A aktivitu obyvatel potvrzují i sami úředníci. Na stolech mají první oznámení. Například mladoboleslavský magistrát se podle mluvčí Hany Kopalové zabýval dvěma žádostmi a několika telefonickými konzultacemi. Konkrétně šlo o kouřící komín v Obrubcích a Dobšíně. „Obě nahlášené události prověřovali úředníci při výjezdech v odpoledních hodinách. Podle vyjádření vedoucího odboru životního prostředí Jana Jihlavce ale žádné porušení zákona nezjistili," konstatovala Hana Kopalová.
Situace kolem znečištěného ovzduší se vyvíjí i na Mělnicku. Úředníci mělnického odboru životního prostředí během posledních dvou týdnů přijali patnáct stížností týkající se kouřících komínů. Potvrdil to starosta města Ctirad Mikeš, podle něhož úředníci všechny případy prošetří podle zákona. Zatímco před lety tam škodliviny vypouštěly především průmyslové podniky, dnes jsou to podle starosty Mikeše spíše lokální topeniště a doprava.
Zákon jako zbytečná byrokracie?
Nicméně, přestože má novela zákona pomoci vylepšit vzduch, který dýcháme, ne všichni to kvitují. Například Jaroslav Janata, starosta Vestce na Nymbursku, to vidí jen jako další byrokracii ze strany zákonodárců.
„Je to další ze špatných zákonů a já s ním nesouhlasím. Když někdo spálí v kamnech PET lahev, tak bude platit pokutu. Na druhou stranu továrny do ovzduší vypouští různé sajrajty, zákon svým způsobem obchází a nic jim nehrozí," zlobil se Janata.
Ve Vestci ale zatím žádnou stížnost na kouřící komíny řešit nemuseli. „Případný problém bude na bedrech odboru životního prostředí pověřené obce, kterou je v našem případě Nymburk," dodal Jaroslav Janata.
Ten aktuálně dostal už dva podněty k prošetření zápachu z komína. Jelikož jsou obě informace čerstvé, mluvčí radnice Petr Černohous k nim nemohl podat žádné podrobnosti. Upozornil ale na to, že od doby účinnosti novely počet podnětů a udání na kouř z komínů spíše klesl.
Nymburský odbor životního prostředí už má přesto za sebou první kontrolu komínu na podnět občana. „Tmavost kouře jsme sledovali pouhým okem z ulice a vzhledem k tomu, že jde o problémový případ, majiteli nemovitosti jsme doručili i výzvu," upřesnil výsledek Petr Černohous.
Se stížností loni neuspěl
V listopadu loňského roku chtěl Jakub Vízek, obyvatel Bělé pod Bezdězem, poslat úředníky na majitele nemovitostí, kteří zahlcovali ulice hustým tmavým dýmem. Tehdy ale neuspěl, protože zákon o ochraně ovzduší ještě nebyl platný.
Boj o čistý vzduch v Bělé ale nevzdal, jak nepřímo potvrdila Hana Kopalová, mluvčí Mladé Boleslavi, tedy obce, do jejíž kompetence řešení těchto stížností spadá. „Situace podle našich odborníků umožňuje, aby si kdokoliv mohl kdykoliv stěžovat na cokoliv, tedy i na zhoršenou kvalitu ovzduší v důsledku topení. A to se děje. Obyvatel z Bělé pod Bezdězem na lokální zdroje často upozorňuje," řekla Hana Kopalová.
Lukáš Voleman, místostarosta Bělé, ale upozornil, že většina tamních domácností má připojení na plyn. Ekonomická situace je ale zřejmě donutila vrátit se k tuhým palivům. „Pozoruji to při procházení městem. Odhaduji, že k uhlí a dřevu se vrátilo asi dvacet procent obyvatel," zmínil Lukáš Voleman. Město chce lidi motivovat k ekologickému vytápění, a tak v aktuálním zpravodaji přináší informace ke kotlíkovým dotacích a výměně tepelného zdroje.
Podle starosty Mělníka Ctirada Mikeše si lidé v domech či chalupách často nelámou hlavu, čím topí. Stačí sledovat sloupy dýmu. „Příčinou černého kouře ale nemusí být jen topení odpadky," vysvětlil s tím, že může jít také například o špatný tah, pokud komín nevyčistil odborník. To musí majitelé nemovitostí zajistit dvakrát do roka.
Kouření může způsobit špatné zatápění
Velkým problémem mohou být i chyby, kterých se lidé dopouštějí při zatápění. „Kotel se musí nejprve nechat rozhořet a teprve pak tam přidat palivo. Lidé často dělají to, že do kotle nasypou všechno najednou. To ale pak dlouho doutná, než to chytne a prohřeje se komín," popisuje Karel Dryák, kominík a revizní technik z Velkého Borku.
Přestože lidé v Mnichově Hradišti nejvíce platí plynem, už i zde během ledna zaznamenali tři stížnosti na kouř vycházející z lokálních topenišť. "Myslím si, že zákon má vždy dávat možnost řešení problému. Na druhou stranu by měl být na prvním místě výdy selksý rozum," hodnotí starosta Mnichova Hradiště Ondřej Lochman. Namátkové kontroly podle něj jsou ale zcela nesmyslné.
Úředníci v Benátkách nad Jizerou zatím žádná udání nepřijali. Obyvatelé zde nejčastěji topí stejně jako v Mnichově Hradišti plynem. V současné době se u nově stavěných rodinných domů využívá kombinace alternativního a ekologického topení. "Myslím si, že zákon smysl nemá, jelikož se bude vztahovat na několik nepřizpůsobivých a neodpovědných obyvatel, u kterých bude vymahatelnost rozhodnutí velmi složitá. Navíc v minulosti, kdy tento zákon ještě neplatil, jsou známy soudní výnosy, které takovouto činnost postihovaly, a to i bez soukromí omezující novely," uuavřel místostarosta Benátek nad Jizerou Pavel Štifter.