Z vlastního podnětu se Arbitrážní komise Rady pro reklamu začala zabývat na svém posledním zasedání koncem minulého týdne billboardovou kampaní neziskové organizace Člověk v tísni s arabskými a perskými nápisy. Překlad cizojazyčných textů sice znamená něco ve smyslu "Češi, děkujeme", popřípadě "Děkujeme českému národu", ale skutečný smysl kampaně nezisková organizace zatím neodhalila.

Billboardy vyvolaly podle ohlasů z tisku u české veřejnosti i v arabské komunitě žijící v Česku rozporuplné ohlasy a v některých případech i strach. Podle Lidových novin vyhodnotili někteří lidé billboardy jako ohrožení, a zavolali proto policii. Ta se věcí zabývala, došla ale k závěru, že nejde o nelegální výlepy, a vše je tak v souladu se zákonem.

Kampaň by se právě kvůli vyvolání pocitu strachu však mohla dostat do rozporu s Etickým kodexem české reklamy, který stanoví samoregulační pravidla pro to, jaká reklama v Česku je přijatelná. Konkrétně by mohla odporovat jeho ustanovením: "Reklama nesmí bez oprávněného důvodu využívat motiv strachu", "Reklama nesmí zneužívat předsudků a pověr" a "Reklama nesmí využívat podprahové vnímání spotřebitele".

Podle Ladislava Šťastného, ředitele Rady pro reklamu, se zatím arbitrážní komise neusnesla v této věci na žádném závěru a chce počkat na vyvrcholení kampaně.

Rada pro reklamu také obdržela v minulém týdnu stížnost na aktuální spot výropbce cereálií Emco, který ukazuje nepřipoutaného řidiče firemního nákladního vozu, řídícího jen jednou rukou a telefonujícího během projíždění kolem dětského pískoviště, jemuž se navíc vysype z vozu nezajištěný náklad (kusy čokolády). Problematický je i další průběh reklamy, v níž čokoládu rozsypanou po ulici sbírají děti, olizují ji, a poté ji vracejí řidiči, aby byla použita k výrobě cereálií.

Zdroj: Youtube

Firma Emco obhajovala tento spot na své facebookové stránce tím, že jde o nadsázku a že její firemní řidiči dodržují bezpečnostní předpisy a používají handsfree.

Kodex reklamy však celkem jednoznačně říká: "Reklama nesmí navádět k porušování právních předpisů nebo budit dojem, že s jejich porušováním souhlasí."

Ani o této reklamě však arbitrážní komise zatím nerozhodla, podle Ladislava Šťastného kvůli tomu, že si žádá o podrobnější vyjádření firmu Emco.

Zamítnuty byly tři jiné stížnosti, které směřovaly proti spotům firem Madeta Mlékárny, e-shopu Heureka a utěrek Detol.

Srpnová půlminutová reklama Madety ukazuje zhruba v desáté vteřině stádo krav volně se pohybující široké pastvině. Podle stěžovatele tak vyvolává dojem, že mléko pro výrobky Madety se získává od takto chovaných krav, což podle jeho názoru není pravda, protože většina mléka podle něj pochází od krav chovaných výhradně v kravínech.

Zdroj: Youtube

"Arbitrážní komise přihlédla ke stanovisku zadavatele, že reklama může obsahovat určitou míru nadsázky a že navíc někteří z dodavatelů mléka pro Madetu opravdu chovají krávy tak, jak je vykresleno ve spotu," sdělil Dotyku Šťastný.

Velké diskuse vyvolal zářijový spot e-shopu Heureka na téma "Upřímné recenze", kde maminku tlačící kočárek s novorozencem potkají v parku dva její známí běžci a na její otázku, co dítěti říkají, začnou sčítat jeho "plusy" a "minusy", včetně toho, že šilhajícímu dítěti by to chtělo "trošičku poštelovat očička". Právě tento bod se stal předmětem stížnosti, jejíhož autora rozhořčilo, že se zrak stává v reklamě předmětem hodnocení malého dítěte.

Zdroj: Youtube

Podle Heureky šlo opět o nadsázku, jejímž cílem bylo ukázat, jak uživatelé tohoto portálu opravdu hodnotí. Podle Šťastného se v názoru na reklamu rozcházela i arbitrážní komise, protože podle některých jejích členů byl spot za hranou. Většinový názor však nakonec zněl v tom smyslu, že i v tomto případě představuje reklama přijatelnou nadsázku pro znázornění předností dané služby.

Zamítnuta byla i stížnost na srpnový spot propagující antibakteriální ubrousky Dettol, které připodobňují utírání kuchyňské desky houbičkou k jejímu utírání syrovým kuřetem.

Zdroj: Youtube

Arbitrážní komisi Rady pro reklamu tvoří třináctičlenný nezávislý expertní tým, jehož hlavní náplní je posuzovat stížnosti na neetické či neslušné reklamy. Verdikty komise mají jen doporučující charakter, což znamená, že shledá-li komise reklamu neetickou, doporučí zadavateli její stažení. Nemůže ale udílet žádné sankce.