Poslední dubnová neděle je den, který může rozhodnout o setrvání Andreje Babiše ve vládě. Poslanci totiž přijali usnesení, podle něhož by premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) měl vůči ministrovi financí „vyvodit důsledky", pokud nevysvětlí okolnosti nákupu korunových dluhopisů. V dopise, který má Deník k dispozici, se Andrej Babiš obsáhle vyjadřuje k této i dalším otázkám. Nereaguje v něm ale na všech 22 podnětů, které vyplynuly z obsáhlé analýzy Sobotkových poradců. Tu měl Deník jako první a zveřejnil ji na webu denik.cz již ve středu.

Babiš materiál vnímá jako snahu ČSSD odstranit ho z politiky. „Nebude se štítit ani těch nejpodlejších postupů, aby mě mohl ostřelovat a diskreditovat. Je vidět, že mu jde jen přežití a neváhá proto udělat cokoli." Podle Babišova vyjádření pro náš list Bohuslav Sobotka „klidně zaprodá fungující vládu a destabilizuje naši zemi, jen aby si udržel teplé místečko v politice". Na základě mediálních výstupů i zmíněného materiálu premiérových poradců dodává: „Není pochyb, že premiér o mém odvolání vážně uvažuje."

V tom může mít pravdu, byť pokus o Babišovo odstavení by byl velmi riskantní krok s nejistým efektem.

„Mnozí lidé podceňují sílu Bohuslava Sobotky. Počkejme na konec dubna. Tady musí zaznít jasné stanovisko, které přijme i odborná veřejnost, protože každé vysvětlení, které zatím od Andreje Babiše přišlo, bylo napadeno a rozmetáno věcnými důkazy," řekl v nedělní debatě na ČT ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Předseda vlády Sobotka po březnovém jednání sněmovny uvedl, že očekává Babišův aktivní přístup. Podle něj údaje, které šéf ANO zatím zveřejnil, „vyvolaly řadu vážných otázek, zda Babišovy kroky nesloužily ve skutečnosti k tomu, aby nemusel platit daně, stejně jako vyvolaly i nové pochybnosti o zdrojích jeho příjmů a majetku". Materiál ředitele Finanční správy Martina Janečka o prošetřování emisí korunových dluhopisů, s níž vládu v pondělí Babiš seznámil, premiér nazval „politickým pamfletem".

Babiš odpovídá sněmovně

Andrej Babiš v dopise adresovaném Janu Hamáčkovi podle svých slov vyvrací sedm lží, které se týkají jeho příjmů, nákupu korunových dluhopisů a obcházení daňových zákonů.

Celý Babišův dopis pro Jana Hamáčka si můžete přečíst zde.

Odmítá obvinění, že si půjčil peníze od Agrofertu, aby za získané peníze levně pořídil dluhopisy vydané touto firmou: „Žádné peníze od Agrofertu jsem si nepůjčil. Agrofert za mnou nemá a neměl žádné pohledávky z titulu půjčky nebo úvěru."

Dále operuje zprávou auditorských společností EY a PWC, jež potvrdily, že měl na nákup dluhopisů dostatek finančních prostředků. Fakt, že audit neodpovídá mezinárodním standardům, v dopise nevysvětluje. Již dříve ale sdělil, že audit si jako fyzická osoba zadat nemohl, společnosti tak jen prověřily pravdivost Babišem sdělených informací.

Nezabývá se ani rozporem mezi výší svých příjmů (v letech 1996 až 2015 šlo o 2,4 miliardy korun) a majetkovým přiznáním ve sněmovně za poslední tři roky. Tento fakt pro média v minulosti zdůvodnil chybou nezkušené účetní, která do kolonky zapsala „hrubou mzdu, nikoli příjmy po zdanění".

Babišovi kritici zdůrazňují, že Agrofert vydal dluhopisy za vysokou úrokovou míru. Ministr financí ale trvá na tom, že její výše vycházela ze znaleckého posudku a nijak se nelišila od srovnatelných emisí. „Jednalo se o standardní nezajištěný dluhopis se splatností 10 let. Srovnávat tento dluhopis se zajištěným krátkodobým bankovním úvěrem je absurdní, ekonomický nesmysl," píše.

Zopakoval, že Miroslav Kalousek se neomluvil za tvrzení, podle něhož Agrofert spáchal daňový únik tím, že si o pořizovací cenu akcií společnosti Profrost snížil daňový základ. „Zákon o daních z příjmu uplatnění pořizovací ceny akcií v daňových nákladech vylučuje," oponuje Babiš.

V odpovědi poslancům Babiš komentuje i Kalouskovo obvinění, že v roce 2010 prodal Agrofertu „téměř bezcenné akcie společnosti Profrost".
Připomíná, že firma Profrost byla založena v roce 2006, přičemž již tehdy její manažeři získali na základě opční smlouvy právo na 20 procent podílu společnosti. Využili ho v roce 2010, kdy veškerá práva a povinnosti vyplývající z opce přešly na společnost Rapaces Group, a. s. Ta následně koupila 20 procent podílu společnosti Profrost za částku odpovídající nominální hodnotě akcií. Prodej akcií proběhl až po zvýšení základního kapitálu Profrostu, prodejní cena činila 20 400 000 korun.

