Evropa v ohrožení

Hrozí londýnské peklo také v Česku? I staré paneláky jsou už bezpečné

16. červen 2017 četba na 5 minut
Požár výškové budovy v Londýně.

Požár výškové budovy v Londýně.

Foto: ČTK/ZUMA/Guilhem Baker

/VIDEO/ S ohněm se v České republice už při stavbě počítá. I staré paneláky obložené novým zateplením jsou podle hasičů bezpečné.

Hrozí v Česku scénář typu londýnského Grenfell Toweru, v němž došlo tento týden k rozsáhlému požáru s řadou obětí na životech? "Nikdy nelze nic na 100 procent vyloučit, ale bytové domy u nás jsou dostatečně odolné," konstatuje Václav Dostál, vyšetřovatel Hasičského záchranného sboru Pardubického kraje.

FOTOGALERIE

Zatím nepotvrzená příčina požáru je vznícení ledničky v bytě Behaila Kebedeho, odkud se požár šíříl. Zatím nepotvrzená příčina požáru je vznícení ledničky v bytě Behaila Kebedeho, odkud se požár šíříl. Požár výškové budovy v Londýně.

Vyšetření londýnského požáru bude trvat dlouho a nejinak by tomu bylo u nás. Co hrálo roli v tragédii proto hasiči zatím jen odhadují. "Dle mého názoru šlo o kombinaci několika selhání a asi špatně provedenou rekonstrukci z nevhodných materiálů," říká Dostál.

Právě stavebně-technický stav budovy je to, co hraje při požáru zásadní roli. Většinu bytových domů v Česku stále tvoří cihlové bytovky nebo panelová zástavba. Oba typy těchto domů ale podle hasičů splňují, i přes své stáří, protipožární standardy dostatečně. S ohněm se u nás totiž u staveb počítalo.

"Zde v Pardubicích je nejvyšší osmnáctipatrový dům a to je shodou okolností i podobný typ objektu i podobného stáří jako v Londýně. Už v sedmdesátých letech u nás existovala příručka - tehdejší ještě jakási neoficiální norma - kde byl obecný popis stavby a jejího zabezpečení a ta opatření už zahrnovala hydranty, hasicí přístroje a požární předěly," poukazuje Dostál.

Paneláky se dělí na požární úseky

Jak se dům brání ohnivému peklu. Obecně se dá říct, že od samého začátku na rýsovacím prkně. U nových staveb se na opatření proti ohni dbá důkladně, v Česku však řada bytových domů vyrostla v obdobné době jako londýnský věžák.

"Jak paneláky, tak cihlové bytové domy jsou děleny do požárních úseků, tedy prostor, které by po určitou dobu měly být schopné zadržet šíření požáru. To jsou zpravidla jednotlivé byty. Právě tak funguje drtivá většina požárů u nás. Oheň může spálit na prach celý interiér, ale okolní byty poškodí maximálně dým," vysvětluje vyšetřovatel hasičů Václav Dostál.

Požární úseky samozřejmě nejsou věčné. Podle norem by ale i v případě plného hoření měly do 15 minut udržet plameny uvnitř. To je totiž zpravidla čas potřebný k tomu, aby proti ohni zasáhli hasiči. Přesto oheň cestu najít může.

"Pokud se požár šíří, tak zpravidla šachtami, stoupačkami, technologickým vedením a rozvody energií, což jsou věci, které vedou skrze patra. I ve starých panelácích tomu u nás brání stavební předěly - typicky například přepážky mezi byty ve stoupačce. A třeba tady už může přijít problém. Při stavbě domu tam musí být. Jenže pokud někdo byt zrekonstruuje a předěl místo původního litého betonu nahradí jen stavební pěnou, je zaděláno na problém," upozorňuje Václav Dostál.

Bezpečná zateplování

Stavební pěna ohni neodolá. Hasiči to ale zjistí až po požáru.

V Londýně ale hořel dům nejen zevnitř. Hrozí něco takového i u nově zateplených domů? I tady hasiči říkají, že téměř ne.

"Máme statistiku i k požárům souvisejícím se zateplováním. V okrese Pardubice od roku 2013 jde pouze o šest požárů. Z toho dvakrát vysloveně hořel zateplovací systém. A to kvůli kombinaci špatného materiálu i jeho použití," podotýká Dostál.

Polystyrenové desky, správně zatažené omítkou na domě plamenem hořet nebudou, spíše budou tát. Od určité výšky se navíc dům smí obkládat jen minerální vatou, která plamenům odolává ještě lépe.

A co když už v domě hoří? Obecná rada neexistuje. První, co hasiči ale doporučí, je dostat se ven - dokud to jde. Dokud je na chodbě relativně vidět, zkuste vyjít ven. Pokud je v chodbě už kromě dýmu i teplo, tak si uvědomte odkud jde. Pokud sálá zespoda, pravděpodobně je už cesta odříznuta.

"Když už je za dveřmi hustý dým, radíme utěsnit dveře do chodby a otevřít okna. Získáte přístup vzduchu a také na sebe upozorníte záchranáře. I obyčejné bytové dveře by měly čtvrt hodiny vydržet a za tu dobu už na místě budou záchranáři," říká Dostál.

Ve výškových stavbách jsou navíc povinně budovány chráněné únikové cesty. Osmnáctipatrový bytový dům v Pardubicích má takové dvě. Jde o schodiště s požárními dveřmi a stavebně oddělená od zbytku budovy tak, aby se do nich nedostaly plameny. Navíc jsou vybaveny i odvětráváním.

"Schody mají bezpečné vydržet po čas počítaný na únik všech obyvatel normální chůzí až z nejvyššího patra. Ta garance ale platí, pokud je ovšem ventilační zařízení udržováno a schody nejsou zastavěny nábytkem či jízdními koly, jak se tomu zpravidla u nás děje," uzavírá Václav Dostál.