Stále častěji se hovoří o tom, že se klasické bankovky v oběhu budou omezovat – naposledy to byla informace o stažení bankovky v hodnotě 500 eur. Místo nich se rozšiřuje bezkontaktní placení kartou nebo mobilem a banky začínají uvažovat, co bude dál. Budoucnost oběživa je ohrožena novými technologiemi.

Sto tisíc obchodníků

Jednou z možností je využití kryptoměn, nejznámější z nich je bitcoin. „Je to forma peněz, která na začátku sloužila jen jako platidlo pro internetové hry. Skládá se jen z čísel a dat na internetu," zamýšlí se německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) nad budoucností této digitální měny. Z podceňovaného nápadu se stává stále rozšířenější forma placení. Zejména v internetových obchodech. Server bitcoinstore.com uvádí, že přes sto tisíc obchodníků globálně bitcoiny přijímá. A FAZ doplnil, že bitcoiny se dá platit i v některých trendových barech a hospodách. V berlínské čtvrti Kreuzberg to je Room 77, v Hannoveru zase Bitcoin-Meile. V Praze to je například kavárna Paralelní polis.

Slabiny měny

Digitální měna, která vznikla v roce 2009, má ale také některé slabiny. Například hackerské útoky na bitcoinové platformy. Dokonce vedly k tomu, že největší burza s bitcoiny na světě Mt. Gox v roce 2014 zbankrotovala a přiznala ztrátu 850 tisíc bitcoinů, což v té době představovalo půl miliardy dolarů. Lidé po burze nárokují až 24 miliard dolarů, což znamená, že mnoho nároků je neoprávněných.

Dále jsou bitcoiny kvůli své decentralizaci považovány za vhodný nástroj pro praní špinavých peněz nebo financování terorismu.

Decentralizovaná databáze

Samotná myšlenka měny je však zajímavá a banky zkoumají její využití pro budoucnost. Platební systém v podobě open source softwaru zveřejnila skupina pod jménem Satoshi Nakamoto již v roce 2008. Spolkový úřad pro finanční dohled v Německu (BaFin) nyní analyzoval potenciál decentralizovaných databází známých pod označením blockchain. BaFin v této technologii spatřuje budoucnost. „Zdá se, že technologie by mohla mít potenciál k zavedení nového standardu ve finančním průmyslu," citoval úřad server btc-echo.de.

Expert serveru BTC-Echo Sven Wagenknecht komentoval zájem finančního regulátora následovně: „Je zajímavé pozorovat, jak se sbližuje názor národních úřadů pro dohled nad finančním trhem s digitálními měnami."

Wagenknecht ale zdůraznil, že se kryptoměny (zvl. bitcoin) musí posuzovat jako samostatná kategorie a nesmí být nahlíženy jako forma finančního derivátu.

Sázka na jistotu

Profesor Peter Rossbach z frankfurtské školy financí a managementu tvrdí, že technologie blockchainu ve finančních kruzích vyvolává oprávněný rozruch. Systém by mohly využívat ve zvýšené míře banky. Klient banky by mohl vidět záznamy v databázi a mít přehled o tom, zda jeho peníze nejsou zneužívány někým jiným.

„Princip technologie blockchainu byl úspěšně testován kryptoměnami," řekl pro FAZ expert na IT a ekonomiku Rossbach. Podle něj samotný bitcoin má celou řadu problémů, ale samotný software se nepodařilo nabourat. „Tyto protokoly jsou sázkou na jistotu," tvrdí.

Levnější obchodování na burze

Technologii a její možnosti bedlivě ší obchody na burze sledují kromě bank i další instituce finančního světa. Například burzy. Obchodování s cennými papíry by se mohlo stát rychlejší, transparentnější a levnější. U Deutsche Börse nebo newyorského Nasdaq už fungují pracovní skupiny, které možnosti blockchainu testují. Navíc banky ve skupině R3 CEV, která zahrnuje 42 bank, mezi nimi také Goldman Sachs, Barclays, Credit Suisse, HSBC a UBS, provedly finanční transakci v síti fungující na technologii blockchain. Generální ředitel konsorcia R3 CEV David Rutter vidí v této formě transakcí velký potenciál, který může změnit fungování finančních trhů.

Bitcoin reagoval na selhání institucí

Příznivci bitcoinu a dalších kryptoměn ale ve snaze velkých finančních domů vidí spíše zneužití myšlenky decentralizovaného systému. Zavedení bitcoinu přitom reagovalo na finanční krizi a selhání klasických finančních institucí.

Měna je nezávislá na centrálních bankách a státech. Navíc má v sobě i zakódováno, že uvolňování bitcoinů má určitou hranici, která by se měla okolo roku 2030 téměř vyčerpat. Takže „tištění peněz" ve formě kvantitativního uvolňování není u bitcoinu možné.

Klíčovou otázkou pro budoucí fungování měn bude otázka důvěryhodnosti. Proto není pravděpodobné, že by se bitcoin stal univerzální měnou globální ekonomiky. „Byl bych překvapen, kdyby se vlády a centrální banky vzdaly kontroly nad penězi," míní Rossbach.