Babiš 11. května 2010 prodal Agrofertu 80 procent společnosti Profrost za 527 468 800 korun. Tuto cenu určil znalec. „Hodnota společnosti byla stanovena s ohledem a její aktuální a odhadované hospodářské výsledky," míní Babiš. Dodává, že v současnosti má Profrost hodnotu jedné miliardy korun.

K otázce zvýšení základního kapitálu společnosti Profrost Babiš uvádí: „Poté, co Agrofert koupil 80procentní podíl na původním základním kapitálu ve výši 2 000 000 korun, byly ve stejný den uzavřeny smlouvy o úpisu 10 nových akcií, každá o hodnotě 10 000 000 korun. Vlastníkem dvou jsem se stal já, osm těchto akcií upsala společnost Agrofert. Agrofert tedy koupil 80procentní podíl na základním kapitálu a následně upsal nové akcie. Ani teorie o naředěném nákupu se tedy nezakládá na pravdě."

Podle svých slov vyvrací i sedmou lež, tedy že emise dluhopisů byla účelová. „Celková výše investic skupiny Agrofert v letech 2012–2016 přesahovala 54 miliard korun. Konsolidovaný objem bankovních úvěrů skupiny vzrostl v daném období o více než 7 miliard. Nelze snad snadněji vysvětlit, že potřeba dlouhodobého dluhopisového financování skupiny Agrofert byla zcela odůvodněná." V poznámce pak dodává, že financování společnosti ze strany akcionáře „je v praxi naprosto běžné, samozřejmě za tržní úrok, zjednodušeně řečeno: od základu daně lze odečíst úroky z úvěrů od spřízněných osob pouze za předpokladu, že úhrn těchto úvěrů nepřevyšuje čtyřnásobek vlastního kapitálu." Z účetní závěrky vyplývá, že hodnota emitovaných dluhopisů ani zdaleka nedosahovala hodnoty vlastního kapitálu společnosti.

Šéf hnutí ANO reaguje i na podezření, že se jako jediný akcionář Agrofertu vyhýbal vyplácení dividend, aby nemusel platit 15procentní daň. „Jako předseda představenstva Agrofertu jsem inkasoval od roku 1996 do odchodu z funkce odměny, z nichž byla odvedena daň z příjmů převyšující částku 300 milionů korun. Tyto odměny podléhaly nejen dani z příjmů, ale také sociálnímu a zdravotnímu pojištění."

Prý je to kampaň

Andrej Babiš v dopise uvádí, že čelí „bezprecedentní kampani založené z části na naprostých lžích a z části na zavádějících otázkách". Podle něj všechny lži vyvrátil a na otázky odpověděl. Důvodem, proč se objevují, je prý snaha vystrnadit ho z politiky. Myslí si, že je nepohodlný, protože například zvýšil daňové zatížení hazardu, prosadil předpis o prokazování původu majetku pro daňové účely, zavedl kontrolní hlášení DPH a EET, zasadil se o povinné hlášení příjmů osvobozených od daně či podporuje veřejný registr smluv.

Vláda minulý týden přijala Babišův návrh, aby byly zdaňovány výnosy z korunových dluhopisů (kromě státních a bankovních), vydaných v době, kdy dani nepodléhaly. Změna by měla platit od příštího roku, ale není příliš velká šance, že ji sněmovna do voleb schválí.

Hlavní otázky:
1. Měl Andrej Babiš dostatek vlastních financí na nákup korunových dluhopisů?
2. Měla emise zvýhodněných dluhopisů Agrofertem byznysové oprávnění, nebo šlo o zneužití práva?
3. Byl šestiprocentní úrok přehnaně vysoký?
4. Proč si korunové dluhopisy Agrofertu koupil jen Andrej Babiš?
5. Z jakého důvodu se Agrofert, jehož jediným akcionářem byl do letošního února Andrej Babiš, vyhýbal vyplácení dividend, které podléhají 15procentnímu zdanění?

FAKTA

Babiš nakoupil v roce 2012 cenné papíry osvobozené od daní v nominální hodnotě 1 482 269 996 za 1 556 468 332 korun.
Do konce minulého roku z nich na úrocích inkasoval 52 milionů korun bez toho, že by zaplatil korunu na daních. Uvedl, že tuto částku dá na charitu.
Auditorské společnosti EY a PWC potvrdily Babišovo vyjádření, že měl v letech 1996 až 2015 příjmy 2,4 miliardy korun, a měl tak dostatek prostředků pro nákup dluhopisů koncernu Agrofert.
Babišovy příjmy se podle zveřejněných auditů neshodují s údaji z majetkového přiznání. Ministr financí uvedl, že nesrovnalost je výsledkem omylu nezkušené účetní.

Poslanci schválili 15. března 2017 tříbodovém usnesení:

Poslanecká sněmovna:
I. Souhlasí s usnesením Rozpočtového výboru číslo 579 ze dne 8. 3. 2017.
II. Žádá, aby ministr financí věrohodně vysvětlil své příjmy použité na nákup dluhopisů společnosti Agrofert a.s., a zároveň vyvrátil vážná podezření z daňových úniků, která vznikla vzájemnými obchody mezi společností Agrofert a.s. a Andrejem Babišem jako fyzickou osobou, nejpozději do 30. 4. 2017.
III. Žádá předsedu Vlády ČR Bohuslava Sobotku, aby v případě nesplnění bodu II. „usnesení" vyvodil důsledky vůči ministru financí.