Jejich internetové stránky ale působí profesionálně, ceny za služby jsou mírné a i po telefonu působí důvěryhodně. Jenže rady, které za úplatu dávají, mohu přijít napálené klienty hodně draho. Řeč je o falešných advokátech, notářích či exekutorech, kteří se dopouštějí tzv. vinklaření, neboli neoprávněného výkonu profese.

Každý rok advokátní či notářská komora odhalí desítky takových případů. Jen v případě advokátů loni odeslali skoro 140 trestních oznámení. Drtivou většinu však policie nakonec odloží.

Od září ale vstupuje v platnost novela zákona o advokacii, která postihy za vinklaření zpřísňuje. Kromě trestněprávního postihu bude ministerstvo spravedlnosti moci nově udělovat i tučné sankce.

„Osoba, která použije označení advokát, ačkoliv nesplňuje zákonné podmínky pro používání takového označení, může dostat pokutu až 200 tisíc korun a ta, která poskytne právní služby opakovaně a za úplatu, může dostat sankci až tři miliony korun,“ říká Iva Chaloupková z Advokátní komory ČR (ČAK).

Tučné pokuty by podle ní mohly nepoctivce odradit více než stávající hrozba stíhání. „Každoročně jejich počet narůstá, jsou to už stovky případů ročně a stále jde jen o špičku ledovce,“ popisuje Chaloupková s tím, že většina podvodníků dnes nabízí služby přes internet.

Ověřte si číslo

Falešní právníci inzerují své služby v klasické smluvní agendě – tedy různé smlouvy na prodej, koupi. Nastudují si a stáhnou vzory nejrůznějších smluv z internetu a nabídnou „právní služby“ online a za atraktivní cenu.

„Rozeznat tyto falešné „advokáty“ lze praktikami, které při inzerování používají a nejsou u renomovaných advokátů obvyklé, například podbízením se, že „neponesete žádná rizika, žádné náklady“, nepřiměřeně nízkou cenou za služby a tím, že neuvádějí své číslo, pod nímž jsou zapsaní u České advokátní komory,“ popisuje Chaloupková.

Podle ní se čestný advokát nebude zlobit, pokud si ho klient ověří nahlédnutím do vyhledávače v seznamu advokátů na webu ČAK. Falešní advokáti (na rozdíl od těch skutečných) nemají pojištění. „Klient dostane špatnou radu, dokumenty jsou sepsané s chybami, takže u soudu neuspějí. Není možné si pak stěžovat na jeho jednání a získat odškodnění,“ varuje Chaloupková.

Vadný zápis

Podle prezidenta Notářské komory ČR Radima Neubauera jsou nejčastějšími případy, se kterými se notáři setkávají, komplikace při převodech nemovitostí na katastru nebo chybně sepsané závěti.

Jde o složité věci, na které nelze uplatnit obecné smlouvy stažené z internetu. „Třeba popis jednotky v bytovém domě nebo zanesení věcného břemene je pro neodborníka poměrně komplikované,“ upozorňuje Neubauer a hned dává příklad i z dalšího ranku. „Například u závěti může nastat problém, pokud její pořizovatel stanoví podmínky a neuvědomí si, že musí i určit, komu dědictví připadne, pokud podmínka splněna nebyla,“ upozorňuje Neubauer.

Některé úkony, třeba sepsání manželské smlouvy, či zápis s. r. o. do obchodního rejstříku, jsou výhradně notářské a smlouva od laika je naprosto neplatná.

Vinklaření se ale netýká jen advokátů či notářů. V Česku je 12 profesních komor vzniklých podle zákona (např. lékařská, veterinární, daňová) a většina z nich se s podvodníky potýká. Ministr pro lidská práva a legislativu Jan Chojka (ČSSD) proto na jaře slíbil, že pokud se zpřísnění osvědčí u advokátů a notářů, stát sankce přitvrdí i u ostatních profesí.