Byl to projev, při němž mnohým studentům i disidentům zatrnulo. 1. prosince 1989, dva týdny po zahájení sametové revoluce, se v jednu chvíli zdálo, že rychle probíhající dekomunizace české společnosti nemusí být nevratná. To když na sjezdu zemědělských družstevníků v pražském Paláci kultury (dnešní Kongresové centrum) pronesl jako zástupce bojových jednotek svou zdravici plukovník Zdeněk Zbytek, tehdejší velitel slánské 1. tankové divize.

V emotivním projevu vyjádřil loajalitu hroutícímu se režimu a komunistickému vedení státu. Řada přítomných v naplněném sále jej odměnila až frenetickým potleskem, vzdávali hold KSČ i armádě. Zejména poté, co Zbytek vyzval Adamcův komunistický kabinet, aby se zasadil o „přísné respektování platné ústavy, zákonů a norem všemi občany, bez rozdílu", a aby vláda „vzala k odpovědnosti ty, kteří veřejně hanobili hlavu státu a vrchního velitele ozbrojených sil Československé socialistické republiky", tedy tehdejšího prezidenta Gustáva Husáka (viz video).

Po letech k tomu Zbytek říká, že z jeho strany nešlo o nic jiného než o snahu dementovat informace o připravované armádní akci. Konkrétně prý nepravdivé informace, že tanky jeho slánské divize jsou v lesích u Berouna a jsou připraveny zasáhnout proti Praze. Zároveň prý chtěl nabídnout pomoc družstevníkům na polích.

Na první pohled a poslech však měl projev mnohoznačnější vyznění. Řada lidí je dodnes přesvědčena, že Zbytek a jeho kolegové byli odhodláni revoluci násilně potlačit.

Leccos naznačují i archivní záznamy, s nimiž se lze i dnes seznámit na webových stránkách parlamentu. I tam se svého času diskutovalo o tom, že část armády se chystala proti revolucionářům zasáhnout. Například k událostem v armádě ze dne 23. listopadu 1989 je zde možné se dočíst, že „v osobním plánu Zdeňka Zbytka byl zjištěn záznam telefonického rozhovoru s generálem Vackem: prověřit připravenost 2. tp (tj. 85 tanků) a prověřit bojeschopnost jednotlivých útvarů k akci Zásah". O možnosti spuštění akce Zásah se mluví i na jiných místech.

Večer před inkriminovaným Zbytkovým projevem k zemědělcům se u něj mělo sejít deset armádních důstojníků a vyslovit podporu tehdejšímu ministrovi národní obrany Milanu Václavíkovi. Druhý den se pak na ministerstvu sešlo sto důstojníků a znovu vyslovili podporu ministrovi.

Následně jedna delegace vedená generálem Josefem Kylarem odjela jednat s předsedou vlády Adamcem a druhá, vedená Zbytkem, na zmíněný sjezd JZD. Generály a plukovníky podporovaný ministr Václavík ale nakonec stejně padl...

Ve zmíněných archivních záznamech o činnosti armády se lze setkat i se jménem Florián Rygál. Generálporučík Rygál tehdy zastával post náčelníka hlavní správy pozemních vojsk. Měl to být právě on, koho 24. listopadu 1989 generální štáb údajně jmenoval velitelem vojsk, jež mají v Praze případně zasáhnout.

Jih přeje vzpomínkám

I dnes se Rygál nachází v blízkosti Zdeňka Zbytka. Taktéž jako on podniká v oblasti turistiky na jihu Čech, u lipenské přehradní nádrže. Na pravém břehu jezera má farmu s penzionem Valtrov. Dnes už bývalý vysoký armádní činitel na sebe krátce upozornil v roce 1996, kdy se asi sto padesát metrů od břehu Lipna propadl i s traktorem a cisternou pod led zamrzlé nádrže, přičemž ale dokázal přežít.

Generál Rygál se v minulých letech zapojil po boku Zdeňka Zbytka i současného prezidenta Zemana do boje s ekologickými aktivisty a šumavským kůrovcem. V protikůrovcové válce se spojili i s lidmi z pravé části jihočeského politického spektra. „Považuji jej dnes za svého přítele, který se nebál postavit těm zeleným bláznům," říká na adresu penzionovaného generála Rygála českokrumlovský senátor za ODS Tomáš Jirsa.

Zbytek s Rygálem jsou také hlavními iniciátory pětisetstránkové publikace „Veteráni studené války vzpomínají" (v běžné obchodní síti ani ve veřejných knihovnách ovšem není k dispozici). Kniha byla dle dostupných pramenů prezentována a rozdávána loni v říjnu ve Velkém sále Ruského střediska vědy a kultury v Praze při příležitosti výročí karpatsko-dukelské operace.

Zbytek, jakožto prezident pořádajícího Klubu Rusko, tam před dvěma stovkami českých a slovenských armádních veteránů pronesl obsáhlý projev, kterému byli přítomni mimo jiné strakonický senátor Miroslav Krejsa z ČSSD, předseda KSČM Vojtěch Filip či zástupci velvyslanectví Ruska, Běloruska a Ukrajiny.

Zbytek nezastírá, že na kontaktech z armády postavil zejména v počáteční fázi i svůj byznys, kterému se „musel" začít věnovat, když byl z uniformy nedobrovolně vysvlečen. To se týkalo následně i politiky. Když se totiž podíváme na Stranu práv občanů Zemanovci, kterou Zbytek pomáhal zakládat, najdeme v ní řadu dalších Zbytkových přátel s armádní minulostí. Neplatí to snad jen pro Jaroslava Masopusta, šéfa Zemanovců v Libereckém kraji a zároveň Zbytkova společníka z firmy Mold-Vin dovážející moldavská vína. Dle vlastního Masopustova životopisu jde o bývalého konstruktéra a technologa ve strojírenské výrobě.

„Armádě jsem vděčný za všechno. Za to, jak mě připravila, že mi dala tři vysoké školy a také obrovskou praxi," nedá na zelené sukno dodnes dopustit Zdeněk Zbytek. A jak mnozí znalci říkají, mezi armádními důstojníky, zvlášť těmi bývalými, má Zbytkovou zásluhou současný prezident Zeman mimořádně vysoký počet stoupenců. A to navzdory tomu, že jako první hlava státu v historii má „modrou knížku".