Finanční trhy

Babiš oprašuje daňové osvobození dividend. Před dvěma lety je pohřbil

28. listopad 2016 četba na 6 minut
Zrušení srážkové daně z dividend, které navrhuje ministr financí Andrej Babiš, by přineslo prospěch i jemu samému.

Zrušení srážkové daně z dividend, které navrhuje ministr financí Andrej Babiš, by přineslo prospěch i jemu samému.

Foto: Dan Materna/MAFRA/Profimedia

Chci zastavit odliv kapitálu z České republiky, proto zruším srážkovou daň z dividend, prohlásil v minulém týdnu ministr financí Andrej Babiš. Přitom to byl on a jeho úřad, kdo v závěru roku 2014 narychlo protlačil novelu zákona o daních z příjmů. V ní bylo ukryté nenápadné ustanovení, které plánované osvobození dividend od daně odbouralo.

„Nejedná se o daňovou úsporu pro nadnárodní korporace ani velké hráče, právě naopak. Ti velcí mají své holdingové struktury, přes které dividendy v rámci jejich skupiny 'točí', a srážkovou daň z dividend stejně neplatí," vysvětluje dopad zrušení srážkové daně vedoucí partner poradenské firmy Schaffer & Partner Martin Felenda.

Českým finančníkům a průmyslníkům se dnes vyplácí vlastnit firmy nikoliv napřímo, ale prostřednictvím „schránky" se sídlem v zahraničí. Vysoké oblibě se těší Nizozemsko, Lucembursko a Kypr, kde jsou dividendové příjmy od daně osvobozeny. Takový postup zvolili miliardáři Petr Kellner, Karel Komárek, Daniel Křetínský a Pavel Tykač, ale také stovky podnikatelů menší a střední velikosti.

Kladný dopad na burzu

Nešťastný způsob zdanění dividend v praxi prohlubuje odliv zisků z Česka do zahraničí. Jen na dividendách v posledních letech odchází kolem 200 miliard korun, po započtení dalších výnosů z podnikání se jedná o zhruba 300 miliard ročně.

Mohlo by odbourání dvojího zdanění firemních zisků pomoci zastavit odliv peněz do daňových rájů? „Odpadne ten daňový důvod k vytváření zahraničních holdingových struktur, další důvody však budou přetrvávat – například možnost dovolávat se smluv na ochranu investic," říká Martin Felenda.

Generální ředitel Burzy cenných papírů Praha (BCPP) Petr Koblic upozornil na pozitivní dopad této změny na obchodování na českém akciovém trhu. Vedle nárůstu zájmu o současné akcie obchodované na pražské burze by se mohl zvýšit i zájem středně velkých podniků o financování růstu s pomocí veřejného úpisu akcií.

„Velký význam hrají daňové úlevy jednoznačně v podpoře spoření na důchod. Prakticky ve všech zemích, ve kterých rozumně fungují penzijní fondy a penzijní systém jako takový, existují nejrůznější formy daňových odpočtů v případech, kdy se jedná o investování na stáří," dodává k tomu Petr Koblic.

Ušetřit může i Agrofert

Babišův záměr by přitom mohl nahrát i autorovi návrhu, jak v minulém týdnu upozornil portál Seznam.cz. Chemický a potravinářský holding Agrofert, který Andrej Babiš stoprocentně vlastní, dividendy nevyplácí. Místo toho hromadí nerozdělený zisk.

Jen samotná mateřská firma holdingu má podle poslední účetní uzávěrky na účtu nerozděleného zisku z minulých let 27,3 miliardy korun, ke kterým lze přičíst dalších 2,4 miliardy korun za loňský rok.

Pokud by si Andrej Babiš chtěl celou tuto sumu nechat vyplatit, musel by z ní odvést daň z dividend ve výši bezmála 4,5 miliardy korun. Ale když prosadí plánovanou změnu pravidel, neodvede státu na dani ani korunu.

PŘEDCHOZÍ ČÁST
Část 2/2
DALŠÍ ČÁST

Akční letáky