Zdravotnictví

Žloutenka ročně zabije více lidí než malárie nebo AIDS

27. červenec 2016 četba na 4 minuty
Světový den hepatitidy.

Světový den hepatitidy.

Foto: WHO

Na čtvrtek 28. července vyhlásila Světová zdravotnická organizace (WHO) Světový den hepatitidy. Do roku 2030 by tuto nemoc chtěla úplně eliminovat jako globální hrozbu veřejnému zdraví. Dnes totiž pouze 1 z 20 nakažených takzvanou žloutenkou ví, že v těle nosí virus hepatitidy.

Hepatitida je nakažlivé onemocnění způsobené viry, které napadají jaterní tkáň. Celkem existuje pět hlavních typů viru „žloutenky", které se označují písmeny A, B, C, D a E. Liší se způsobem přenosu viru, průběhem onemocnění i jeho možnými následky. Proti „Áčku" a „Béčku" je možné se dnes očkovat, vakcína proti typu C se vyvíjí.

Pro virový zánět jater by se správně měl používat termín hepatitida, zatímco „žloutenka" označuje patologický stav, který se projevuje zežloutnutím kůže nebo očního bělma a vyskytuje se i u dalších nemocí, nejen u hepatitid.

Hepatitida v číslech

1976 Američan Baruch Blumberg získal Nobelovu cenu za medicínu za odhalení viru hepatitidy B a později také vývoj vakcíny.

1 ze 20 Pouze minimu lidí, kteří jsou infikováni virem hepatitidy, je ve skutečnosti nemoc diagnostikována. Většina pacientů tak není správně a adekvátně léčena.

1 ze 100 Jen setina nakažených lidí je skutečně léčena.

400 milionů Odhad celkového počtu nakažených lidí virem hepatitidy, to je desetkrát více než počet pacientů s HIV.

1,4 milionu Tolik lidí ročně na jeden z pěti typů „žloutenky" zemře. Nejčastější příčinou úmrtí jsou hepatitidy typu B a C.

103 milionů korun  Celkové náklady zdravotní pojišťovny VZP v Česku na léčbu hepatitidy v roce 2014.

28. červenec Na tento den připadá Světový den hepatitidy, který WHO připomíná od roku 2011.

Pět základních typů viru hepatitidy

Typ A
Přenos: Potravinami nebo vodou při jejich znečištění například fekáliemi, nedostatečnou osobní hygienou.

Průběh: Nepřechází do chronické hepatitidy. Obvykle mírný průběh, příznaky odeznívají samy od sebe. Vzácně může způsobit vážné jaterní onemocnění. U starších lidí má vážnější průběh a delší trvání.

Počet nakažených v Česku: 724

Typ B
Přenos: Krví, pohlavním stykem, sdílením injekční stříkačky, z matky na dítě.

Průběh: Kolem 95 procent nakažených se infekce zbaví a získá celoživotní imunitu. Chronická infekce zvyšuje riziko cirhózy a rakoviny jater.

Počet nakažených v Česku: 89 (akutní hepatitida B)

Typ C
Přenos: Krví při transfuzi, sdílením injekční jehly, kontaktem s nakaženou krví nebo znečištěnými nástroji.

Průběh: Až u 90 procent nakažených se jedná o chronickou infekci. Během 20 let se u třetiny pacientů vyvíjí cirhóza. Každý dvacátý z nich má rakovinu jater.

Počet nakažených v Česku: 956 (chronickou žloutenku typu C však může mít až 80 tisíc lidí)

Typ D
Přenos: Krví. (Neúplný virus – k přenosu potřebuje přítomnost viru hepatitidy B.)

Průběh: Lidé nakažení virem hepatitidy B, u nichž se rozvine hepatitida D, jsou více ohroženi chronickou infekcí a jejich nemoc je obvykle závažnější. U 80 procent osob s chronickou infekcí se rozvine cirhóza.

Údaje o počtu nakažených Státní zdravotní ústav nezveřejňuje.

Typ E
Přenos: Potravinami nebo vodou jako hepatitida A.

Průběh: Nákaza nepřechází v chronickou hepatitidu a není spojena s rakovinou jater. U těhotných žen může způsobit závažné jaterní onemocnění a smrt.

Počet nakažených v Česku: 412 (akutní hepatitida E)

Pozn.: Údaje o počtu nakažených v Česku vycházejí z evidence Státního zdravotního ústavu pro rok 2015, v praxi může být infikováno mnohem více lidí.

Zdroj: WHO, Státní zdravotní ústav, worldhepatitisday.org, virova-hepatitida.cz