Žijeme dobu plastovou

29. prosinec 2016 četba na 12 minut

Foto: Shutterstock

Po době kamenné, bronzové a železné lidstvo vstoupilo do etapy, kdy se dominantním materiálem staly plasty.

Kdybychom všechny plasty vyrobené za poslední desetiletí proměnili na balící fólii, stačila by k zabalení celé planety. Materiály jsou tak trvanlivé, že se dochovají v dnes vznikajících usazeninách jako neklamná známka naší existence do vzdálených budoucích geologických období.

„Ještě naši dědové a babičky jako děti plasty prakticky vůbec neznali," říká Jan Zalasiewicz z University of Leicester. „Dneska si náš život bez plastů už ani neumíme představit. Jsou všude. Balíme do nich jídlo, lijeme do nich mléko i vodu, vyrábíme z nich obaly pro vejce, jogurty nebo čokoládu, ukládáme do nich léky a zdravotnický materiál, abychom je udrželi sterilní. Dokonce je z nich i většina oblečení, které máme na sobě. Každé tři roky vyrobíme kolem miliardy tun plastů a ty pak najdeme úplně všude – od vrcholků nejvyšších hor až po dno nejhlubších moří."

Plasty na souši

Roční celosvětová produkce plastů se pohybuje kolem 300 milionů tun (viz Nárůst světové produkce plastů) a svět je výrobků z nich plný. Dříve či později nám zákonitě doslouží. Pak se ocitnou v odpadu a tím i v životním prostředí. Omračující množství plastů spotřebováváme prakticky každodenně k balení nákupů v obchodech. Roční světová produkce umělohmotných tašek a sáčků se odhaduje na 4 až 5 trilionů kusů.

Lidská sídla a jejich okolí jsou „zamořená" plastovým odpadem. Lahvemi a kelímky od nápojů a potravin v příkopech u silnic počínaje a polyetylénovými sáčky zachycenými v korunách stromů a povlávajícími ve větru konče. Ještě v roce 1967 plasty tvořily v ekonomicky vyspělých zemích asi 3 % odpadů vyvážených na skládky. Dnes je tento podíl více než trojnásobný.

Snahy využívat plasty opakovaně nebo je recyklovat v globálním měřítku váznou. Ani ekonomicky rozvinuté země většinu těchto materiálů nerecyklují. V třetím světě spotřeba plastů prudce stoupá, ale jejich recyklace z odpadů zatím zůstává na zanedbatelné úrovni.

Téměř 10 procent odpadu, vyváženého v ekonomicky vyspělých zemích na skládky, dnes tvoří plasty.

Plasty pronikají i do zemědělské krajiny. Zemědělci jich ročně spotřebují 2,5 milionu tun. Z umělohmotných fólií se staví „skleníky", balí se do nich sklizené seno, rozprostírají se po zemi například na jahodníkových plantážích. Voda pro závlahy proudí plastovými trubkami a hadicemi. Hnojiva, ochranné postřiky a další zemědělská „chemie" jsou dodávány v plastových obalech. Orbou se plasty dostanou do půdy

Moře plastů

Když vědci prozkoumali svrchní vrstvy písku z pláže Kamilo z ostrova Havaj, zjistili, že plnou třetinu jeho hmotnosti už tvoří plasty. Kamilo dostala nálepku „nejšpinavější pláž světa" a stala se symbolem znečištění světa plasty. Většinu PET lahví, úlomků polystyrénu, kusů rybářských sítí a lan i předmětů denní potřeby sandály počínaje a kartáčky na zuby konče sem přináší moře kvůli souhře mořských proudů a vírů, které vznikají při pobřeží.

PŘEDCHOZÍ ČÁST
Část 1/4
DALŠÍ ČÁST