Letos nakoupíme více zemního plynu z Norska než z Ruska, prohlásil v únoru litevský ministr energetiky Rokas Masiulis. Země, které dosud ruský Gazprom účtoval podezřele vysoké ceny, si před dvěma lety pořídila plovoucí terminál pro dovoz zkapalněného plynu a umístila jej v přístavním městě Klaipeda. Gazprom, aby si aspoň část litevského trhu udržel, musel jít s cenou dolů.

Uvedený příklad dosvědčuje, jak výrazně se tři pobaltské republiky vzdálily od Ruska i celého postsovětského prostoru – politicky i ekonomicky. Během pouhých 25 let od získání nezávislosti stihly vstoupit do Evropské unie, zavést euro a v neposlední řadě zvýšit životní úroveň svých obyvatel.

Aspoň na papíře dnes působí baltské republiky blahobytným dojmem. HDP na jednoho obyvatele Estonska podle loňských statistik Mezinárodního měnového fondu dosáhlo 17 288 dolarů, tedy o 31 dolarů více než v Česku. Litva a Lotyšsko jsou na tom již lépe než Polsko a Maďarsko.

Může to však být ovlivněno tím, že na rozdíl od umělého oslabování koruny ze strany České národní banky preferovali bankéři v Pobaltí silný kurz domácích měn. S nimi se už dnes neplatí. Estonsko vstoupilo jako první v lednu 2011 do eurozóny, později následovalo Lotyšsko a v loňském lednu i Litva.

Autor: Dotyk.cz (údaje jsou v amerických dolarech)

Daňový ráj u břehů Baltu

Estonsko je obecně považováno za vzorovou zemi, hlavně z pohledu ekonomických liberálů i technologických nadšenců. Jako první v roce 1994 například zavedlo rovnou daň z příjmu pro fyzické osoby. Podniky neplatí daň z vytvořeného zisku, ale pouze z vyplacených dividend.

„Estonsko se stalo průkopníkem e-governmentu a jedním z prvních států, ve kterém mohou jeho občané hlasovat ve volbách on-line. Investiční prostředí v Pobaltí je relativně transparentní, instituce etablované a pracovní síla nepříliš drahá," zmínil Pavel Havlíček z výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Pobaltské země působí dojmem „vzorných studentů" i v rámci Evropské unie. Estonci mají dlouhodobě vyrovnaný státní rozpočet a minimální veřejný dluh, který nedosahuje ani 10 procent HDP. Lotyšská vláda raději po nástupu ekonomické krize v roce 2008 drasticky seškrtala státní rozpočet, než aby dopustila zadlužování státu.

Makroekonomický přehled zemí Pobaltí

Prognóza na letošní rok podle Evropské komise

Ukazatel (v procentech) Estonsko Litva Lotyšsko
Reálný růst HDP 1,9 2,8 2,8
Míra inflace 0,8 0,6 0,2
Míra nezaměstnanosti 6,5 7,8 9,6
Schodek veřejných rozpočtů -0,1 -1,1 -1,0
Poměr veřejného dluhu k HDP 9,6 41,1 39,8

I když je oblíbeným postupem tři baltské země takříkajíc házet do jednoho pytle, po ekonomické stránce se velmi odlišují. Nejbohatší Estonsko dnes vyniká v oboru informačních technologií; právě zde se zrodil oblíbený komunikační program Skype. Největším podnikem v zemi je dnes výrobní závod švédského technologického koncernu Ericsson.

Základ litevského průmyslu tvoří dva velké průmyslové komplexy – ropná rafinerie Orlen Lietuva a výrobce syntetických hnojiv Achema. Tradičně významná je výroba potravin a nábytku, kromě nich se tamní vláda snaží podporovat rozmach ICT a biotechnologických firem. Chloubou místní ekonomiky je pak výroba ultrarychlých laserů.

Lotyšsko je nejméně průmyslové a žije hlavně z pozice finančního centra a dopravního uzlu v regionu. Od roku 2013 se snaží etablovat jako daňový ráj a přilákat investory z celé Evropy. V praxi této nabídky využívají hlavně Rusové, kteří berou Lotyšsko jako „přestupní stanici" při investování v Evropské unii.

Hlavní problém? Úbytek lidí

Hlavní slabinou Pobaltí je silné vystěhovalectví. Nejprve v první vlně v 90. letech odešla část početné ruské minority. Po nástupu ekonomické krize v roce 2008 vycestovaly statisíce Litevců a Lotyšů za prací směrem na západ, hlavně do Británie, Irska a Skandinávie. Estonci se vydávají hlavně do jazykově a geograficky blízkého Finska.

Pobaltské republiky se proto rychle vylidňují. Litva má dnes méně než tři miliony obyvatel, Lotyšsko necelé dva miliony. V době získání nezávislosti v srpnu 1991 měla každá z této dvojice zemí o 600 tisíc obyvatel více.