Česko péči o duševně nemocné neumí. Změnit to má reforma

13. duben 2017 četba na 5 minut
Ilustrační foto.

Ilustrační foto.

Foto: ČTK

/INFOGRAFIKA/- Psychicky nemocní vyjdou stát na sto miliard korun ročně. Na léčbu jde ale jen zlomek částky – devět miliard. Zbytek spolykají invalidní důchody a další dávky. Ministerstvo chce neefektivní systém předělat.

Trpěl bludy a vyhrožoval, že někoho zabije. Po propuštění z psychiatrické léčebny skutečně bodl a zavraždil knihovnici. Tragédie z Horní Břízy na Plzeňsku, která se odehrála na jaře 2015, ukázala na velký problém: Česko péči o psychicky nemocné neumí. Vraždám v nepříčetnosti se dá předcházet, tvrdí odborníci. Ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví proto chystají změnu.

FOTOGALERIE

Ilustrační foto. Ilustrační foto. Ilustrační foto.

Během následujících deseti let vyroste v každém okrese alespoň jedno centrum duševního zdraví. Půjde o komunitní středisko, kde se bude o nemocné starat tým zaměstnanců. K dispozici bude také jejich příbuzným. „Působit v něm budou nejenom psychiatři a sestry, ale také terapeuti, terénní sociální pracovníci a asistenti," přibližuje spoluautor reformy Ivan Duškov.

Kolik je psychicky nemocných

Odborníci si budou pacienty přebírat postupně. Pokud se nemocní ocitnou v akutním stavu v psychiatrické nemocnici, budou je tam moci navštěvovat a připravovat na propuštění. Klientovi pak pomohou i doma: budou dohlížet na to, jestli chodí na terapie či bere léky. Asistovat mu budou také při hledání práce.

Dnes to nikdo nedělá. Systém je nastaven špatně. „Pacienta sice odvezou s akutním problémem do psychiatrické nemocnice, kde ho lékaři zaléčí, jakmile ale akutní problém odezní, propustí ho," popisuje ředitel Psychiatrické nemocnice Bohnice Martin Hollý. Jenomže pak se pacient znovu ocitne bez pomoci. Jestli chodí k ambulantnímu specialistovi, už nikdo nehlídá. Jeho problémy se proto mohou znovu rozvinout.

Problém se netýká jenom schizofreniků, kterých se v Česku léčí kolem jedenácti tisíc. Podobně jsou na tom i pacienti s depresemi, úzkostmi, anorexií nebo závislostí na návykových látkách. Tedy asi 600 tisíc lidí, kteří každoročně vyhledají pomoc psychiatra. Pětina těchto lidí by se podle odborníků nemusela do léčeben dostat, pokud by se jim předtím někdo věnoval.

Česko by tím navíc ušetřilo nemalé peníze. Podle Aleny Šteflové z české kanceláře Světové zdravotnické organizace se totiž každý dolar, který stát investuje do efektivní péče o duševně nemocné, vrátí nejméně čtyřikrát. „Světová zdravotnická organizace proto doporučuje všem zemím, které ještě komunitní centra pro duševně nemocné nemají, aby je založily. Například Česko by se mělo snažit přesunout do roku 2020 do péče odborníků v komunitních službách nejméně pětinu všech pacientů, kteří se dnes střídavě léčí a neléčí v nemocnicích," řekla Šteflová.

Dnes Česko vydává na duševně nemocné kolem 100 miliard korun ročně. Na léčbu jde ale jen zlomek této částky. Tři čtvrtiny z toho spolykají výdaje na neefektivní provoz léčeben. Obrovské peníze naopak plynou na sociální služby, invalidní důchody nebo nemocenské – tedy výdaje, kterým by se dalo předejít.

Podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly přitom bude duševně nemocných raketově přibývat – třeba kvůli stárnutí populace přibude demencí. Jen za posledních dvacet let se počet psychiatrických pacientů zdvojnásobil.

Vedení resortu bude podle Prymuly muset vyřešit zásadní problém: nedostatek lékařů. Už dnes je jich totiž zoufalý nedostatek – necelých osm stovek. Podle Martina Hollého se proto mohou lékaři věnovat každému pacientovi sotva třináct minut. „S reformou psychiatrie proto úzce souvisejí také změny ve vzdělávání zdravotníků," podotkl Prymula.

Stigma lidí s chorou myslí. Češi se jich bojí
Trpět v Česku schizofrenií je horší než mít lepru. Češi se na duševně nemocné dívají přes prsty. Pracovat nebo žít by s nimi chtěl málokdo. Vyplynulo to z průzkumu, který uspořádal tým Petra Winklera z Národního ústavu duševního zdraví. Ministerstvo zdravotnictví proto chystá osvětu.

„Provedli jsme výzkum, ve kterém se jasně ukázalo, jak moc jsou lidé s duševními nemocemi v Česku stigmazováni. Rozdíly v tom, jak tyto lidi vnímají Češi a příslušníci jiných zemí, byly obrovské," řekl Petr Winkler.

Například na otázku, jestli by byli lidé ochotni pracovat s člověkem, u kterého se rozvinula duševní porucha, kladně odpovědělo jen osm procent Čechů. Naopak ve Velké Británii by s tím nemělo problém 56 procent oslovených.

Ještě horší výsledky výzkumníci zaznamenali u dotazu na partnerský život s psychiatrickým pacientem. „Zatímco v Anglii by bylo ochotno žít s duševně nemocným člověkem 31 procent lidí, u Čechů to byla jen asi tři procenta," popsal Winkler.

Vedení resortu zdravotnictví spolu s Národním ústavem duševního zdraví už proto připravilo mohutnou kampaň, ve které by vysvětlilo, jak to s duševně nemocnými ve skutečnosti je. V současnosti probíhá celkem 35 destigmatizačních kampaní. „Duševní poruchy se šíří stejně rychle jako cukrovka. Jakoukoliv psychiatrickou diagnózou trpí alespoň jednou v životě každý z nás. Tyto choroby už se dokonce dostaly mezi čtyři nejrozšířenější a nejnákladnější nemoci na světě," řekl náměstek ministra Roman Prymula. Lidé by rozhodně neměli mít z těchto nemocí strach. V případě problémů by také měli okamžitě vyhledat odborníka.