Středoasijský Kazachstán předstihl Austrálii a stal se největším dodavatelem uranu do Spojených států, oznámilo před rokem americké ministerstvo energetiky. I tato zpráva ukazuje, jak se Kazachstán dokázal prosadit na světovém trhu a omezit jednostrannou závislost na Rusku.

Právě „hra na všechny strany" se Kazachstánu dlouhodobě vyplácí. V současnosti vyváží nejvíce do zemí Evropské unie a do Číny, Rusko je až třetí s 12procentním podílem. Životní úroveň v zemi je dnes srovnatelná s Ruskem. Relativní prosperita Kazachstánu vynikne hlavně ve srovnání se zoufale chudými jižními sousedy – Uzbekistánem a Kyrgyzstánem.

Jenže s pádem cen komodit se do ekonomické tísně loni dostal i Kazachstán. Kromě cen ropy je faktorem nejistoty i to, kdo jednou nahradí dnes 76letého autoritativního vládce země. „Kazachstán je silně ovlivněn tím, že se nachází celých 25 let pod vládou Nursultana Nazarbajeva. Klíčové sektory ekonomiky jsou ovládány prezidentem a jeho rodinou," upozorňuje Karel Svoboda, který vyučuje na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a zaměřuje se na hospodářské dějiny postsovětských zemí.

Komplikované budování státu

Vzhledem k výchozí pozici lze dnešní situaci Kazachstánu považovat za úspěch. Ještě při sčítání lidu v roce 1989 tvořili Kazaši pouhých 40 procent obyvatel. Průmyslová města na severu byla osídlena hlavně Rusy a Ukrajinci. Etnické složení země bylo mimořádně pestré, žila zde třeba i početná německá, korejská a polská populace.

Zřejmě i to byl důvod, proč místní politici s vyhlášením nezávislosti Kazachstánu vyčkávali až do poloviny prosince 1991. „Stejně tak Kazachstán dlouho bojoval za udržení rublové zóny a až několik měsíců po jejím vypovězení těžce zaváděl své nové platidlo tenge," připomíná Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky.

Kazachstán: základní čísla

1995 2005 2015
Počet obyvatel (milionů) 15,7 15,2 17,7
HDP (miliard USD) 16,6 57,1 173,2
HDP na obyvatele (USD) 1059 3753 9796
Inflace (%) 176 7,5 6,5
Míra nezaměstnanosti (%) 11,0 8,1 5,0
Veřejný dluh / HDP (%) x 8,1 23,3

Zdroj dat: MMF

Národnostní složení se během 25 let výrazně proměnilo. Část slovanských národů i téměř celá německá menšina se odstěhovaly pryč, kazašská vláda naopak do země přilákala část soukmenovců z jiných zemí střední Asie. Při posledním sčítání lidu v roce 2009 již Kazaši tvořili přes 63 procent populace.

Svérázným pokusem o posílení státnosti byl též přesun hlavního města z Almaty do Astany, která se nachází více ve středu země. Astana následně prožila stavební boom, ve kterém vyrostly budovy od věhlasných světových architektů i kýčovitě nevkusné stavby v sovětském stylu.

Země ropy, uranu a pšenice

Investiční boom se neprojevil jen v novém hlavním městě, ale především v oboru těžebního průmyslu. Od získání nezávislosti do země přiteklo přes 130 miliard dolarů přímých zahraničních investic, což zhruba odpovídá přílivu investic za stejné období do České republiky.

Díky miliardovým těžařským projektům Tengiz a Karačaganak mohl Kazachstán od rozpadu SSSR navýšit produkci ropy z 25 na 80 milionů tun ročně. Těžba se má opět skokově zvýšit v příštím roce, kdy zahájí provoz nákladný megaprojekt Kašagan v Kaspickém moři.

Ropa a ropné produkty dnes tvoří dvě třetiny hodnoty kazachstánského vývozu. Země je též významným exportérem hutních produktů, drahých kovů, pšenice a v úvodu zmíněného uranu.

Přechod od komodit k sofistikovanějším výrobkům se zatím nezdařil. „V poslední době se Kazachstán snažil rychle modernizovat svoji ekonomiku a zvát do země zahraniční odborníky a firmy. Nicméně změny – i kvůli povaze politického režimu v zemi – nemohly být tak rychlé a radikální, jak by bylo zapotřebí," říká Pavel Havlíček.

Konec pohádky o rychlém růstu

Příběh úspěchu dostal vážné trhliny loni v srpnu, kdy se začal hroutit kurz kazachstánské měny tenge. Během pěti měsíců se hodnota měny vůči dolaru snížila na polovinu. Objevily se i dosud nevídané lidové protesty a demonstrace proti režimu.

Prezident Nazarbajev dal poté pokyn k masivní privatizaci státem vlastněných podniků, což má zemi vynahradit propad ropných příjmů. Na prodej má být ropný a plynárenský gigant KazMunaiGas, ale také elektrárny, telekomunikace a železnice.

V seriálu o ekonomickém vývoji postsovětských zemí již vyšlo:

25 let od rozpadu SSSR: Pobaltí prosperuje, ale lidé z něj přesto odcházejí

25 let od rozpadu SSSR: Ukrajina je zemí promarněných příležitostí

25 let od rozpadu SSSR: V Rusku se střídají desetiletí úpadku a růstu

souhrnný text pro týdeník Dotyk: Dědictví Sovětského svazu? Chaos a stagnace