Představte si, že dálnice jsou plné zahraničních kamionů, které Českem pouze projíždějí. Domácí motoristé se na hlavní dopravní tahy vůbec nedostanou. Do podobné situace se dostali čeští energetici. Hlavní přenosové linky totiž blokují nadměrné přetoky energie ze severu Německa do Bavorska a Rakouska.

Společná obchodní zóna Německa a Rakouska vznikla již před deseti roky, skutečným problémem pro Česko se stala v posledních několika letech. Hlavně rakouský energetický koncern Verbund si založil svůj byznys na tom, že levně vykupuje přebytky elektřiny z německých větrných parků a používá je k přečerpávání vody do výše položených nádrží hydroelektráren.

Vzhledem ke slabému propojení mezi severem a jihem Německa protékají tyto přebytky přes české a polské území. Často se jedná až o čtyři tisíce megawattů proudu. Pro srovnání, průměrná brutto spotřeba elektřiny v Česku dosahuje necelých osmi tisíc megawattů. Za masivní zatěžování české sítě navíc Němci ani Rakušané nic neplatí.

Energetický „anšlus" se Rakušanům líbí

Na protesty postižených zemí zareagovala loni v září Agentura pro spolupráci energetických regulátorů (ACER). Rozhodla, že neomezené obchodování mezi Německem a Rakouskem porušuje pravidla Evropské unie a musí být ukončeno.

Dodnes se tak nestalo. „ACER si nechal udělat průzkum trhu. Většina účastníků včetně Energetického regulačního úřadu se vyjádřila pro rozdělení společné obchodní zóny. Jenže v ACER se hlasuje jednomyslně, a to může být problém," uvedl při setkání s novináři člen představenstva ČEPS Zbyněk Boldiš.

Rakouský energetický regulátor E-Control se několikrát vyjádřil, že s dělením obchodní zóny nesouhlasí, a verdikt agentury ACER označil za „nezávazné doporučení". Jako obvykle jde i tady v první řadě o peníze; zrušení společné obchodní zóny by podle odhadů vedlo ke zdražení elektřiny pro rakouské zákazníky až o 15 procent.

Členové vedení společnosti ČEPS, která provozuje páteřní přenosovou síť v tuzemsku, však zůstávají mírnými optimisty. Doufají, že omezení objemu exportu proudu z Německa do Rakouska začne platit někdy v první polovině příštího roku.

Kdyby to nevyšlo, má ČEPS v záloze ještě jiné, technické řešení. V rozvodně Hradec u Kadaně instaluje transformátory s řízeným posuvem fáze (PST), díky kterým bude moci regulovat nechtěné přelivy energie z východního Německa. Investice za zhruba dvě miliardy korun má být hotova na konci roku.

Jednostranný zájem o propojení trhů

Dalším krokem má být market coupling neboli propojení denních trhů s elektřinou napříč střední Evropou. Dnes existují dvě různé zóny. Tu první tvoří Německo s Rakouskem, druhou Česko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko. Zatímco druhá skupina zemí těsnější propojení trhů podporuje, první zmíněná dvojice zaujala spíše rezervovaný postoj.

Společná německo-rakouská obchodní zóna není problematická pouze v tom, že výrazně omezuje obchodování s elektřinou ve střední Evropě. Několikrát již nastala situace, že vinou plně obsazených elektrických linek v regionu nebylo možné poskytnout výpomoc v krizové situaci.

Centrální dispečink společnosti ČEPS v PrazeAutor: ČEPS

Přesvědčilo se o tom i Česko, když loni v září došlo k neplánovanému výpadku elektráren Temelín a Chvaletice. „Němci nám nemohli pomoct, takže jsme situaci museli zvládnout s využitím dodávek ze Slovenska a aktivací všech dostupných záložních zdrojů," uvedl člen představenstva ČEPS Miroslav Vrba.

Podobnou zkušenost zaznamenali o měsíc dříve Poláci. Nedostatek vody tehdy omezil provoz řady velkých uhelných elektráren a u severního souseda nebylo možné pokrýt spotřebu elektřiny. Němci nemohli ani v tomto případě poskytnout mimořádné dodávky proudu, protože přehraniční vedení bylo plně vytíženo exportem do Rakouska a Bavorska.

Komise by chtěla dělit Německo

Češi a Poláci letos získali vlivného spojence – Evropskou komisi. Jak na konci května uvedl deník Die Welt, bruselští úředníci plánují rozdělit Německo na dvě obchodní zóny. „Komise chce představit návrh nové podoby trhu s elektřinou včetně optimálních cenových zón do konce roku," tvrdí Die Welt s odvoláním na nejmenované zdroje.

Navrhované dělení logicky vyvolává v Německu zuřivý odpor, a to nejen z politických či psychologických důvodů. Přebytková severní část země, kde se nachází většina větrných elektráren, by měla nižší ceny elektřiny, naopak náklady na elektřinu v deficitním Bavorsku a Bádensku-Württembersku by vzrostly.

Češi, Poláci, ale i Belgičané a Nizozemci si naopak přejí, aby komise svůj záměr dotáhla do konce. Přinesl by totiž aspoň částečnou úlevu oproti současnému stavu, kdy Němci řeší svůj problém s nedostatečným propojením severu a jihu země na úkor okolních zemí.