Buzerace státu

Chcete zemřít doma? Máte na to 30 dní

20. červenec 2017 četba na 5 minut
Snad každý člověk by si přál mít v nejtěžší chvíli u sebe své blízké.

Snad každý člověk by si přál mít v nejtěžší chvíli u sebe své blízké.

Foto: Domácí hospic Setkání

Třicet dní - to je lhůta, kterou v pilotním projektu, podle kterého hradí pacientům hospicovou péči, stanovila Všeobecná zdravotní pojišťovna.

Postup VZP přitom kritizují nejen lékaři, ale i odborná veřejnost z oboru paliativní péče.

„VZP dlouhodobě vnímám jako nejméně vstřícnou, já i spousta dalších představitelů hospiců v naší zemi,“ říká Robert Huneš, prezident Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče a dodává: „Já to považuji za nemravný pokus VZP se vlomit do rozhodování lékaře a to pojišťovně v žádném případě nenáleží, a já se divím, že s tím někdo vůbec dokázal jít na veřejnost. Otázka zní - co bude ten 31 den? To řekneme - ty jsi nestihl umřít, končíme s léčbou?“

Problém se týká kromě desítek hospiců po celé republice také rychnovského domácího hospice Setkání. Ten vznikl v roce 2013 a peníze na provoz shání doslova kde se dá. „My jsme od té doby několikrát žádali o příspěvek VZP a byli jsme pokaždé odmítnuti.

Snad každý člověk by si přál mít v nejtěžší chvíli u sebe své blízké.„Projekt, který by vyřešil zásadní problematiku financování mobilních hospiců vítáme, tento je ale podle nás nekorektní,“ říká Andrea Kolaříková, ředitelka rychnovského domácího hospice Setkání. A dodává: „Nikdo vám neřekne, kdy člověk umře. V roce 2015 jsme průměrně věnovali umírajícímu 16 dnů péče, letos je to 36 dní.“

30 dní? Je to dostačující, argumentuje VZP

Podle vyjádření Všeobecné zdravotní pojišťovny doba, po kterou VZP hradí ambulantní paliativní péči v rámci projektu takzvnaých mobilních hospiců, byla stanovena konsenzuálně na základě jednání VZP a odborné společnosti na dobu maximálně 30 dnů. Tato limitace se podle VZP opírá jednak o znalosti a klinické zkušenosti lékařů-odborníků na paliativní péči a rovněž o data zdravotní pojišťovny. „Takto je v současné době projekt nastaven.

Po jeho vyhodnocení bude stanoven další postup,“ říká Lucie Krausová z tiskového oddělení VZP. Dále ke způsobu úhrady péče uvádí, že službu takzvaných mobilních hospiců neumožňuje současná platná legislativa hradit z veřejného zdravotního pojištění. Nicméně i přes to se VZP ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví ČR a Českou společností paliativní medicíny rozhodla zrealizovat právě zmíněný pilotní program, jehož cílem je ověřit fungování této péče v systému veřejného zdravotního pojištění.

V současné době je do programu zařazeno celkem 19 smluvních poskytovatelů zdravotních služeb. „Na základě vyhodnocení pilotního programu bude stanoven další postup. VZP však není tvůrcem legislativy a nemůže tedy rozhodnout o tom, co bude hrazeno z prostředků veřejného zdravotního pojištění a co nikoliv,“ dodává Lucie Krausová.

„Je úplně evidentní, že je před volbami, a podle toho jsou tady různé politické nátlaky na řešení některých problémů, a vznikají tak chybová rozhodnutí,“ komentuje názor VZP Robert Huneš s tím, že by si osobně velice přál, aby aby byla hospicová péče dostupná pro každého občana v zemi. Projekt je podle něj nastaven tak, že tato péče bude kvůli personálním a technickým parametrům dostupná jen ve velkoměstech. „Ale na venkově také žijí a umírají lidé. A mně jde o to, aby se našel systém, který to bude řešit plošně,“ dodává.

Co obnáší domácí hospicová péče?

Do rodiny jezdí za nemocným pravidelně zdravotní sestra, lékař a sociální pracovnice, která pomůže zprostředkovat i případný příspěvek na péči. Součástí jsou nezbytné psychologické služby pro nemocného i jeho blízké, i služby duchovního charakteru. „Umíme zajistit v domácí péči téměř všechny výkony, které se dají dělat i v nemocnici,“ říká Andrea Kolaříková. Často to jsou podle ní i dlouhé hodiny rozhovorů, kdy umírající člověk řeší něco, co dlouhou dobu neřešil, a smrt ho nutí k tomu, aby si srovnal nevyřešené vztahy. „Například otec s dcerou spolu nemluvili mnoho let a on nemůže a hlavně nechce umřít, protože stále čeká, že se to vyřeší. I v tom být s těmi lidmi a pomoci jim s tím, je naše práce. Navíc naši lékaři umí velmi dobře pokrýt bolesti, takže umírající si zachová důstojnost do posledního okamžiku,“ dodává Andrea Kolaříková.

Hospicům na Královéhradecku pomůže kraj

Problematiku financování hospicové péče se rozhodl promtně řešit Královéhradecký kraj. „Dofinancování hospiců chceme vyřešit už v letošním roce, předpokládám, že tak učiníme do zářijového zastupitelstva. Pokud jde o určitý systémový přístup, tak tady je potřeba vytvořit jakési přechodné období, abychom při současné legislativě, která je velmi problematická, zajistili přísun prostředků, nežli bude jasná legislativa z hlediska financování ze strany pojišťoven a dalších veřejných zdrojů“ říká náměstek hejtmana pro oblast sociálních věcí Vladimír Derner. A tak nezbývá než doufat, že se po mnoha letech nečinnosti vlády mobilní i kamenné hospice v naší zemi konečně dočkají důstojných podmínek, a budou mít dostatečné finanční prostředky pro svůj provoz.