je dopravit na jih Čech co nejvíce Rusů. V naplnění tohoto podnikatelského plánu mu momentálně brání hlavně nevyhovující českobudějovické letiště.

Naštěstí ale v čele Jihočeského kraje, kterému letiště patří, nyní stojí Jiří Zimola z ČSSD. A to je další blízký prezidenta Zemana a jeho lidí (jeden z účastníků povolební lánské pučistické schůzky) a je tedy ochoten do modernizace investovat. Jihočeský kraj také letos 8. června navázal oficiální partnerství se Sverdlovskou oblastí v Rusku, kde vládne „Zbytkův" gubernátor Kujvašev.

Je zřejmé, že s jihočeskými politiky Zbytek žádné problémy nemá, naopak v nich má podobné zastání jako v Miloši Zemanovi. Rozptyl jeho místních kontaktů zasahuje téměř všechny partaje. Od Zimoly a senátora Tomáše Jirsy (ODS), napojeného na jihočeského kmotra Pavla Dlouhého, až po šéfa komunistů Vojtěcha Filipa, taktéž Jihočecha, který je častým účastníkem Zbytkových česko-ruských seancí.

Je asi málo lidí, kterým se tak dobře podařilo propojit vlastní byznys s politikou, a to dokonce nejen českou.