Zdravotnictví

Nemocnice jako farmy na bakterie. Nakazí se v nich desetitisíce Čechů

27. únor 2017 četba na 3 minuty
Zdravotní sestra. Ilustrační snímek

Zdravotní sestra. Ilustrační snímek

Foto: Deník

Do nemocnice přijedou s obyčejnou zlomeninou, čtvrt roku ale stráví na infekčním oddělení. České špitály jsou podle Státního zdravotního ústavu farmy na bakterie. Infekcí se v nich každoročně nakazí kolem 150 tisíc pacientů, deset tisíc z nich nákaze dokonce podlehne. Zdravotnictví kvůli tomu přijde o deset miliard korun.

„Nemocnice jsou nebezpečná místa. Každý dvacátý pacient si z nich odnese nákazu," tvrdí vedoucí Národního referenčního centra pro infekce spojené se zdravotní péčí Vlastimil Jindrák.

Nejhorší jsou podle něj jednotky intenzivní péče, kde je riziko až pětinásobné. „Důvod? Soustředí se tady vůbec nejtěžší a nejoslabenější pacienti, kteří často neudrží v rovnováze ani své vlastní mikroorganismy. Pokud se k tomu přidají ještě odolné kmeny nemocniční, pro pacienta to znamená zákeřnou kombinaci," vysvětluje Jindrák.

Nákazy ale číhají i v dalších koutech nemocnice. Desetina lidí je chytne při chirurgickém zákroku, dvě procenta pacientů se infikují na ortopedii při výměně kloubu. Potýkají se s nimi i senioři v léčebnách dlouhodobě nemocných. Až osmdesát procent infekcí přitom přenesou svýma rukama zdravotníci.

Péče za miliardy

Následky jsou potom fatální. Pacienti oslabení infekcí umírají mnohonásobně častěji než lidé, kterým se nákaza vyhnula. Některé zabije dokonce samotná bakterie.

„Třeba na ventilátorovou pneumonii umírá až třetina lidí," vyjmenovává dopady Jindrák. Akutnímu průjmu, který způsobila bakterie Clostridium difficile, podlehne asi sedm procent pacientů. Močové infekce mají na svědomí dvě procenta úmrtí.

Dopady ale pociťují i samotné špitály. Péče o infikované je totiž stojí miliardy – lidé zůstávají déle na lůžku a spotřebují víc materiálu.

Třeba pražská Nemocnice Na Homolce nedávno spočítala, že infekci chytila desetina pacientů. Ta pak spolykala téměř polovinu všech nákladů na léčení. Největší kus rozpočtu ukrojili ti, kteří museli být kvůli nákaze ve špitále déle než padesát dní. Takových měla nemocnice jen asi procento, vydala za ně ale pětinu všech peněz. Jejich úmrtnost navíc přesáhla 22 procent.

„Přepočítáme-li to na celé Česko, utratí naše zdravotnictví za péči spojenou s komplikujícími infekcemi kolem deseti miliard ročně," podotýká expert na zdravotnictví Pavel Vepřek. Pro představu: pokud by se všichni pacienti s nemocničními infekcemi svezli na jedno místo, musel by se o ně celý rok starat pražský Motol a ještě k tomu Nemocnice Na Bulovce.

Personál bez šperků

Odborníci proto apelují na lékaře a sestry: dezinfikujte si ruce a nenoste šperky. „Ačkoliv to zní neuvěřitelně, dnes dodržuje správnou hygienu rukou jen asi 85 procent všech našich zdravotníků," tvrdí šéf Spojené akreditační komise David Marx. Vyplynulo to podle něj ze studie v několika českých nemocnicích.

Do budoucna by mohlo pomoci také krátkodobé očkování proti nejrozšířenějším nemocničním infekcím. „K vývoji vakcín, které by pacienta chránily po dobu chirurgického zákroku a následného pobytu v nemocnici, se nyní upíná velká pozornost," doplnil vakcinolog a od března 2017 náměstek pro zdravotní péči ministra zdravotnictví Roman Prymula.