Zdravotnictví

Novinka v léčbě křečových žil. Doktoři je začali zalepovat

16. červen 2017 četba na 3 minuty
Nová metoda k léčbě křečových žil: lepení

Nová metoda k léčbě křečových žil: lepení

Foto: Redakce

/VIDEO/ Čeští lékaři začali používat novou metodu k léčbě křečových žil: postižené vény jednoduše zalepí. Zákrok je podle nich rychlý a bezbolestný. Ve světě je metoda známá pět let, u nás se provádí od letošního roku.

Na první pohled jde o banální kosmetickou vadu: lýtko plné křečových žil. Pokud ale pacient problém neřeší a nechá žíly bobtnat pod návaly krve, může to skončit fatálně – až amputací dolní končetiny. Vénu je proto lepší včas zalepit, tvrdí specialista na žilní chirurgii Ota Schütz.

FOTOGALERIE

Nová metoda k léčbě křečových žil: lepení Nová metoda k léčbě křečových žil: lepení Nová metoda k léčbě křečových žil: lepení

Jako jeden z prvních provádí v Česku zákroky, při kterých lidem žíly skutečně lepí. „Zavedu do nich tenký katetr, který pak začnu pomalu vytahovat. Dovnitř přitom po kapkách vstřikuji speciální biologické lepidlo, tedy cyano-akrylátový polymer," popisuje primář pražské Žilní kliniky. Místo, do kterého se hmota dostane, pak na tři minuty stlačí. Jakmile jsou stěny vény stmelené, katetr se vytáhne.

Celý zákrok trvá zhruba půl hodiny a pacient po něm nepotřebuje kompresní punčochy. Ještě týž den jde domů. „Může sportovat i chodit do práce, léčebný režim nemá prakticky žádná omezení," uvádí lékař.

KREV SI NAJDE JINOU CESTU

Uzavřená žíla se po pár měsících vstřebá a zanikne. Odumřelý kus ale tělu nechybí, krev si najde cestu jinudy. Podle primáře nehrozí ani rozlepení vény nebo závažné alergické reakce na látku. „Nic z toho prozatím nebylo zaznamenáno," říká specialista. Jednu nevýhodu prý přesto metoda má: nehradí ji zdravotní pojišťovny. Pa-cient si tak musí na operaci jedné nohy připravit zhruba patnáct až třicet tisíc korun.

Proč pojišťovny na lepení žil nepřispívají, vysvětlil mluvčí VZP Oldřich Tichý tak, že se výkon prozatím nedostal do seznamu vytvořeného ministerstvem zdravotnictví. Až tam bude, začne ho prý pojišťovna proplácet. Ministerstvo zdravotnictví se k nové metodě doposud nevyjádřilo.

TRÁPÍ TŘETINU POPULACE

Křečové žíly jsou jedno z nejčastějších onemocnění – trápí asi třetinu populace. Čím je pacient starší, tím jsou problémy pravděpodobnější. Lékaře vyhledávají hlavně ženy, podle odborníků tvoří asi 84 procent pacientů žilních klinik. Pokud se křečové žíly vytvoří, lidem začnou otékat a těžknout nohy. K tomu se postupně přidají i křeče a hnědavé fleky na kůži. Pokud se problémy neřeší, mohou přerůst v nebezpečné komplikace – bércové vředy, které mohou v extrémních případech skončit až amputací nohy.

Lékaři proto doporučují žíly léčit. Nejčastěji se k tomu používá takzvaná sklerotizace, při které se do vény vloží pěnová látka. Ta způsobí sterilní zánět a žílu zevnitř poškodí. Žíla se tak zajizví, uzavře a vstřebá. Další možností je chirurgické odstranění poškozené vény, před kterou ale musí pacient často ubrat na váze. „U mě chirurgický zákrok nedopadl dobře, zažil jsem si spoustu komplikací. Pomohla mi až metoda lepení," zhodnotil čtyřiatřicetiletý kuchař Petr Markus.